Skutečnost, že cena práce je v porovnání s cenou základních stavebních materiálů neustále vyšší a vyšší, vede k tomu, že jsou stále více navrhovány jednoduché trámové konstrukce. Elegantní skořepinové konstrukce vyžadující náročné skruže, které byly běžné v padesátých a šedesátých letech minulého století, jsou nyní navrhovány jen zřídka.
Konstrukce mostů větších rozpětí, zavěšených mostů či mostů atypických soustav jsou poměrně náročné a složité, a to jak při zpracování projektového návrhu, tak při vlastní realizaci konstrukce. Při statických výpočtech na návrhových modelech vycházejí projektanti z řady předpokladů, které se mohou díky různým vlivům od skutečného chování konstrukce lišit. Pro ověření shody statických a dynamických charakteristik konstrukce s návrhovými předpoklady je nutné provádět u těchto konstrukcí v průběhu výstavby diagnostické monitorování. Konečný obraz o chování konstrukce pak poskytují závěrečné statické a dynamické zatěžovací zkoušky provedené po jejím kompletním dokončení.
Rozptýlenou výztuží rozumíme krátká vlákna (do 100 mm) rostlinného původu nebo uměle vyrobená, která se přidávají do zeminy za účelem zlepšení jejích vlastností. Můžeme se také setkat s pojmem mikrovýztuž, materiálem, který kromě vláken obsahuje i různé pásky a síťky, jejichž velikost významně nepřevyšuje velikost zrn zeminy – na rozdíl od tzv. makrovýztuže, jako jsou kotvy, hřebíky, piloty atd. Metoda vyztužování vlákny přirozeně vyplynula z role, jakou hrají kořeny rostlin při zpevňování zeminy ve svém okolí a můžeme se s ní setkat jak u Velké čínské zdi, tak u starších vesnických staveb. V současnosti si tento způsob úpravy vlastností zemin opět získává pozornost a do popředí se dostávají především syntetická vlákna. Jak v zahraničí, tak i v České republice probíhá výzkum této problematiky.
Desítky miliard korun by měla Praha v nejbližších letech vynaložit na rozvoj nových tras metra. I přes finanční krizi je první fáze prodloužení metra A z Dejvické do Motola v pokročilé fázi přípravy. Zcela nová trasa D z Písnice na Hlavní nádraží je zatím nejistá, ačkoli by měla výstavba obou linií začít téměř současně. U ní radnice uvažuje o financování s pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru. Architektonické soutěže se opět nekonají.
Akciová společnost ODS – Dopravní stavby Ostrava se svou více než padesátiletou tradicí a zkušenostmi v oblasti pozemního, dopravního a inženýrského stavitelství řadí k předním stavebním firmám nejen na Moravě, ale v celé České republice. Vznikla v roce 1954 jako závod stavebního podniku Dopravní stavby Olomouc, na jeho úspěšnou práci společnost navázala a zdárně v ní pokračuje. Dnes je tato stavební firma členem skupiny Eurovia. Předseda představenstva a generální ředitel firmy Ing. Tomáš Vítek, MBA., nám odpověděl na několik otázek.
Sdružení Baliny 2007, tvořené společnostmi ODS − Dopravní stavby Ostrava a D5, akciová společnost Třinec, otevřelo poslední dubnový den v Třinci − Balinách nové mimoúrovňové propojení silnice č. II/468 a třinecké průmyslové zóny. Toto unikátní mostní dílo výrazně zlepší dopravní situaci v oblasti, kterou denně projížděly stovky kamionů, a propojí silniční tah směrem na Slovensko.
Z kopcovité krajiny nad lázeňským městem Karlovy Vary odlétají z malého mezinárodního letiště cestující do Egypta, Řecka, Turecka i Ruska. Od května jsou již odbavováni v nové budově připomínající aerodynamický trup letadla. Autorem této futuristicky tvarované haly je brněnský architekt Petr Parolek.
Náročnou podzemní stavbou, která byla v Praze v roce 2008 dokončena a která se stala významnou součástí energetické sítě hlavního města, byla novostavba třetího kabelového tunelu pod Vltavou – kabelového tunelu (KT) Vltava. Jeho vybudováním se zásadně posílilo energetické propojení Nového Města a Smíchova.
Nový terminál 4 letiště Barajas v Madridu patří k nejrozsáhlejším evropským realizacím. Před architekty stál náročný úkol – navrhnout terminál letiště, které bude ve finále druhým největším evropským přestupním uzlem po letišti Schiphol v Nizozemí, s přepravní kapacitou až 35 milionů pasažérů ročně. Na obří zakázce se podílelo konsorcium architektů a inženýrů pod vedením kanceláře proslulého architekta Richarda Rogerse.
Česká republika nepatří k zemím s příliš dlouhými tunely. Je to dáno jak rázem české krajiny, tak i jinými nároky na vedení železničních tratí a silnic v dobách, kdy byla převážná většina železničních i silničních tunelů na území Čech a Moravy ražena a budována. Železničních tunelů delších než jeden kilometr je v České republice pouze osm.
Autobusový terminál v Hradci Králové patří mezi největší realizace v oblasti dopravních staveb uvedených do provozu v minulém roce. Opět nezapře rukopis hlavního architekta Patrika Kotase, stejně jako stanice metra Střížkov, o níž již byla řeč, ale přesto je jiná. Zavěšená konstrukce, prosklené fasády, ocelové prvky, oblouky a křivky. Symbolicky ve středu dění visí tajemná koule jako vypůjčená z vědeckofantastických románů. V nadzemské výši tu ustavičně bdí oko dispečera.
Termovize je metoda bezkontaktního měření povrchové teploty sledovaného objektu. Termovizní snímkování spadá do kategorie snímkování pro účely dálkového průzkumu Země.
Výstavba dopravní infrastruktury patří mezi dlouhodobé priority české a slovenské vlády a ani současná finanční krize na tom nic nezměnila. Po velmi dlouhém období nutném obvykle pro schvalování územních plánů, ověření vlivu stavby na životní prostředí, vyřešení majetkových vztahů a investiční i projektovou přípravu je téměř vždy požadována mimořádně krátká lhůta výstavby. Limitujícími objekty pro rychlost výstavby liniových staveb jsou zejména mosty a tunely. U mostů malého a středního rozpětí patří prefabrikace konstrukčních prvků k základním možnostem, jak se s tímto požadavkem vypořádat.
V průběhu loňského roku došlo na železnicích České republiky k zásadní změně. S účinností od 1. 7. 2008 byly převedeny stěžejní činnosti Českých drah jako provozovatele dráhy na Správu železniční dopravní cesty (SŽDC). K tomu bylo nutno získat všechny potřebné doklady provozovatele dráhy, které vyžaduje zákon o drahách, úřední povolení k provozování dráhy celostátní a drah regionálních ve vlastnictví státu i osvědčení bezpečnosti provozovatele dráhy. Současně musely být se všemi dopravci uzavřeny nové smlouvy o přístupu na železniční dopravní cesty a smlouvy, které řeší vztahy mezi SŽDC jako provozovatelem dráhy a Českými drahami jako obsluhou. Za prvních šest měsíců loňského roku bylo na provozování železničních dopravních cest vynaloženo více než 2,762 miliardy korun.
Koncem listopadu loňského roku se dálniční síť České republiky rozrostla o další úsek a dnes již významně přesahuje hranici tisícovky kilometrů. Před koncem roku 2008 Ředitelství silnic a dálnic ČR slavnostně předalo řidičům do užívání bezmála 16 kilometrů dlouhou trasu 4704 z Lipníku nad Bečvou do Bělotína a podstatně tak zrychlilo silniční spojení mezi Ostravou, Brnem a Prahou.
