Kauza „třetí koleje“: Praha, Správa železnice a spolek se hádají o zkapacitnění mostu na Výtoni

Po Správě železnic (SŽ) odmítli i zástupci hlavního města tvrzení spolku Nebourat, podle kterého není potřeba rozšiřovat železniční most na Výtoni o třetí kolej. Studie, o niž se spolek opírá, podle nich obsahuje závažné vady a most v navržené podobě nemůže fungovat. Ve společném prohlášení to dnes uvedli náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (TOP 09), ředitel městského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, šéf organizátora pražské dopravy Ropid Petr Tomčík a ředitel SŽ Jiří Svoboda.

Spolek Nebourat, jehož on-line petici proti nahrazení mostu novým dosud podepsalo asi 19.000 lidí, zveřejnil minulý týden studii zpracovanou týmem pod vedením dopravního experta Jiřího Pospíšila. Pro dosažení požadované kapacity mostu na Výtoni v roce 2035 podle ní stačí na trati provést úpravy spočívající například ve zvýšení počtu návěstidel. Podle SŽ je studie chybná.

To nyní uvedli i zástupci Prahy ve společném prohlášení se SŽ. Ve třístránkovém vyjádření zpochybnili několik faktických aspektů dokumentu. Zatímco studie počítá výhledově jen se 17 vlaky za hodinu v jednom směru, reálně jich podle zástupců města bude 20 a po stavbě již projektovaného tunelu pro vysokorychlostní trať na Beroun až 25. Ani stavba nových vlakových tunelů pod Prahou někdy označovaných jako Metro S podle vyjádření počet spojů nesníží tak, aby na mostu stačily dvě koleje.

Hrozil by kolaps dopravy

Dalším problémem studie je podle vyjádření fakt, že kapacitní problémy chce řešit snížením intervalů mezi jednotlivými vlaky na minimum. Třetí kolej má však být určena pro příměstskou linku S61 z Vršovic do Běchovic tak, aby nebyla v kolizi s dalšími vlaky.

V případě absence třetí koleje by se musely vlaky vyhýbat v zastávce Vyšehrad, což by znamenalo kolaps trati i při minutovém zpoždění některého ze spojů. „Ve studii navržený jízdní řád pro dvoukolejný most je v praxi neproveditelný. A to ani při sníženém počtu vlaků přes most, který umožní Metro S,“ stojí ve vyjádření.

Dalšími problémem studie je podle zástupců města a SŽ nevhodně navržené řešení plánované zastávky na Výtoni, kterou umisťuje k bývalému nádraží Vyšehrad. To je za prvé daleko od tramvají a za druhé by to znamenalo budování nástupišť v oblouku s příliš malým poloměrem na to, aby mohla být bezbariérová, takže řešení opět není uskutečnitelné.

Posledním zmíněným problémem pak je vzdálenost os kolejí, kterou studie uvádí jako 4,75 metru. Na mostě je však podle vyjádření vzdálenost os na základě historické výjimky pouze 3,8 metru, takže tři koleje by se do zastávky nemohly vejít.

Rozhodnutí padne ještě letos

SŽ loni představila výsledky mezinárodní architektonické soutěže, ve které uspěl projekt počítající se zachováním pouze spodní části mostu s pilíři a nahrazením historické vrchní nýtované konstrukce novou. Proti tomu se zvedla vlna odporu mezi místními obyvateli, komunálními politiky či památkáři, kteří požadují zachování stávající podoby. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dříve uvedl, že chce o dalším postupu rozhodnout do konce roku.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. SŽ má most ve správě od roku 2008, v roce 2004 byl prohlášen kulturní památkou. Status se SŽ od roku 2010 pokusila dvakrát neúspěšně sejmout.