Netěsnosti ve stavební konstrukci mohou výrazně ovlivnit tepelné ztráty, povrchové teploty, vlhkostní režim konstrukce a vzduchovou neprůzvučnost. V případě tepelných ztrát jde o nadměrnou filtraci studeného, respektive teplého vzduchu zvenku, který je třeba tepelně upravit – v zimě ohřát, v létě ochladit.
Pandemie chřipky A (H1N1) v roce 2009 nám připomněla, že vnitřní prostředí moderních budov nás neochrání před hrozbou rychlého šíření nově vznikajících infekčních nemocí. Od roku 2003, kdy svět ochromilo onemocnění akutního respiračního syndromu (SARS), je patrná snaha zamezit přenosu respiračních infekcí vzduchem pomocí techniky. Při tom narážíme v oblasti větrání budov na otázky, na něž neznáme odpověď.
Ve vybrané lokalitě (Žarošice) byl vybudován jednoduchý poloprovozní model, který zabezpečoval odvádění a akumulaci žlutých vod pomocí klasického pisoáru. Šlo tedy o částečný DESAR systém – oddělování a akumulaci žlutých vod. Cílem studie bylo zjistit, jak se chová separovaná žlutá voda při dlouhodobém uskladnění v akumulační nádrži.
Metody odvádění a čištění odpadních vod z decentralizovaných území se používaly již v minulých desetiletích v méně osídlených venkovských oblastech. Nicméně decentralizovaný systém, který je zaměřený na odvádění, znovupoužití a recyklaci odpadních vod, je komplexní novou metodou a má potenciál pro uplatnění ve stále více oblastech.
Dnes se hodně mluví o úsporách energie na vytápění rodinných domů – nejčastěji v souvislosti se zateplenými obvodovými stěnami či kvalitními okny. Dosažení dobrých tepelnětechnických parametrů obvodových konstrukcí je však jen první fází na cestě k energeticky úspornému domu. Dalším krokem by mělo být rozumné využití možností současné techniky při jeho vytápění. Vždyť jaké by to bylo – chtít šetřit na vytápění, a přitom se jím vůbec nezabývat?
Zásoby pitné vody se každým rokem ztenčují, v důsledku čehož narůstá i cena pitné vody. Stále aktuálnější otázkou je proto přesnost měření spotřeby vody a kontrola úniků. Dodavatelé řeší problémy s rozdílem mezi množstvím vody, která byla skutečně dodána do systému, a množstvím, které je fakturováno. Ztrácejí tak značnou část svých investic vložených do úpravy a distribuce vody. Kde se voda dodávaná do systému ztrácí?
V listopadu letošního roku bude zprovozněna nová, plynem izolovaná zapouzdřená rozvodna v transformovně Chotějovice v severních Čechách. Důvodem výstavby je vyvedení výkonu z nového zdroje 660 MWe z elektrárny Ledvice do sítě 400 kV, a to prostřednictvím nových venkovních vedení V 016 a V 480. Díky tomu, že tento nový blok bude pracovat s nadkritickými parametry páry (při využití nové technologie a materiálů), bude elektrárna tohoto typu první v České republice, a dokonce i nejmodernější ve střední Evropě. Vybudování nové transformace 400/110 kV souvisí s rušením stávajících dvou bloků 110 MWe zaústěných dnes přímo do R123 kV. Jedním z důvodu, proč byla zvolena právě zapouzdřená, plynem izolovaná rozvodna bylo i zajištění vyšší spolehlivosti chodu přenosové soustavy a rozvodu elektrické energie. Zmíněná rozvodna se staví na pozemcích společnosti ČEPS v areálu rozvodny.
Certifikační systém SBToolCZ je moderním multikriteriálním nástrojem pro komplexní hodnocení kvality budov, který uplatňuje principy udržitelné výstavby. Udržitelná výstavba je v současnosti celosvětově používaný termín, pod kterým si můžeme představit výstavbu splňující všechny potřeby dnešní společnosti a zároveň zachovávající tuto možnost i pro budoucí generace. Metodika hodnocení může zohledňovat různé fáze životního cyklu budovy podle LCA (Life Cycle Assessment), tedy od návrhu až po její demolici, přičemž česká modifikace se prozatím týká pouze určitého typu budov.
Česká republika se dnes musí vyrovnávat s dědictvím komunistické éry výstavby nízkonákladových a mnohdy též nekvalitních panelových objektů. V současnosti je v České republice 1,2 milionu panelových bytů, ve kterých žije celkem 30 % Čechů. Původní panelové domy dnes mimo užitných a estetických problémů nevyhovují zejména požadavkům na ekonomický provoz domácností. V současné době proto probíhá vlna rekonstrukcí domů na vyšší energetický standard. Mnoho rekonstrukcí je však prováděno s krátkodobým výhledem a úpravy znamenají významné snížení komfortu nebo dokonce i hygieny užívání bytů. Jaké jsou možnosti energetických úspor rozsáhlého bytového sektoru panelových objektů v České republice a ekonomický potenciál dnešního standardního přístupu k rekonstrukcím těchto objektů?
V souvislosti s problematikou teplé vody v domácnostech se v posledních letech často setkáváme s otázkou, jak se daný produkt síťového odvětví bude nazývat – terminologicky přesněji „teplá voda“, nebo tradičně podle zvyklostí „teplá užitková voda“. Rozhodující jsou však jiné priority a otázky, o nichž se v odborných článcích běžně nediskutuje – podmínky dodávání teplé vody a možnosti jejího oceňování. Jaké požadavky nám kladou platné předpisy a jaké jsou možnosti rozpočítávání teplé vody v bytových domech?
Fotovoltaické systémy prošly v minulých letech bouřlivým vývojem. Účinnost přeměny energie prvních prototypů v 50. letech minulého století byla okolo 6 %, dnešní systémy mohou dosáhnout i účinnosti nad 20 %. Významnou roli však hrají výrobní náklady a celková ekonomická efektivita systému i individuálního řešení. Do vývoje fotovoltaických článků v minulosti výrazně zasahovala dotační politika, která měla vést k masivnímu rozšíření těchto systémů a zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Odborníků zabývajících se touto problematikou jsme se zeptali:
Chladne projaderné nadšení? Některé země se za poslední měsíce stačily odvrátit od atomu: Německo část svých jaderných elektráren odstavilo a zbytek chce do 11 let uzavřít. To okamžitě vedlo k prudkému růstu ceny elektřiny v Evropě a škodolibci již čekají, až Němcům začnou zhasínat v energetických špičkách světla. Itálie, stejně jako po Černobylu, zmrazila na rok svůj jaderný program. Doufejme, že stejně jako po Černobylu nezažije sever Itálie odpojování od elektřiny. Některé americké firmy (např. texaský NRG) odstoupily od svých jaderných ambicí. Podobně jako Evropa odstupovala od jaderných elektráren po Černobylu v dubnu 1986.
Automatizované budovy využívající moderní technologie, které pomáhají snižovat provozní náklady a zátěž na životní prostředí, se postupně stávají standardem. Patří mezi ně také administrativní centrum Opatov Park I, které se stalo novým sídlem společnosti Skanska. Na výstavbě komplexu se podílela mimo jiné i společnost Siemens, jejíž technologie umožňují centrálně ovládat systémy vytápění, chlazení, osvětlení i venkovní žaluzie, a snižují tak provozní náklady budovy.
Směrnice o energetické náročnosti budov 2002/91/ES měla být implementována do národních legislativ členských států do 6. ledna 2008. V květnu 2010 byla schválena směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov – tzv. EPBD II nebo EPBD Recast. Členské země Unie jsou povinny nové požadavky implementovat do svých národních předpisů. O této směrnici i o programu Zelená úsporám jsme si povídali s Ondřejem Šrámkem, public affairs manažerem ve společnosti Knauf Insulation.
Americký architektonický institut (AIA) a jeho výbor pro životní prostředí (COTE) každoročně na jaře vyhlašuje deset nejlepších projektů z oblasti zelené architektury – COTE Top 10 Green Projects. V tomto roce byli vyhlášeni vítězové nejzelenější výstavby již po patnácté. Jako již tradičně, oceněny byly budovy, které jsou nejen energeticky úsporné, ale i šetrné ke svému okolí, mají zdravé vnitřní prostředí a jsou vhodně propojeny s lokalitou. Mezi deseti oceněnými projekty jsou zastoupeny veřejné stavby, soukromé administrativní i obytné budovy.
