Základy a hrubá stavba

Staticky působí zmonolitněná filigránová stěna jako železobetonová stěna vyhotovená klasickou technologií. Stěny přenášejí bezpečně zatížení z horních podlaží, jakož i horizontální zatížení (zemní tlak, tlak větru).

Stavba domu začíná vždy od základů. A protože dům stavíme zpravidla jednou za život, jeho základy by měly být kvalitní, správně dimenzované, pevné a rovné.

Návrh a provádění betonových konstrukcí je stále sofistikovanější a je možné realizovat složitější konstrukce se stále účinnějším využitím mate­riálů. S přibývajícími poznatky je při návrhu kladen větší důraz na životnost konstrukcí.

Po zhotovení základové konstrukce se na základovou desku v místě budoucích stěn nataví hydroizolační vrstva (asfaltované pásy) s minimálními přesahy pro pozdější napojení hydroizolace při obvodové stěně 150 mm z jedné strany. Následuje zaměření a označení půdorysné polohy zdiva a vyznačení otvorů ve zdivu. Pomocí nivelačního přístroje a latě se v místě budoucí stěny výškově zaměří základová deska.

LiTraCon je nový stavební materiál z betonu a skla, který propouští světlo. Základními složkami průsvitného betonu jsou skleněná vlákna a jemnozrnný beton. Při dosavadních pokusech vyrobit průsvitný nebo průhledný beton byly do vlastního betonu mechanicky vkládány průsvitné prvky ze skla, příp. z jiných materiálů. V případě materiálu LiTraCon jsou drobná skleněná vlákna dokonale smíšena s betonovou kaší a stávají se tak její součástí podobně jako drobné kamenivo. Výsledným produktem není pouze směs vzniklá smícháním dvou materiálů, betonu a skla, ale materiál nový s harmonickou homogenní vnitřní strukturou i povrchem.

Téměř celou spotřebu energie pokrývá Norsko s pomocí vodních elektráren. Z důvodů navyšování spotřeby je ale nutné získávat i nové zdroje, a proto na některých místech vyrůstají nová vodní díla. Jako například u řeky Otry v provincii Aust.

Vápenopískové zdicí prvky patří mezi moderní stavební materiály používané jako vnitřní i obvodové zdivo, pro nosné, dělicí i výplňové konstrukce. Jejich vysoká objemová hmotnost zaručuje pevnost cihel v tlaku a vynikající akumulační i akustické vlastnosti již při menších tloušťkách nosných stěn. Volitelná tloušťka zateplení určuje tepelně-technické vlastnosti obvodového zdiva a tudíž i celkový tepelný odpor stěn.

Beton je v moderní architektuře nekonečným zdrojem pro originální ztvárnění objektů. Může mít jakýkoliv tvar a barvu, jediným prvkem limitujícím jeho možnosti, je lidská představivost.

Pasivní dům si díky kvalitní obálce udržuje tepelné zisky ze slunce, lidí a spotřebičů. Postavit jej lze teoreticky ze všech dostupných materiálů, z tohoto pohledu tedy i z tradičních cihel. Nejsou však vhodné všechny druhy.

Plzeň se v roce 2015 stane Evropským hlavním městem kultury. Zavázala se tak mimo jiné ke stavbě nového divadla, které tak nahradí původní nevyhovující budovu. To se tak stane první budovou tohoto typu v Česku po více než 30 letech. Divadlo bude po svém dokončení letos na podzim sloužit pro několik forem dramatického umění.

Stavební konstrukce je třeba hodnotit z hlediska tepelných vlastností a jejich vlivu na tepelné ztráty. Zároveň se musí posuzovat i z hlediska vlivu vlhkosti. Tepelné a vlhkostní jevy probíhají současně a navzájem se podmiňují: při vzrůstu množství vlhkosti v materiálech dochází k větším tepelným ztrátám. Zároveň teplotní pole ovlivňuje transport vlhkosti. Z tohoto důvodu je nutné oba transportní jevy řešit s ohledem na oboustrannou závislost.

Sněžka, nejvyšší hora České republiky, se může pyšnit dalším prvenstvím: Stala se nejvýše položeným místem, kam byl u nás doposud dopravován beton. Více než 500 m3 betonu vynesl na stavbu nové lanovky vrtulník. Sněžka totiž leží v Krkonošském národním parku a vjezd speciální techniky na stavbu byl výrazně omezen. Veškerý beton pro výstavbu nových patek lanovky a stavbu stanic v Peci pod Sněžkou, na Růžové hoře i na Sněžce dodala betonárna Trutnov, která patří mezi provozy TBG Východní Čechy (člen skupiny Českomoravský beton, a.s.).

Beton s rozptýlenou výztuží putuje z mixu rovnou do základů. Konstrukce z betonu umožňují realizaci jakéhokoliv tvaru díky jeho vlastnostem v čerstvém stavu. Aby stavba z betonu byla dostatečně únosná, vkládá se do něj betonářská výztuž. Velmi dobré houževnatosti betonové konstrukce lze v některých případech dosáhnout přidáním ocelových vláken do čerstvého betonu. Ta se do betonu přimíchávají již na betonárně a spolu s ním se dopravují na stavbu autodomíchávačem. A protože si většina současných novostaveb rodinných domů vystačí bez podsklepení, uplatňuje se tento mimořádně houževnatý drátkobeton stále více při realizaci základových desek a základových pasů rodinných domů, kde může zcela nahradit výztužné ocelové sítě.

Za zimní období obecně pokládáme období mezi 1. listopadem a 31. březnem, případně období před i po tomto datu, kdy teplota v noci poklesne pod bod mrazu po sobě jdoucí 3 dny. Při dodržení několika základních zásad uvedených níže umožní zimní úpravy receptur tvrdnutí směsí i za nízkých teplot až do teploty -5°C. Díky tomu lze stavební sezónu prodloužit až o celý měsíc.

Společnost Heluz se pro výstavbu vzorového pasivního domu rozhodla použít i netradiční způsob založení. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o stavbu, při níž mají být použity nové technologie, také řešení bylo inovátorské. Celý objekt je založen na železobetonové monolitické základové desce, která leží na zhutněném násypu z tepelněizolačního pěnového skla REFAGLASS.