V únoru roku 2008 byla slavnostně zahájena ražba Královopolských tunelů, které jsou součástí brněnského Velkého městského okruhu. V projektu s oficiálním názvem Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského jsou označeny jako tunely Královopolský I a II. Způsob ražby, členění výrubu i vyztužování stříkaného betonu jsou skutečně unikátní a v České republice jsou použity poprvé.
Rozvoj města na jedné straně, rostoucí požadavky na kvalitu životního prostředí ze strany obyvatel blízkých obcí na straně druhé, to byly hlavní důvody pro návrh intenzifikace a rozšíření čistírny odpadních vod (ČOV) Kolín.
Poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o zákazu prodeje ruzyňského Letiště Praha. Má obavy, aby nebylo prodáno pod cenou, jako to hrozilo ČSA. Zejména poslanci sociální demokracie mají pocit, že Letiště Praha, které na rozdíl od ČSA vydělává, je zlatý důl. Otázkou ale je, zda tomu tak skutečně je. Stejně jako to, co se stane, až pražské letiště bude muset i v rámci České republiky zápasit s konkurencí. Konkurence je sice zatím relativně slabá, existují však investoři, kteří by rádi dosud neotřesitelné postavení pražského letiště narušili. Vidina zisků na vzdálenějším horizontu je lákavá. Krize přece nepotrvá věčně.
V říjnu byla slavnostně ukončena racionalizace tratě Zdice–Protivín. Provoz na téměř 90 km dlouhé trase spojující Středočeský a Jihočeský kraj je tak díky zavedení moderní technologie řízen dálkově z jediného dispečerského centra na železniční stanici Březnice. Racionalizace tratě významně zvýšila bezpečnost provozu a umožnila zrychlit železniční dopravu. Investorem stavby byla Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.
V září 2007 byla zahájena další etapa výstavby kolektorů v Brně, konkrétně v blízkosti ulice Koliště. Hlavní částí stavby byla ražba tunelu v hloubce asi 30 m pod povrchem, která trvala půl roku. Druhá část zakázky – nová přístupová šachta – byla vybudována v areálu Tepláren Brno u ulice Špitálka a umožnila napojení na kolektor Radlas.
Společnost Knauf představila na konci listopadu tohoto roku zajímavou produktovou novinku, která řeší problematiku zastaralých inženýrských staveb jako jsou mostní konstrukce, dopravní objekty, čistírny odpadních vod a pojezdové zatěžované plochy. Jedná se o výrobky nazvané Tiefbau, které jsou určeny pro sanace těchto staveb. Tiefbau je kompletní třívrstvý systém, který má za úkol vrátit konstrukcím jejich původní profil a především má zamezit další destrukci výztuže.
Ing. Jiří Pokorný, předseda představenstva a generální ředitel METROPROJEKTu Praha a. s. je matadorem v oboru projektování a na stavebním trhu vůbec. Společnost Metroprojekt Praha a. s. už dávno není pouze jednostranně zaměřenou kanceláří, má za sebou i rozsáhlé stavby a s dvěma sty zaměstnanci patří k největším projektovým kancelářím v republice. Časopis Inžinierske stavby / Inženýrské stavby Jiřímu Pokornému položil několik otázek na téma veřejných zakázek, chystaných projektů, legislativy, ale i budoucnosti pražského metra.
Úkolem geotechnického průzkumu je získat a zpracovat informace, které napomohou optimálnímu řešení, návrhu a realizaci inženýrského díla po stránce technické i ekonomické. Existuje geotechnický průzkum pro různé stavební obory, ale nejčastěji realizovaným typem je průzkum pro zakládání staveb. Poskytuje údaje nezbytné pro výpočet únosnosti a návrh geometrie základů. Takový průzkum se provádí nejen pro novostavbu, ale i pro každou přestavbu, při které dochází k přitížení základů nebo změnám v distribuci jejich zatížení. Zcela nezbytný je průzkum pro návrh sanace základů, u kterých došlo k porušení.
Začátkem ledna 2009 došlo na zastávce Divnice, v km 147,150 na trati Staré Město u Uherského Hradiště–Vlárský průsmyk st. hranice, k samovolnému vznícení násypového tělesa, na kterém je umístěno nástupiště a přístřešek zastávky. K samovolnému vznícení uhlí mohlo dojít při vytvoření specifických oxidačních a vlhkostních podmínek. Tento problém je dobře znám jak v uhelných dolech, tak i v uhelných skladech.
S vývojem civilizace je odedávna spojen věčný boj lidstva s nepříznivými přírodními a klimatickými vlivy. Velmi nepříjemným a nebezpečným přírodním živlem, který ohrožoval, ohrožuje a bude ohrožovat lidskou společnost a její výdobytky, je proudící voda. V případě, že jsou ohroženy lidské životy nebo majetek, budují se různé ochranné konstrukce a stavby. V posledních letech se vlivem velmi špatných, ba až tragických zkušeností s povodněmi na vodních tocích zahájilo také v České republice daleko masivnější budování protipovodňových opatření a děl. Patří sem také ochranné hráze a stacionární i mobilní stěny.
K největším přírodním katastrofám v České republice patřily v posledních letech bezesporu povodně. Ty způsobují takřka každoročně miliardové škody, včetně ztrát na lidských životech. Také letos na počátku léta obyvatelé mnoha krajů České republiky zažili, jak překvapivé a ničivé mohou být. Škody jimi způsobené přesáhly 8 miliard korun. Proto všechny kraje realizují nákladná protipovodňová opatření, která mají v rámci technických a finančních možností zamezit především dalšímu rozlívání toků při povodních.
Tunely Slivenec se v létě roku 2010 stanou novou a velmi důležitou součástí obchvatu kolem hlavního města ČR Prahy. Jedná se o jihozápadní část okruhu kolem Prahy, jež spojuje dvě hlavní dálniční tepny ČR (dálnice D1 a D5) směr východ–západ.
Pontex, s. r. o., patří k tuzemským projektovým a konzultačním firmám specializovaným na projektování, řízení a kontrolu mostních staveb, ale také na inspekci a údržbu mostů. Ing. Milan Kalný, jeden z jejích jednatelů a společníků, od vzniku firmy v roce 1992 nepamatuje, že by neměli dost práce. A o té práci poskytl našemu časopisu rozhovor.
Před rozhovorem jsme se nejprve prošli po terase nejvyššího patra sídla společnosti Mott MacDonald a dívali se z výšky na pražské panoráma. Člověk, jenž vede českou pobočku této společnosti s celosvětovou působností, jako by i svůj život bral s nadhledem, za kterým stojí léta zkušeností a práce v různých krajinách země. Ing. Jiří Petrák.
Ministerstvo dopravy České republiky (MD) ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD) a dalšími organizacemi, které se účastní investičního procesu v oblasti výstavby dopravní infrastruktury, připravilo vzhledem k současné ekonomické situaci krizový plán, zaměřený na hledání úspor při budování dopravní staveb v ČR pro následujících několik let. Tento scénář dalo k dispozici vybraným sdělovacím prostředkům.
