Mostní objekt se nachází na budovaném úseku rychlostní silnice R1 Selenec–Beladice, 2. úsek. Celková délka mostu je 975 m s rozpětím polí 33 + 42 + 45 + 48 + 9 × 69 + 48 + 45 + 42 + 33 m. Z celkového počtu 17 polí jsou počáteční a koncové 3 pole budovány na pevné skruži a vnitřních 11 polí je na výsuvné skruži Berd. Šířka mostu je celkově 25,6 m, mezi svodidly 2 × 10,250 m.
Nasazení razicích štítů na prodloužení trasy metra V. A z Dejvic do Motola se pomalu, ale jistě stává realitou, a je tedy pochopitelné, že odborná i laická veřejnost požaduje popis a vysvětlení celé technologie ražby jednokolejných tunelů. Pozvání k rozhovoru o nové technologii přijali Ing. Ermín Stehlík, specialista divize 5 Metrostav pro tunelovací práce, a Ing. David Cyroň, vedoucí projektu ražeb stroji TBM na „Prodloužení metra V. A (Dejvická – Motol)“.
V březnu letošního roku byla v San Diegu v Kalifornii otevřena lávka pro pěší, která převádí chodce přes příměstskou železnici a přes komunikaci Harbor Drive. Lávka spojuje nový baseballový stadion, situovaný směrem ke středu města, s garážemi, hotelem Hilton a kongresovým centrem, které jsou situovány poblíž zátoky oceánu. S ohledem na prominentní polohu požadoval investor, aby konstrukce vytvářela významnou dominantu a aby lávka měla neobvyklé architektonické a konstrukční řešení.
Rychlost provozu na pozemních komunikacích je jedním ze základních ukazatelů kvality sítě pozemních komunikací. Kromě přínosů má však rychlost i řadu negativních dopadů. Přínosy jsou obecně přijímány všemi uživateli velmi pozitivně a jsou obecně schovány pod pojmem kratší cestovní doba. Negativní dopady především vyšších a velmi vysokých rychlostí jsou již známy v mnohem užším okruhu uživatelů silničního provozu, případně mezi úzkou skupinou odborníků.
Nedaleko obce Hosťová, východně od Nitry, je na rychlostní komunikaci R1 budován most SO 205. Je nejdelším mostem na úseku Selenec–Beladice a při jeho realizaci jsou používány rozličné bednicí systémy spolu s unikátní technologií výsuvné skruže.
<iframe src="http://player.vimeo.com/video/16016651" width="400" height="225" frameborder="0"></iframe><p><a href="http://vimeo.com/16016651">Paik Nam June Media Bridge Making Film</a> from <a href="http://vimeo.com/user3640395">PLANNING KOREA</a> on <a href="http://vimeo.com">Vimeo</a>.</p>
Výstavba tunelů při budování dopravní infrastruktury v České republice se v posledních letech těší velké oblibě. Pokud se ohlédneme do nedávné minulosti, určitě se nám vybaví nejméně tři větší tunelové stavby v rámci výstavby dálnic. Výstavba tunelových staveb je technologicky velmi náročná a přináší s sebou spoustu atypických řešení, a to především z hlediska požární bezpečnosti a tvarové ojedinělosti některých částí stavby.
Ocelový most pro pěší připomíná svojí strukturou matrici DNA (Cox Rayner Architects)
V článku jsou popsány aktuálně dokončené nebo probíhající vodohospodářské projekty, a to čistírna odpadních vod, úpravna pitné vody a stavby na vodních tocích – součást protipovodňové ochrany.
Problematika zakládání staveb provází obyvatele naší planety odedávna. Moderní metody speciálního zakládání staveb přinesly civilizované společnosti nové možnosti zpřístupnění a využití území, kde doposud nemohla rozvinout stavební aktivity.
Stavbou tunelu SOKP 513 jsme se v časopise Inžinierske stavby / Inženýrské stavby 1/2009 zabývali krátce poté, co byla ukončena ražba a zahájena betonáž definitivního ostění ražených úseků tunelů. Dne 20. 9. 2010 byla zprovozněna spolu se stavbami SOKP 512 a SOKP 514 celá část obchvatu spojující dálnici D1 s dálnicí D5 a tunel přešel z fáze výstavby do fáze provozu.
Článek popisuje metodu zhotovení hloubených tunelů z tenkostěnných přesýpaných systémů Matière a uvádí několik příkladů realizace těchto železničních a silničních tunelů v Irsku, Francii, Španělsku a Japonsku.
Článek popisuje metodu zhotovení hloubených tunelů z tenkostěnných přesýpaných systémů Matière a uvádí několik příkladů realizace těchto železničních a silničních tunelů v Irsku, Francii, Španělsku a Japonsku.
Zvedání těžkých mostních konstrukcí se dnes provádí výhradně s použitím hydrauliky. Je to dáno nejen relativně nízkou cenou a velkou přesností, ale obvykle i relativně jednoduchým nasazením. Mostní konstrukce o hmotnosti i několik tisíc tun můžeme díky použití hydrauliky také spouštět nebo vysouvat.
Přibližně od konce 50. let 20. století začal i v českých zemích vývoj původního tunelového stavitelství probíhat na značně širší bázi, která byla založena na vědeckých postupech zkoumání problémů geomechanických, stabilitních i technologických. Do nově pojaté sféry podzemního stavitelství byly zahrnuty vedle tunelů dopravních (tunely železniční, silniční a dálniční, podzemní rychlodráhy), štol a tunelů vodohospodářských a komunálních (vodní přivaděče, kanalizační sběrače, energovody, kolektory apod.) i perspektivní podzemní stavby plošné a halové (parkoviště, garáže, skladiště, kaverny hydrocentrál a energetických zásobníků, úložiště nebezpečných odpadů apod.).
