Rodinné domy

Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí

Partneři sekce:

České Centrum pasivního domu spojuje síly se slovenským Institutem pro energeticky pasivní domy (IEPD) a společně připravují konferenci PASIVNÍ DOMY 2008. Záštitu nad konferencí převzal ministr životního prostředí SR Ing. Ján Chrbet.

Ceny soutěže POROTHERM DŮM 2008 – 10. ročníku veřejné anonymní architektonické soutěže pro architekty, projektanty a studenty Vícegenerační rodinný dům, 4. ročníku přehlídkové neanonymní jednokolové soutěže Nejlepší realizované stavby roku 2008 a 1. ročníku soutěže pro studenty FA a FSv ČVUT v Praze POROTHERM DŮM STUDENT 2008, vyhlášené na téma Rodinný dům pro více generací – byly uděleny.

Když ve dvanáctimiliónovém městě vyroste jeden dům, nikdo si toho ani nevšimne. Ale když má místo střechy okno a naklání se k jihu jako slunečnice, vzbudí rozruch i v takové metropoli, jako je Tokio.

Ceny energií každým rokem stoupají. Přesto se v České republice staví spíš budovy, kde na prvním místě je reprezentativnost, nebo naopak nízká cena, a energetická spotřeba má roli nechtěné popelky. Čím to je? Jsou investoři tak neprozíraví nebo jen neinformovaní? Zdá se, že od obojího trošku. Možná by měl větší roli sehrát stát a motivovat investory. Po souvislostech energeticky úsporného stavění jsme pátrali u odborníků z řad stavebních firem, developerů a konzultantů.

Stromy vrostly do bájí, pohádek, mytologických příběhů. Některé časem vyrostly i ze starých staveb, zchátralých zdí či střech čekajících na ránu z milosti. Stromy, které si novostavby přivinuly pod svá křídla, jsou spíše sváteční výjimkou. Nevídaný příběh jedné jabloně ve vesnici nedaleko hlavního města začal v nevelké zahradě, kterou si koupila rodina architekta Ivana Jariny.

Ceny energií rostou a ani předpovědi v tomto směru nejsou optimistické. Stále však platí, že nejlevnější energie je ta, která nebyla spotřebována. Nízkoenergetické stavby jsou řešením, jak uspořit náklady a ještě při tom uchránit životní prostředí. Zajímavé příklady energeticky úsporných staveb se objevily na jihovýchodním okraji Prahy.

Před rokem, na blíže neurčené parcele, která si máčí nohy v zatím čistém jezeře, se z čista jasna jako klidná hladina mezi zádovými ploutvemi sousedních chatek „zhorizontálnila“ jedna nová. I když v žádném případě se nedá tvrdit, že by šlo o megalomanskou stavbu, nelze ji zařadit ani do druhu chat. Na břeh si sedla se vší důstojností dobré architektury vylepšené několika originálními prvky.

Slavnostní otevření nového vzorového domu na Praze 4 – Újezd u Průhonic proběhlo dne 25. 9. 2008 za přítomnosti ministra zemědělství Mgr. Petra Gandaloviče, poslance parlamentu Daniela Petrušky a jednatelů a majitelů firmy KATR a.s., která má majoritní podíl ve firmě RD Rýmařov s.r.o., Ing. Františka Příkaského a Josefa Hamy.

Bernartice nad Odrou jsou ospalá obec v jemně zvlněné krajině Poodří. Nepotkáme tu skanzen starobylých roubenek ani žádnou bizarní socialistickou stavbu. Možná proto na její obyvatele působila proměna bývalé kancelářské budovy JZD podle architekta Kamila Mrvy jako zjevení.

V současné době všechny země Evropské unie zapracovávají do svých soustav technických norem eurokódy (de facto evropské normy), které by do března 2010 měly být jedinými pravidly pro navrhování stavebních konstrukcí v Evropě – to letos v únoru potvrdil i celoevropský workshop organizovaný Evropskou komisí v Bruselu.

Archa v Nenačovicích byla prvním domem v pasivním standardu, který byl v České republice postaven. Průkopníci to nemají nikdy snadné. Tak při jeho realizaci před pěti lety nastaly peripetie jak pro architekta, tak pro investora. Ekologicky šetrný přístup je pro něj totiž celoživotním krédem.

Jedna z posledních realizací ateliéru Lábus, komorní vila v Nespekách, v blízkosti prvorepublikových Fragnerových vil nese rukopis typický pro všechny Lábusovy realizace – výrazně vyabstrahované řešení s volně propojenými prostory a pro autory typické kletované omítky. Současně ale konečná podoba, vznikající ve spolupráci s investorkou, přinesla několik specifických posunů – součástí zadání byla přízemní dispozice, která akcentuje propojení interiéru s exteriérem, a minimální program.

V dnešní době rychlé výstavby je deset let na jeden dům unikum. Trpělivost architekta a investora v jedné osobě, Zdeňka Fránka, se však vyplatila. Vznikla výrazná stavba na výrazném místě, stavba, která si mezi neofunkcionalistickými tendencemi jihomoravské metropole našla svou vlastní cestu.

Stavební průmysl a jeho produkty se značnou měrou podílejí na stavu životního prostředí. Výstavba budov a jejich provoz patří mezi největší spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí. Ekologické stavby jsou reakcí na současný stav životního prostředí. Právě nízkoenergetické (NED) a spolu s nimi energeticky pasivní domy (EPD) na bázi dřeva jsou zajímavým řešením, které v sobě spojuje ekologickou výstavbu, ekologický provoz i ekologickou likvidaci zároveň s vysokým komfortem bydlení.

Součástí inteligence budov bude čím dál víc hrát roli i jejich energetická efektivnost. Proto není od věci zabývat se fotovoltaikou. Příklad, který přinášíme, není ovládán na dálku či přes internet. Dokazuje však, že fotovoltaické řešení může být nenáročné na prostor a zároveň umí plnit i estetickou funkci.