Výstavba mostu Oparno
Součástí posledního dostavovaného úseku dálnice D8, který vede přes chráněnou oblast Českého středohoří, je 275 metrů dlouhý most Oparno. Podle požadavku investora je železobetonový, obloukový a způsobem stavby i 135metrovým rozpětím spodního oblouku se jistě zařadí mezi výjimečné stavby.
Stavbu mostu zahájila začátkem roku 2008 divize 5 Metrostavu a hotov by měl být do konce letošního roku, i když vzhledem k obstrukcím ekologů se může jeho dokončení ještě o rok oddálit. Na projektu se podílí i divize 6, jež dodává betonářskou výztuž, a společnost Doprastav, která zajišťuje předpínání mostovky a vyvěšování oblouku. Metrostav dostavuje dálnici D8 ve sdružení vedeném společností SSŽ.Podle experta Metrostavu prof. Ing. Jana Vítka, CSc., jsou takto velké železobetonové obloukové mosty poměrně neobvyklé a most Oparno bude mezi nimi druhý největší. O 15 metrů větší rozpětí má Podolský most přes Orlík, který se stavěl před 70 lety.
Most Oparno dálnici převede přes přísně chráněné Oparenské údolí po dvou nezávislých mostních konstrukcích. Obě jsou složené ze spodního oblouku a horní monolitické předpjaté deskové mostovky s dvoutrámovým průřezem. Bude mít 13 polí o rozpětí od 17,5 do 24 m a sedm z nich bude ležet nad obloukem.
Výstavba v chráněné oblasti
Stavbaři musejí v chráněné krajinné oblasti (CHKO) dodržovat mnoho omezujících podmínek. Nesmějí třeba vůbec vstoupit do údolí. Stavba je proto rozdělena na dvě samostatná, oplocená a naproti sobě umístěná staveniště o šířce mostovky a délce sahající na každé straně od opěry ke třetímu mostnímu pilíři, který je poslední před začátkem údolí a vychází z něj konstrukce poloviny oblouku. Oblouk je z obou stran prováděn letmou betonáží po segmentech s délkou přibližně 5 m. Každý segment se zpětnými závěsy vyvěšuje přes pilíř, z něhož oblouk vyrůstá, do základového bloku vedlejšího pilíře.
Po vyvěšení šesti lamel oblouku je nutné pro pokračování výstavby oblouku postavit na již provedené části nosné konstrukce dočasný, 19 m vysoký pylon, aby výše upevněné závěsy mohly účinně přenášet zatížení od obloukových segmentů. Po zabetonování uzavírací spáry ve vrcholu souběžně budovaných obloukových konzol se část závěsů včetně dočasných pylonů demontuje. Mostovka se betonuje po polích na výsuvné skruži s horním nosníkem podle přesného harmonogramu, odpovídajícího postupu stavby oblouku.
Jak dále uvádí prof. Vítek, betonovací vozík má zcela originální konstrukci a vlastní hydraulické zařízení pro snadnou manipulaci. Také výsuvná skruž pro stavbu mostovky je atypická. Obvykle se na takto malá rozpětí nedělá, ale pevná skruž by na naši výšku nebyla ekonomická. Stavbaři prodlužovali nosné oblouky symetricky z obou stran údolí rychlostí až půl metru za den. Betonářský vozík se posunoval v cyklu po osmi dnech.
Hotové části oblouku zaměřovali geodeti z divize 5 ve spolupráci s kolegy z CCE Praha. Například v létě museli měření provádět brzo ráno, kdy má oblouková konstrukce včetně provizorních závěsů rovnoměrnou a stálou teplotu. Vlivem oslunění se totiž obě asi 75 m dlouhé poloobloukové konzoly na kabelech pohybují a jejich odchylka dosahuje až řádu centimetrů. Geodeti záznamy porovnávali s projektovaným tvarem konstrukce a po rektifikaci polohy pomocí kabelů na provizorních 19 m vysokých pylonech nechali obě části zafixovat ocelovými nosníky.
Betonáři potom dokončili poslední, asi 1,5 m širokou uzavírací spáru. Úspěšnému průběhu stavby napomáhala technická skupina nového provozu divize 5, vedená Ing. Robertem Brožem, Ph.D., která měla za úkol optimalizovat technická řešení významných dopravních staveb divize. Ve spolupráci s prof. Janem Vítkem se jim u Oparenského mostu podařilo zeštíhlit konstrukci využitím vysokopevnostních betonů. Snížili tak dopad výstavby na životní prostředí, dosáhli delší životnosti mostu a zmenšili spotřebu
materiálů.
Vodní chlazení nosných konstrukcí
Další inovací, kterou divize 5 aplikovala u mostních konstrukcí v ČR úplně poprvé, je vodní chlazení nosných konstrukcí z vysokopevnostních betonů. Při jejich tuhnutí se vyvíjí vysoké hydratační teplo s negativním vlivem na vznik trhlin a životnost konstrukce. „Abychom toto působení u oblouků Oparenského mostu omezili, připevnili jsme k armatuře každé betonované lamely dvě trojice trubkových smyček s uzavřeným okruhem vody,“ vysvětluje Bc. Alexandr Tvrz, který stavbu zahajoval jako vedoucí projektu a od dubna loňského roku ji řídí z pozice vedoucího nového provozu mostů a povrchových dopravních staveb. Díky čerpadlu se voda chladí ve vaně s ledem připravovaným z pitné vody. Při této ekologicky nezávadné technologii se podařilo snížit vrchol teplotní křivky při vývoji tepla asi o 15 °C. Chlazení probíhá zhruba 30 hodin a nejvyšší dosud dosažená teplota 55 °C už kvalitu betonu nezhoršuje. Po demontáži provizorních pylonů pokračovaly práce na levém mostě symetricky výstavbou čtyř pilířů na oblouku. Po nich přišla na řadu betonáž posledních sedmi polí předpjaté trámové mostovky.
Vedoucím projektu, který dohlíží na celou stavbu mostu, je Milan Špička. Týmy zaměstnanců pod vedením Romana Šimáčka a Miloslava Hrubého pracují symetricky proti sobě. Na pravém mostě oblouk v loňském prosinci rektifikovaly a zmonolitnily a už z něj sjely i oba betonovací vozíky. Protože stavba nesmí zasáhnout údolí, mostovka se i přes její malé rozpětí betonuje na dvou přesuvných skružích proti sobě. Mostovka na levém mostě je hotová a obě skruže jsou přemístěny na pravý most.
V současné době jsou zdemontovány provizorní pylony a závěsy oblouku pravého mostu a probíhá výstavba pilířů na oblouku tohoto mostu, aby bylo možné nasadit přesuvné skruže a dokončit jeho mostovku.
Postup stavby umožnil divizi 5 zrušit v předstihu staveniště na ústeckém předpolí a pokračovat jen z pražské strany. Pravá mostovka by měla být hotová už v květnu. Díky přístupu a nasazení lidí, kteří svou pracovní dobu přizpůsobují technologickým potřebám, je druhý oblouk mostu uzavřen s téměř čtyřměsíčním předstihem.
Stavba dálničního mostu Oparno probíhá za zvědavého dohledu veřejnosti. Přímo pod ní totiž vede naučná stezka, z níž si postup prací prohlížejí při hezkém počasí desítky lidí denně.
Na ochranu krajiny na posledním úseku dálnice D8 plyne do výstavby mostních objektů, mezi něž patří i most Oparno, ochranných zemních valů, protihlukových opatření a biologických rekultivací přes miliardu českých korun. Stavbaři počítají s přechody pro zvěř přes dálnici i s výsadbou několika desítek tisíc stromů, což je trojnásobek původně předpokládaného stavu.
Ing. Lenka Svobodová
Foto: Josef Husák, Metrostav
Lenka Svobodová je šéfredaktorka čtrnáctideníku Metrostav.
Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinierske stavby/inženýrské stavby.