S rekonstrukcemi nádražních budov začaly České dráhy již v roce 2003. Strategický projekt komplexní revitalizace více než šedesáti stanic pod názvem Živá nádraží představily v polovině roku 2005. Nejznámějším a zřejmě nejsledovanějším projektem v rámci tohoto programu je Hlavní nádraží v Praze. Ale jedním z prvních „venkovských“, které se dočká revitalizace, bude zřejmě nádraží Havlíčkův Brod.
Havlíčkobrodské nádraží „získala” ve veřejné soutěži firma AŽD Praha, s. r. o., v roce 2006. Loni v lednu podepsala smlouvu s Českými drahami o užívání nádraží na 30 let a pustila se do jeho rekonstrukce. „Koncept modernizované nádražní haly je veden tak, aby plně vyhovovala cestujícím, železničnímu personálu a obsluze stanice, ale aby budova zároveň fungovala jako městské společenské a obchodní centrum,” říká Ivan Šípal, projektový manažer AŽD.V symbióze s autobusy
Záměr města se podařil, nové autobusové nádraží bylo otevřeno na konci minulého roku. Poznali to i cestující po železnici. V odbavovací hale vlakového nádraží se objevil nový digitální informační systém, sdílený společně s informačním systémem autobusové dopravy. Je předzvěstí konečného záměru přestavby, podle něhož bude nádražní budova sloužit cestujícím jak po železnici, tak autobusy. Autobusové nádraží vlastní „odbavovací halu” nemá. Z té nádražní se však cestující dostanou na nástupiště ke svému autobusovému spoji během dvou minut příjemné chůze pod skleněným loubím posazeným na ocelové sloupové konstrukci.
Ta koresponduje se skleněnou a ocelovou konstrukcí budovy železničního nádraží, která pochází ze 70. let. „K rekonstrukci dráhy přistupují ne proto, že by budova byla stará, ale že je zcela nevhodně řešená,“ upřesňuje I. Šípal. „Vnitřní prostor je nevyužit, tepelně-izolační vlastnosti budovy jsou pro dnešní dobu již nevhodné a nevyhovují současným normám.“
Čtyři etapy
Součástí letošní etapy bude vybudování nových toalet pro cestující, zřízení nových komerčních prostor a rekonstrukce restaurace v přízemí a vybudování nového zázemí pro vlakové čety ve 2. patře.
Zatím působí nádražní hala „prázdným“ dojmem. Nízká vestavba uprostřed haly, v níž byly umístěny osobní pokladny, už vzala zasvé. Ve stylu ocel-sklo zde vznikne vestavba nová a také odsud povedou schody, které zpřístupní veřejnosti nákupní galerii v prvním patře. Toto podlaží dosud bylo využíváno vlakovými četami a železničním personálem a nebylo přístupné veřejnosti. „Pro zázemí stanice vždy hledáme takové prostory, které nejvíce vyhovují potřebám drážních pracovníků, a přesto ponechávají zákaznicky nejdostupnější místa komerčnímu využití místních obchodníků,“ říká Ivan Šípal. „Postupně se proto zázemí železniční stanice stěhuje do suterénních podlaží a z části do úplně jiné uvolněné budovy v areálu nádraží.“
Unvnitř haly by postupně mělo vzniknout co nejvíce prosvětlených, prosklených prostor pro obchody, prezentační místnosti a případně i kanceláře, pokud bude zájem ze strany nájemců. AŽD předpokládá, že se zájem obchodníků a firem začne zvyšovat s tím, jak bude rekonstrukce postupovat kupředu. „Někteří už se s námi spojili. A my bychom se s potenciálními nájemci chtěli domlouvat napřed, abychom jim případně mohli prostory upravit na míru,“ vysvětluje I. Šípal. Ještě letos by tedy pro ně mělo být připraveno přízemí, v letech 2009 až 2010 během třetí etapy rekonstrukce bude na komerční prostory přestavována galerie v prvním patře spolu se stavbou schodiště a výtahu. Zároveň v této etapě dojde k rekonstrukci severního křídla budovy. „Nebudeme stavět nádraží nové, ale vzhled budovy se podstatně změní,“ slibuje Ivan Šípal. „Například průčelí se dočká výrazných změn. To stávající nekoresponduje s dnešními možnostmi moderní architektury a také je v něm spousta tepelných mostů.“
Nádraží jako městské centrum
Celý projekt nádraží v Havlíčkově Brodě má být dokončen čtvrtou etapou celkové revitalizace v roce 2012. Společnost AŽD pro realizaci projektu nevybrala jednoho generálního dodavatele. Sama si zajišťuje ingeneering a na jednotlivých etapách spolupracuje s několika zavedenými subdodavateli.
Celý projekt nádraží ještě na začátku února podléhal schválení generálním ředitelstvím Českých drah. Na celkové koncepci by se však nic podstatného měnit nemělo. S podobnou totiž firma AŽD zvítězila i v dalších výběrových řízeních, například na revitalizaci nádraží v Kolíně.
Projekty Živá nádraží se v současné době realizují rovněž na pražských stanicích Hlavní nádraží, Smíchov, Holešovice, Dejvice, Žižkov a Masarykovo nádraží. Výběrová řízení byla loni uzavřena na revitalizace nádraží Žďár nad Sázavou, Zlín Střed, Tábor, Brno hlavní nádraží a Ostrava – Vítkovice.
Jan Pekař
Foto a vizualizace: archiv společnosti AŽD
Autor je ekonom a novinář.