Základy a hrubá stavba

První velkou prací na budoucím domě jsou pro svépomocné stavebníky základy. Jde o konstrukci poměrně složitou, nicméně její zvládnutí reálné je.

Nejčastější příčinou narušení zdiva je nefunkční nebo chybějící hydroizolace a nedostatečný odvod srážkové a vzlínající vody od objektu.

Bílá vana je v současné době často vyhledávanou alternativou řešení hydroizolačních systémů pro technologii zakládání stavby. Jedná se o vodonepropustnou betonovou konstrukci, u které železobetonová konstrukce přejímá vedle statické funkce nosné konstrukce i funkci hydro­izolační, tzv. proti prosakující vodě.

Propracovaný systém pro zachycení povodňových vod chrání od loňského roku město Jablonec nad Nisou. V říjnu byla totiž dokončena opatření na vodním díle Mšeno, jež zvýšila retenční účinnost systému. Ten nyní zvládne až 10 000letou vodu. Pro systém vodního díla skrytý z velké části pod povrchem země byly využity moderní technologie – při betonáži revizní šachty se například uplatnila metoda posuvného, tzv. taženého bednění.

Vzlínající vlhkost je nutno ve většině případů řešit dodatečnou celkovou hydroizolací, která vytvoří nepropustnou clonu. Jednu z vhodných sanačních metod cihlových zdí představuje aplikace nízkotlakového injektážního krému.

Při realizaci balkonové hydroizolace a následném uložení dlažby je nutné dodržet přesný technologický postup. Začínáme přípravou podkladu, tedy jeho penetrací – křemičitým adhezním můstkem. Penetrační nátěr se nanáší na čistý podklad pomocí válečku. Při jeho aplikaci dbáme na to, aby pokryl celou plochu. Do rohů, kde nátěr není možné nanést válečkem, jakož i na plochu budoucího soklu se aplikuje pomocí štětce. Po nanesení se musí nechat zaschnout. Doba schnutí se pohybuje v rozpětí dvou až tří hodin, v závislosti na teplotě okolního prostředí.

V dnešní době můžeme v oblasti výstavby rodinných domů sledovat vyšší zájem společnosti o ekologickou výstavbu. Jde hlavně o použití přírodních, recyklovatelných, dostupných a zároveň levných materiálů a technologií. S tímto trendem se vrací do módy i výstavba dřevostaveb pomocí tzv. cordwood masonry (nebo stackwood/stackwall construction), což je technologie výstavby zdí, která jako hlavní materiál využívá dřevená polena uložená příčně k délce stěny do maltového lůžka.

Oprava chladicích věží v elektrárně Prunéřov II probíhá v rámci komplexní obnovy této elektrárny, při které jsou modernizovány tři z celkových pěti výrobních bloků. Chladicí věže jsou umístěny v jedné řadě severovýchodně od hlavního výrobního bloku. Tyto věže byly vybudovány v osmdesátých letech polskými dodavateli a prošly dílčími rekonstrukcemi v letech devadesátých.

Aby se při použití cihlového systému Porotherm Profi využily všechny výhody zdění na tenkou ložnou spáru, musí se věnovat velká pozornost založení první vrstvy cihel. Prvním důležitým krokem je proto výškové zaměření základové desky v místech, kde se budou vyzdívat stěny.

Staticky působí zmonolitněná filigránová stěna jako železobetonová stěna vyhotovená klasickou technologií. Stěny přenášejí bezpečně zatížení z horních podlaží, jakož i horizontální zatížení (zemní tlak, tlak větru).

Stavba domu začíná vždy od základů. A protože dům stavíme zpravidla jednou za život, jeho základy by měly být kvalitní, správně dimenzované, pevné a rovné.

Návrh a provádění betonových konstrukcí je stále sofistikovanější a je možné realizovat složitější konstrukce se stále účinnějším využitím mate­riálů. S přibývajícími poznatky je při návrhu kladen větší důraz na životnost konstrukcí.

Po zhotovení základové konstrukce se na základovou desku v místě budoucích stěn nataví hydroizolační vrstva (asfaltované pásy) s minimálními přesahy pro pozdější napojení hydroizolace při obvodové stěně 150 mm z jedné strany. Následuje zaměření a označení půdorysné polohy zdiva a vyznačení otvorů ve zdivu. Pomocí nivelačního přístroje a latě se v místě budoucí stěny výškově zaměří základová deska.

LiTraCon je nový stavební materiál z betonu a skla, který propouští světlo. Základními složkami průsvitného betonu jsou skleněná vlákna a jemnozrnný beton. Při dosavadních pokusech vyrobit průsvitný nebo průhledný beton byly do vlastního betonu mechanicky vkládány průsvitné prvky ze skla, příp. z jiných materiálů. V případě materiálu LiTraCon jsou drobná skleněná vlákna dokonale smíšena s betonovou kaší a stávají se tak její součástí podobně jako drobné kamenivo. Výsledným produktem není pouze směs vzniklá smícháním dvou materiálů, betonu a skla, ale materiál nový s harmonickou homogenní vnitřní strukturou i povrchem.

Téměř celou spotřebu energie pokrývá Norsko s pomocí vodních elektráren. Z důvodů navyšování spotřeby je ale nutné získávat i nové zdroje, a proto na některých místech vyrůstají nová vodní díla. Jako například u řeky Otry v provincii Aust.