Stavebnictví

V souvislosti se vstupem do Evropské unie a v souladu se směrnicí 91/271/EHS o čištění městských vod se naše republika zavázala napojit do roku 2010 na kanalizační síť končící v ČOV všechny obce s počtem obyvatel větším než 2000 EO, a zajistit tím čištění splaškových vod. Tento závazek podnítil výstavbu, rekonstrukci a rozvoj mnoha ČOV v České republice – zejména jímek, nádrží a zdrží. V tomto příspěvku se zaměříme na tři vzorové stavby v Moravskoslezském kraji a popíšeme zvolenou technologii – systém bednění monolitických železobetonových stěn.

Podstatou solárního konceptu domu je pasivní využívání sluneční energie – tedy vyhřívání obytných místností přímým slunečním zářením. Nízkoenergetické domy s ohledem na poznatky o tepelném chování materiálů, jimi ohraničených prostorech a místním klimatu využívají ve zvýšené míře zisky ze sluneční energie. Jejich spotřeba energie na vytápění je o 10 až 20 % nižší než u standardních budov. Další výhodou je malé, případně nulové zvýšení nákladů na jejich výstavbu, což je podmíněno dostatečnými znalostmi principů jejich navrhování již v projekční fázi.

Ochrana životního prostředí a klimatu je ve vyspělých zemích vysoce aktuálním tématem. V mnohých německých a evropských městech je kvalita ovzduší zásadním problémem a narůstá snaha přispět k nápravě a ozdravit atmosféru. Vedle tolik diskutovaného mikroprachu (PMx) jsou v městském prostředí hlavními znečisťujícími látkami oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické látky (VOC). Pomocí fotokatalýzy mohou být NOx oxidací přeměněny na zdraví neškodné sloučeniny. TX Active® je technologie umožňující standardní výrobu fotokatalyticky aktivního betonu pomocí cementu TioCem® obsahujícího fotokatalyticky aktivní oxid titaničitý (TiO2).

Konstrukce mostů větších rozpětí, zavěšených mostů či mostů atypických soustav jsou poměrně náročné a složité, a to jak při zpracování projektového návrhu, tak při vlastní realizaci konstrukce. Při statických výpočtech na návrhových modelech vycházejí projektanti z řady předpokladů, které se mohou díky různým vlivům od skutečného chování konstrukce lišit. Pro ověření shody statických a dynamických charakteristik konstrukce s návrhovými předpoklady je nutné provádět u těchto konstrukcí v průběhu výstavby diagnostické monitorování. Konečný obraz o chování konstrukce pak poskytují závěrečné statické a dynamické zatěžovací zkoušky provedené po jejím kompletním dokončení.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko vyhlásil na základě malého zájmu občanů 10. srpna tohoto roku další, od dubna již druhou a podle něj zásadní změnu v podmínkách dotačního programu Zelená úsporám, od které si slibuje masivní zvýšení zájmu o dotace. Doposud totiž ministerstvo obdrželo k 10. srpnu pouhých 205 žádostí z očekávaných 250 tisíc. Podobně se také zatím neobjevilo očekávaných 30 tisíc nových pracovních míst a neprojevilo se ani zmírnění dopadů ekonomické krize, ani podpora domácích výrobců kotlů, jak předpokládal bývalý ministr Bursík.

Rozhodnutím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) byla k datu 31. 12. 2008 zrušena příspěvková organizace – Český normalizační institut (ČNI). Součástí tohoto rozhodnutí bylo rovněž přijetí takových opatření, aby zabezpečování tvorby a vydávání českých technických norem (ČSN) bylo od 1. 1. 2009 vykonáváno v rámci Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Při instalaci plynových zařízení v budovách je největším problémem bezpečnost jejich provozu. Je důležité si uvědomit, že se nejedná pouze o nebezpečí úniku plynu do vnitřních prostor domu a s tím spojené otázky například těsnosti napojení spotřebiče na plynovod, měření spotřeby plynu, bezpečnostní armatury plynovodu a požární bezpečnosti (předepsaných odstupných vzdáleností od jednotlivých spotřebičů atd.). Neméně důležitým předpokladem pro správný a hlavně bezpečný provoz plynového spotřebiče je také zajištění dostatečného přívodu spalovacího vzduchu spolu se správným návrhem odtahu spalin.

Atypické (speciální) bednění se využívá u nezvyklých, tvarově a staticky náročných konstrukcích nebo při speciál­ním postupu výstavby. Svoje uplatnění nachází i při realizaci opěr, pilířů, pylonů, mostovek a jader výškových staveb (šplhací, samošplhací bednění).

Dům v Černošicích podle projektu architekta Davida Damašky z pražského AAA Atelieru je zajímavou ukázkou toho, jak lze i na pozemku ohroženém záplavami postavit rodinný dům, který případné povodni odolá. Architektonický koncept zdvižení domu nad terén pomocí betonové podnože vyžaduje promyšlené technické řešení.

V posledních letech proběhl v oblasti konstrukčních betonů bouřlivý rozvoj včetně zavádění nových technologií a aplikace progresivních materiálů, jako jsou vláknobetony. Vláknobetony označujeme takové betonové materiá­ly, při jejichž výrobě se kromě tradičních komponentů používají také vlákna z různých materiálů. Nejčastěji se používají ocelová, skleněná, syntetická (např. polypropylenová, polyetylenová, polyvinylalkoholová) a uhlíková, ale také vlákna z přírodních materiálů. Vlákna významně ovlivňují výsledné vlastnosti nového materiálu.

Energetická efektivnost domů postavených zvláště v 70. až 80. letech, případně dříve, je často na velmi nízké úrovni. Pokud jste se tedy rozhodli zkvalitnit své bydlení po stránce energetické, měli byste si naplánovat kvalitní renovaci, která by měla být v souladu s nízkoenergetickou výstavbou. Díky této modernizaci můžete získat pohodu a vysoký standard bydlení, který se jen minimálně liší od podmínek v novostavbě.

Převoz sypkých materiálů využívá především průmysl, zemědělství a stavebnictví. Každému z těchto odvětví se přizpůsobuje i technika, kterou se sypké materiály převážejí. Ve stavebnictví jde především o jejich odolnost proti nárazům a hmotnost.

Práce na střeše je nebezpečná, je při ní proto nutné používat prostředky osobního zajištění i další pomůcky a ochranné konstrukce, které zajistí bezpečnost pracovníka. Stavební klempíř, pokrývač, tesař nebo izolatér se musejí při pobytu na šikmé nebo kluzké ploše střechy jistit a chránit proti pádu.

Jako jeden z prvních systémů větrání – dokonale fungující – sloužila ve středoevropském klimatu vždy okna. Spáry a netěsnosti v okenních rámech stačily na dostatečnou výměnu vzduchu v interiéru a bylo lhostejné, zda byly vytvořeny vědomě, nebo byly výsledkem nepřesnosti výroby či důsledkem sesychání dřevěných rámů. V kombinaci s lokálními tepelnými tělesy a prohřívanými komíny vytvářely v každé místnosti dokonale funkční větrací soustavu. V zimním období, během topné sezony, bylo nutné odvádět určité množství vzduchu smíšeného s kouřem ven z místnosti komínem; trvalý aerační odtah zajišťoval i v době odstávky v teplém prostředí vnitřních komínů dostatečnou intenzitu podtlakového větrání. Čistý venkovní vzduch byl pak do interiéru nasáván netěsnostmi oken a samotnou konstrukcí. Jakýkoliv způsob regulace větrání podle požadavků nepřicházel v úvahu, na druhou stranu byla výměna vzduchu zajištěna prakticky bez zásahu osob, pouze jako vedlejší projev jeho činnosti, kdy intenzita výměny vzduchu byla závislá na provozu topného zdroje.

Problematika týkající se lešení je poměrně rozsáhlá, neboť zahrnuje nejen varianty pracovních lešení (řadová, prostorová, pojízdná, volně stojící, zavěšená a konzolová lešení) a lešení podpěrná, ale stále častěji i jiné konstrukce montované z lešenářského materiálu (tribuny, pódia, reklamní konstrukce, přístřešky, přechody, lávky, zastřešení a podobně). Příspěvek se zabývá nejužívanější skupinou pracovních řadových (fasádních) lešení.