Nové přehrady za miliardy. Česko urychluje přípravu klíčových vodních staveb

V Česku by podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) měly vzniknout další vodárenské nádrže. Současné kapacity podle něj v budoucnu nebudou dostačovat, a stát proto připravuje výstavbu několika nových přehrad. Nejblíže realizaci jsou projekty Nové Heřminovy na Bruntálsku, Vlachovice na Zlínsku a Kryry na Lounsku.

Ministr to uvedl při návštěvě vodárenské nádrže Švihov. Připomněl, že jde o prioritní lokality z přibližně dvou desítek míst, která stát dlouhodobě vytipoval pro budoucí výstavbu vodních nádrží. Jako první by měla být dokončena přehrada Nové Heřminovy, a to v roce 2033. Následovat by mohly Vlachovice přibližně o čtyři až pět let později a kolem roku 2040 také nádrž Kryry.

Podle Šebestyána po roce 1989 v České republice nevznikla žádná nová vodní nádrž. Oblast vodního hospodářství podle něj zůstávala dlouhodobě stranou zájmu. Za klíčové označil také zajištění financování připravovaných projektů. „Snažíme se o to, aby to byla kombinace národních zdrojů a evropských prostředků,“ uvedl ministr.

Delší vegetační období zvyšuje spotřebu vody

Podle ministra upozorňují odborníci na změny v hospodaření s vodou související s klimatickými podmínkami. Celkové množství srážek se podle něj výrazně nemění, prodlužuje se však vegetační období. „Takže máme vyšší výpar a krajina, jak nám funguje déle, spotřebovává víc vody,“ řekl Šebestyán.

Zásadnější problém by se podle něj mohl projevit zhruba za dvacet let, kdy kapacita současných vodárenských nádrží přestane postačovat rostoucím nárokům na zásobování vodou.

Vodárenské nádrže zároveň plní důležitou protipovodňovou funkci. Přehrada v Nových Heřminovech má například zajistit ochranu na horním toku řeky Opavy, kde opakované povodně v minulosti způsobily rozsáhlé škody na majetku i infrastruktuře.

Ministerstvo životního prostředí vydalo všechna potřebná stanoviska

Příprava přehrady Nové Heřminovy mezitím postoupila do další fáze. Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že vydalo všechna environmentální stanoviska potřebná pro budoucí výstavbu vodního díla. Celkem šlo o devět stanovisek, přičemž poslední dvě byla vydána v červnu.

Zahájení stavby je podle aktuálního harmonogramu plánováno na podzim roku 2027.

Nejdůležitější stanovisko se týká samotné stavby přehrady. Další se vztahují například k přeložce silnice I/45 mezi Novými Heřminovy a Zátorem, k výjimkám z ochrany zvláště chráněných druhů nebo ke kácení dřevin mimo les. Posuzovány byly také zásahy, které mohou ovlivnit krajinný ráz.

„Všechna vydaná jednotná environmentální stanoviska jsou nezbytným podkladem, bez nichž by nebylo možné zahájit jednotlivá stavební řízení. Byl tak učiněn další důležitý krok v projektové přípravě celé přehrady, čímž resort životního prostředí přispěl i k plnění důležitého bodu programového prohlášení vlády, kterým samozřejmě výstavba vodního díla Nové Heřminovy je,“ uvedl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).

Stavba za miliardy korun

Jednotné environmentální stanovisko slučuje povolení jednotlivých úřadů odpovědných za oblast životního prostředí. Podle ministerstva stanovené podmínky zajistí, aby byla stavba realizována bezpečně a s ohledem na ochranu přírody i dlouhodobou udržitelnost.

Samotná přehrada má stát přibližně čtyři miliardy korun. Dalších sedm miliard korun si vyžádají související projekty, mezi které patří přeložka silnice nebo protipovodňová opatření na řece Opavě až ke Krnovu. Dokončení všech staveb je plánováno společně s přehradou v roce 2033.

Vodní dílo má chránit před povodněmi obce a města v povodí Opavy, včetně Zátoru, Krnova a Opavy. První projekt přehrady vznikl již v roce 1923, intenzivnější debata o její výstavbě se však rozvinula po ničivých povodních v roce 1997.

Projekt provázejí dlouholeté spory

Ministerstvo životního prostředí zároveň uvádí, že projekt počítá s opatřeními podporujícími přírodní prostředí. „Počítá s podporou biodiverzity, zajištěním migrační prostupnosti pro vodní organismy a zlepšením kvality vody,“ uvedl resort.

O výstavbě přehrady stát rozhodl v roce 2008, samotná realizace však dosud nezačala. Bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v minulosti označil dlouhodobé odklady za chybu státu a uvedl, že rozhodovací procesy mohly postupovat rychleji. Podle něj by přehrada výrazně zmírnila dopady povodní, které oblast zasáhly v posledních letech.

Ekologické organizace naopak opakovaně upozorňují na možné komplikace projektu. Hnutí Duha Jeseníky dříve uvedlo, že dokončení stavby do roku 2032 považuje za nereálné. Za potenciální zdroje zdržení označilo zejména výstavbu přeložky silnice a proces vyvlastňování pozemků. Krajský soud v Ostravě nicméně loni zamítl žalobu organizace Děti Země proti stavbě přehrady.