Tepelná čerpadla jsou rozšířena hlavně ve skandinávských zemích. V Čechách jsou podle statistik součástí každé desáté novostavby. Hlavním důvodem nákupu je úspora energie. Realizací každým dnem přibývá a je nepopiratelné, že tepelná čerpadla budou v následujících letech zcela jistě patřit mezi důležité formy vytápění, šetrné k životnímu prostředí i k provozním nákladům. V rozhovoru to potvrzuje i Marek Bláha, ředitel společnosti Tepelná čerpadla IVT.
Správa objektů může být hospodárnější, pokud je do procesu zapojen facility manažer se znalostí příslušných norem a technických projektů a vybavení svěřených budov. Profesionální správce budov by měl monitorovat, analyzovat a vyhodnocovat náklady na vytápění a spotřebu všech druhů energií a médií a na výkony v budovách. S tím souvisí jeho potřebná schopnost plánovat, připravit prognózu vývoje cen a především snižovat náklady.
Veletrh Aqua-therm Praha, největší veletržní akce, jež se každoročně konala na výstavišti v Holešovicích, se uskuteční v původním termínu od 25. do 29. listopadu, ale v nových prostorách výstaviště PVA Letňany.
Ačkoliv Česká republika nemá pro využití sluneční energie tak dobré podmínky jako jiné, jižněji položené země, lze při použití fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny dosahovat zajímavých energetických výnosů. Jednu z cest, jak zlepšit potenciál výroby energie ze slunce, v loňském roce zkoumal projekt Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze–Suchdole pod vedením doc. Martina Libry.
Vyrábět elektřinu s pomocí solárních kolektorů ve velkém by se donedávna odvážil jen naprostý blázen. Díky dotacím z Evropské unie, vyšším výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů a garanci výkupních tarifů po určitou dobu se možnost stala realitou.
Energie z obnovitelných zdrojů se stala mantrou posledního desetiletí. Přírodní nefosilní zdroje za nás mají vyřešit hned několik úkolů – posloužit jako dlouhodobě nevyčerpatelný zdroj energie, snížit emise skleníkových plynů a v neposlední řadě podpořit ekonomickou nezávislost na producentech fosilních paliv. Nadšení pro obnovitelné zdroje však poněkud zchladila praxe – ne všude jsou ideální podmínky pro jejich využívání, leckdy je užitek záporný nebo přinejmenším sporný. Podívejme se, jaké jsou s využíváním alternativních zdrojů energií zkušenosti ve světě i u nás.
Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík byl silně rozladěn z některých závěrů tzv. Pačesovy komise, která nezavrhuje jadernou energetiku, a doporučila vládě její další rozvoj. Jak by se zachoval, kdyby vláda schválila rozšíření Temelína?
Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb státu, vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem, předala na počátku července premiéru Mirku Topolánkovi úvodní verzi své zprávy. Zpráva je velice realistická: konstatuje, že žádný zázračný zdroj energie po ruce není, musíme vyjít s tím, co máme. Včetně jaderné energetiky.
Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.
Využívání sluneční energie vykazuje vzestupný trend – je zcela lhostejno, zda pro ohřívání užitkové vody, jako doplněk k topení nebo k výrobě elektrického proudu. Solární energie patří mezi nevyčerpatelné zdroje energie. Dopady na životní prostředí jsou při jejím získávání minimální. Množství využitelné energie závisí na klimatických podmínkách na jednotlivých částech zemského povrchu. Dobré využití se nachází nejen v oblastech s dlouhým svitem (solární kolektory), ale i v oblastech s vyšší nadmořskou výškou (fotovoltaické moduly).
Období, kdy pojem nízkoenergetická budova patřil do oblasti výzkumu a experimentování, patří již minulosti. Značná část nově stavěných budov do této kategorie objektů, v souladu s naší legislativou i celkovými trendy, spadá. Největší změnou ve srovnání se zaběhnutými principy je především změna váhy jednotlivých faktorů budovy, které ovlivňují potřebu tepla a současně změna výše energetických požadavků na zajištění požadovaného stavu tepelně-vlhkostní složky mikroklimatu.
Navzdory mírně provokativnímu titulku, je tendence stavět takzvaně inteligentní budovy v posledních letech zřejmá, správná a i přes módní zdůrazňování pouze výhod těchto budov i do budoucna velmi perspektivní.
Z důvodu vysokého podílu energetického sálání trubkového podlahového vytápění se již při výrazně nižších teplotách v místnosti dostaví pocit komfortu. Na základě vysokého tepelného výkonu (80 až 120W/m2) při nižších teplotách na přívodu (32 až 38 °C) je podlahové vytápění ideální pro kombinování s plynovými kotli, tepelnými čerpadly nebo se slunečními kolektory.
Po bezmála dvouletém trvání projektu Síť center Pasivního domu, který byl zahájen v září roku 2006 a potrvá do letošního srpna, je čas bilancovat. Projekt byl koordinován Centrem pasivního domu v Brně a zapojilo se do něho 13 partnerů z celé České republiky.
Hovoří-li se tedy o „inteligentních budovách“, hovoří se obvykle také o snižování energetické náročnosti, a tedy o snižování provozních nákladů. Téma inteligentních budov tak má významný dopad celospolečenský zejména v oblasti ekologie, šetrnosti k životnímu prostředí, upřednostňování obnovitelných zdrojů energií jako základní moment filozofie „trvale udržitelného stavění“. Moderní stavební koncepce se vědomě otevírají svému okolí s cílem optimálně využít všechny dostupné energetické potenciály uvnitř a vně budov.
