Při zdění stěn můžeme maltu nahradit například polyuretanovou pěnou. Avšak pro založení první řady cihel je použití malty nevyhnutelností. Cihly se kladou do vyrovnávacího maltového lůžka z vápenocementové malty nebo ze speciální zakládací malty.
Typickým příkladem jednovrstvé zděné stěny je obvodová (vnější) zděná stěna zhotovená ze svisle děrovaných velkorozměrových cihelných bloků – tvarovek. V tomto příspěvku se budeme věnovat jejich geometrickým charakteristikám, které rozhodují o konstrukčním uspořádání z nich zhotovených stěn.
Výškové budovy určené k bydlení nebo k administrativním účelům se velmi často navrhují jako železobetonové skelety s tuhým jádrem a stěnovým nebo sloupovým nosným systémem. Proto je stále potřebnější znát, pochopit a také dodržovat principy technologie stavebních prací použitých na stavbě těchto budov, zejména jejich betonáže.
Svislé nosné konstrukce spolu s konstrukcemi vodorovnými vytvářejí rozhodující část nosného konstrukčního systému. Primární funkce svislých konstrukcí je nosná a ztužující, kromě toho mohou svislé konstrukce plnit i další funkce, které však mohou být nahrazeny nebo doplněny přídavnými materiály a konstrukčními prvky. Se vzrůstající výškou budov se stává při volbě konstrukčního systému rozhodujícím právě prostorové rozmístění svislých prvků, zajišťujících prostorovou tuhost systému.
Autoři některých domů či interiérů dnes často volí zcela nové možnosti i u zdánlivě banální záležitosti jako je příčka, oddělení prostoru kanceláře, zasedací místnosti, pracovny. V obytných prostorách se dá zajímavě řešit také oddělení kuchyně či rozdělení obývacího pokoje.
Úžasné skořepinové konstrukce, běžné v padesátých a šedesátých letech minulého století, jsou nyní navrhovány jen zřídka. Je to dáno především tím, že cena práce je v porovnání s cenou základních stavebních materiálů stále vyšší. Proto jsou u střech nejčastěji realizovány jednoduché trámové konstrukce.
Společnost Wienerberger představila další novinku ve zdicím systému POROTHERM. Cihla POROTHERM 14 P+D je určena pro realizaci nosných i nenosných příček. Nová příčkovka stavbaře potěší jak tradiční českou šířkou 14 cm, tak skutečností, že v ní lze lépe provádět instalace. Ve srovnání s nenosnou příčkovkou POROTHERM 11,5 P+D také zaujme výhodnou cenou.
Základním kritériem pro hodnocení akustické jakosti prostředí v budovách je průkaz dodržení nejvýše přípustných hodnot hluku, stanovených legislativními předpisy o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a na ně navazujícími předpisy.
V současné době je pivovar U Fleků na Novém Městě pražském památkově chráněným objektem. Po rekonstrukci objektu v letech 1984–1986, která byla spojena s výměnou zádlažby dvorů a novou úpravou soklů objektu, však nastaly problémy s destrukcí vnějších omítek.
Rozdělení vnitřního prostoru budovy je možné použitím různých stavebních postupů či materiálů. V tomto článku se zaměříme na možnosti sádrokartonových a sádrovláknitých desek z hlediska použití, vlastností materiálu i konstrukcí.
Oslovili jsme prostřednictvím ankety několik respondentů ze stavebního oboru a dotázali se jich na konstrukční a tepelné vlastnosti zdí. Jejich vysoce profesionální zkušenosti jistě zúročí ti méně zkušenější.
Střecha z pórobetonových dílců může být vybudována na občanských budovách i průmyslových objektech. Skladba a realizace takovéto střechy je však jiná než u tradičního dřevěného krovu.
Silikátové hydroizolační materiály s krystalizačními účinky (zkráceně krystalizační hydroizolace) jsou relativně novým typem hydroizolačních materiálů. Jedná se o systém na bázi cementu, určený k aplikaci na nové, ale i starší betonové konstrukce. Výsledné hydroizolační vlastnosti tohoto systému jsou velmi dobré, jsou však závislé na kvalitě provedení a zejména na následném ošetřování betonu.
Nevyhnutelným předpokladem důvěryhodného hodnocení existující stavby je prověření aktuálního stavu konstrukce a vlastností stavebních materiálů. K tomuto účelu se používají destruktivní a nedestruktivní zkušební metody. Často je účelná kombinace obou metod – té se využívá např. v diagnostice podmínek vzniku koroze výztuže v betonu.
Radon je přírodní radioaktivní plyn, který se přirozeně vyskytuje v prostředí kolem nás. Trhlinami a netěsnostmi v základových deskách a podsklepených obvodových stěnách dokáže proniknout z podloží budov do místností objektu, kde se může hromadit a negativně ovlivňovat zdraví lidí. Proto existují různá opatření, jak se proti průnikům radonu do pobytových prostor bránit.
Vysoké budovy mají obvykle několik podzemních podlaží a značné hloubky založení, takže se u nich většinou nevyskytují problémy se splněním podmínek stability pro první skupinu mezních stavů, související s únosností základové půdy, a to ani při zohlednění seizmických účinků a nárazů větru. Hlavním problémem se proto stává druhá skupina mezních stavů, která souvisí se sedáním a jeho nerovnoměrnými složkami.