Partneři sekce:
  • OSMA

Architekt Roman Koucký: Most je symbol

Jaká specifika charakterizují architekturu mostů? Jak mosty odrážejí dobu a spojují (doslova i obrazně) společnost? Na tyto i další otázky odpovídal v rozhovoru pro ASB architekt Roman Koucký.

Čím je pro vás, jako pro architekta, most?
Most je koncentrace energie, zúžené místo. Most zkracuje vzdálenosti mezi různými místy, propojuje lidi a společenství lidí. Hodnota mostu spočívá v jeho dokonalém umístění i v tom, jak je toto místo zhodnoceno architektonicky. Když pomineme extrémní technická díla, tak dnes všechny mosty, které propojují místa, jsou symbolem a významem důležitější, než je jen ono propojení. Představují symbol v obraze města nebo krajiny. Kombinace tvaru a použitých materiálů vypovídá o vztahu společnosti k architektuře a je vždy výpovědí doby.

Jste autorem architektonického návrhu Mariánského mostu v Ústí nad Labem. Jaké významy a symboly tento most zobrazuje?
Hodnota mostu je už v jeho zadání. Technicky bylo zapotřebí postavit v krajském městě druhý silniční most, protože ten stávající, most Edvarda Beneše, byl často vyřazen z provozu záplavami. Provoz města byl ochromován. V zadání stálo, že inženýrská firma musí mít architekta a součástí návrhu musí být přesné umístění mostu. Zadání stanovil tehdejší primátor Ústí nad Labem Lukáš Mašín a jeho „hlavní“ architekt Jan Jehlík. Místo jsme volili velmi obezřetně, až jsme našli prakticky jediné možné: uprostřed mezi Ústím, Střekovem a Krásným Březnem, a zároveň pod Mariánskou skálou, kde byly pro most nejvhodnější geologické i hydrodynamické podmínky. Mariánská skála zásadně ovlivnila celkové uspořádání mostu, který vytváří její protiváhu. Chtěli jsme, aby se most stal symbolem znovuzrozeného města Ústí nad Labem, a to se podařilo. Je to v moderní historii jediná stavba, kromě libereckého Ještědu samozřejmě, která se stala symbolem města, a dokonce se stala i symbolem Ústeckého kraje. To je pro nás bonus.

Mosty v Ústí nad Labem
Mosty v Ústí nad Labem

Ten most měl i negativní odezvy, ale významnější jsou ty kladné, mezi které patří mimo jiné cena Steel Design Award od kongresu ECCS. Jak toto ocenění vnímáte? Pomohlo vám například při získávání dalších zakázek?
Cenu jsme dostali rok po dokončení stavby. V té době to pro nás bylo nepředstavitelné ocenění. Cenu jsem přebíral v Londýně. V průběhu realizace mostu byly různé snahy projekt „zjednodušit“ a tím ho pokazit. Bylo těžké udržet základní myšlenku stavby až do realizace. Ale podařilo se to i díky neústupnosti města, tedy klienta. Bez podpory klienta žádná architektura nevznikne. Ještě v průběhu stavby Mariánského mostu jsme vyhráli soutěž na Dlouhý most v Českých Budějovicích. Byli jsme vybráni do soutěže o most v Drážďanech. Takže to nějaký vliv asi mělo. Zpětně hodnoceno, cen máme poměrně hodně, ale v získávání zakázek se to nijak neodráží.

Dalším z vámi navržených mostů je Trojský most v Praze. Nejsem jistě sám, kdo ho považuje za krásný. A je úplně jiný než ten ústecký…
Je jiný, protože je jiná doba. Je také v jiném městě a jinak umístěný. Kaž­dý most musí přece být jiný. Zadání pro Trojský most vycházelo z dopravního řešení tunelu Blanka: dvakrát čtyři jízdní pruhy, tramvajová trať na samostatném tělese, cyklostezka, lávka pro pěší. Dodnes jsem přesvědčen, že to bylo chybné zadání, že je most naddimenzován. Ale každé tvarování mostu, každá diskuse o konstrukčním systému, vychází z konkrétního místa a z toho vychází tvarové řešení. Vždy existuje východisko. Trojský most byl první v Praze stavěný v jednadvacátém století, půlstoletí po Barrandovském mostě. Proto jsme si dovolili navrhnout most hodně odlišný. Konstrukce je nad mostovkou. Hladina Vltavy je tu klidná, most je nad jezem, otáčejí se tu lodě. Proto nejsou žádné pilíře umístěné do řeky. Hledali jsme jednoduché konstrukční řešení síťového oblouku, který má výšku 20 m na 200 m délky rozpětí. I když je most architekturou (a já říkám architekturou nejčistší, protože u něj se nedá švindlovat), pořád má svůj statický, technicko-konstrukční princip. Konstrukce ukazuje síly, které v tom mostě jsou.

Trojský most v Praze
Trojský most v Praze

Zmínil jste Barrandovský most. Vůči němu je také spousta výhrad co do provedení a architektury. Při snaze o smířlivé stanovisko se hovoří o brutalismu. Jaké je vaše mínění o tomto bezprostředním předchůdci Trojského mostu?
Je jednoduché odsoudit „komunistickou“ architekturu, to nám jde, ale kontext a příběhy tvůrců – to už neumíme zhodnotit. Architekturu druhé poloviny 20. století jsme ještě nedokázali vůbec zařadit do světového kontextu. Barrandovský most je obrazem své doby. Nemůže to ani být jinak. A z mého pohledu je také architekturou, i když jiného pojetí. Brutalismus je zde asi správné označení. Je to silniční most více než most městský, proto je široký, bez chodníků, se svodidly, šikmo přes řeku… Velká rozpětí, málo pilířů. Je to betonový most tak, jak bylo možné jej v té době realizovat, tím myslím na základě existujícího materiálu a existujících způsobů výpočtu. Nové materiály a výpočtové technologie se objevily v polovině 90. let minulého století. Proto jsou mosty posledních desetiletí „trochu jiné“.

Nebudu se vás ptát, který most se vám líbí nejvíce. Ale zajímá mě, čím jsou pro vás jako pro architekta mosty přitažlivé?
Nádhera mostů je v jejich rozmanitosti. Ty krásné se dají poznat na první pohled. Pokaždé, když nějaký most vidím, jsem něčím překvapený. Most je pokaždé jiná úloha, jiné řešení. Lidí, kteří mosty opravdu umějí stavět, je poměrně málo. U nás máme, řekněme, 12 tisíc stavebních inženýrů, 4 tisíce architektů, ale jen několik stovek mostařů. A i mezi nimi jsou velké rozdíly.

Dlouhý most v Českých Budějovicích
Dlouhý most v Českých Budějovicích

Architekti navrhují různé typy domů a pozemních staveb, navrhují náměstí, ulice i celé čtvrti, ale nevěřím tomu, že navrhovat mosty je to samé…
Není. Musíte o konstrukci něco vědět. Návrh mostu je vždy týmová práce, v týmu musíte mít hodně specialistů a záleží na tom, jací specialisté a jací lidé to jsou, koho v tom týmu máte. Záleží také na tom, jak je tým veden. Musí být schopen, jako celek, syntetické práce, dostávat jednotlivé vztahy a detaily do souvislostí. Ve škole se to naučit nedá. My se to učili při práci. Když jsme kreslili Mariánský most, nevěděli jsme většinu důležitých věcí. Kolegové v týmu nás to učili za pochodu. Byla to tvrdá škola, ale stálo to za to.

Připomenu ještě vaše zajímavé mosty Krátký a Dlouhý v Českých Budějovicích. Máte tedy s těmito stavbami možná největší zkušenosti mezi soudobými architekty. Přesto se z vás nestal mostní architekt, a asi ani nestane.
Je jednoduché se specializovat. Pak můžete pracovat jednoduše a vše zvládat levou zadní, máte takzvané reference do obchodních soutěží, o architektuře to ale už potom moc není. Vystavujete se nebezpečí ustrnutí. V architektuře není malých rolí, není velká a menší architektura. Naše kancelář vytváří návrhy interiérů a pracuje i na velkých urbanistických projektech. Ale je pravdou, že most je velkou stavbou, je prestižnější, složitější, je to vždy zajímavá zakázka.

Roman Koucký
Roman Koucký

 

TEXT: JAN TESAŘ
FOTO: archiv Romana Kouckého, Shutterstock

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB 4/2018.

Komentáře