Boom nebo blud? České stavebnictví hlásí růst, ale problémy přetrvávají

Po letech stagnace nebo dokonce poklesu to vypadá, že se českému stavebnictví blýská na lepší časy. Podle lídrů oboru se v roce 2025 očekává mírný růst stavebních prací o 1,5 %, o rok později už dokonce o 2,1 %.

Podle kvartální analýzy českého stavebnictví společnosti CEEC Research, která agreguje a analyzuje prognózy lídrů oboru, pramení optimismus z návrhu státního rozpočtu na letošní rok, který zahrnuje rekordní investice do dopravní infrastruktury a veřejných projektů. Růst oboru bude podpořen také stabilizací ekonomiky, klesajícími úrokovými sazbami a lepší dostupností financování.

Růst bude pokračovat

Klíčovou roli sehraje nový stavební zákon, který by měl zjednodušit povolovací procesy a urychlit realizaci projektů, zejména v rezidenční a infrastrukturní výstavbě. Experti očekávají, že lidské kapacity budou ve stavebnictví vytíženy na 89 % a očekává se jejich růst na 94 %. Využití strojního vybavení by mělo být o něco nižší – nyní činí 73 %, po předpokládaném růstu by mělo stoupnout na 83 %.

Podle Dušana Kunovského, předsedy představenstva Central Group, bude klíčovým faktorem další vývoj úrokových sazeb, protože stavebnictví je z velké části závislé na úvěrovém financování. „Očekávám, že díky stabilizaci inflace budou sazby nadále klesat a s tím bude pokračovat i oživení stavebnictví,“ uvedl Kunovský.

Podle zprávy ČKAIT došlo v prvním pololetí letošního roku k výraznějšímu nárůstu cen, a to nejčastěji o 14 % oproti předchozímu období. Zatím to však nejsou ani poloviční hodnoty ve srovnání se situací v letech 2021 až 2022, kdy u pozemního stavitelství došlo ke strmému nárůstu ceny o více než 30 % za účelovou měrnou jednotku (m³).

S výše uvedeným korespondují i zatím nejčerstvější data ČSÚ za únor, která potvrzují meziroční růst stavební produkce o 0,9 %. Orientační hodnota staveb, na které bylo v únoru vydáno stavební povolení, dosáhla 45,6 mld. Kč a meziročně vzrostla o 30,2 %.

Staré problémy nezmizely, nové na obzoru?

I v nejbližších letech se očekává nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což bude motivací k automatizaci a technologickým inovacím, jež budou mít zásadní vliv na konkurenceschopnost a efektivitu odvětví. Podle Kamila Jeřábka, generálního ředitele a jednatele společnosti Wienerberger, by zavedení státní surovinové politiky s jasně nastavenými cíli mohlo podpořit využití udržitelných stavebních surovin a cirkulární ekonomiku.

Další významné změny by přinesla digitalizace stavebního řízení a aktualizace stavebního zákona, které zatím nejsou plně implementovány. Vláda rozhodla po krachu předchozího systému o vypsání nové zakázky na systém digitálního stavebního řízení. Současně také umožnila dočasně používat původní systémy s těmi, které byly (částečně) spuštěny v létě loňského roku. Letos začal platit také takzvaný „legislativní bypass“, který potrvá tři roky a má pomoci stavebním úřadům připravit se na nové digitalizované stavební řízení. Termín kompletního uvedení nových systémů do provozu je nyní rok 2028, což zní opravdu děsivě.

V souvislosti se stavebnictvím se také příliš nemluví o dopadu nových amerických cel a případné obchodní války. Pokud by vedla k ekonomické recesi, stavebnictví bude samozřejmě jako obvykle jedním z prvních oborů, které by to pocítily.

Infrastrukturní stavby

V následujících dvou letech se očekávají velké investice do dopravních staveb (dálnice, železnice) a průmyslových parků. Firmy, které se specializují na inženýrskou výstavbu, předpovídají růst trhu o 1,1 % v letošním roce a o 2,2 % v roce následujícím.

Podle Tomáše Korandy, předsedy představenstva Hochtief CZ, bude dalším důležitým prvkem rychlost, s jakou se uvedou do života stavby financované soukromým sektorem, tedy PPP projekty, a některé zásadní stavby energetické infrastruktury, případně strategické projekty v oblasti obrany.

Už předchozí analýza CEEC Research za poslední čtvrtletí loňského roku konstatovala, že návrh státního rozpočtu na rok 2025 obsahuje rekordní investice do dopravní infrastruktury a veřejných projektů, které pomohou zajistit stabilní poptávku po stavebních pracích. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ČR by mělo HDP za rok 2024 vzrůst o 1,2 %, což by mohlo pozitivně ovlivnit i stavebnictví v dalších letech.

Pokles inflace by mohl vést ke stabilizaci cen stavebních materiálů a nákladů, a tím povzbudit investice do stavebnictví. Nutnost budování infrastruktury přitom plyne i z mezinárodních závazků ČR – do roku 2050 má být dle závazků ČR jako členské země EU celá síť VRT v Česku napojena na evropskou dopravní síť.

Trh s byty

I trh s byty ovlivní chystané vládní kroky, například programy na výstavbu nájemních bytů a rekonstrukce stávajícího bytového fondu. Stabilizace cen stavebních materiálů po předchozích zdraženích navíc firmám usnadňuje plánování a realizaci projektů v obou těchto klíčových sektorech.

Developeři tak po letech stagnace znovu rozjíždějí nové projekty. Nabídka nových bytů by v České republice letos podle očekávání měla vzrůst o 3,6 % (v Praze 3,2 %), ještě dynamičtější vývoj se očekává v první polovině roku 2026, kdy by mohla poskočit až o 4,6 %.

Ceny nových bytů podle odhadů porostou v průměru o 6,9 %. Zároveň pokračuje i meziroční růst poptávky po nemovitostech.

Vše ale, kromě krachu digitalizace stavebního řízení, ovlivňuje i další dlouhodobá bolest – český legislativní rámec bohužel zůstává jedním z nejpomalejších v Evropě, pokud jde o povolování staveb.