Dřevostavby z kopřivnického studia kamil mrva architects

Počet aktivních architektů na kilometr čtvereční naší země se rok od roku zvyšuje. Tento přírodní úkaz jistě souvisí s bující výstavbou, ale i s ochotou stavbychtivých našinců dát si poradit. Někteří investoři se dokonce ptají i na energetickou náročnost vysněného hnízda...  

Mnohé obytné budovy nedokážou splnit naše nároky na pohodlí, aniž abychom je nepřekrmovali množstvím energie. Chceme od nich, aby nás chránily před nečasem, poskytly příjemný chládek v horku, obšťastňovaly teplou vodou a všemi civilizačními vymoženostmi…

A aby se nezapomnělo – tenhle balík služeb se má servírovat ve vzhledném obalu. Na jeden dům toho není právě málo a už vůbec ne na kapsu jedné rodiny. Pokud si ještě taková odhodlaná rodina vezme úvěr, potom i kdyby snad neměla zájem brát ohledy  na životní prostředí, určitě ji bude zajímat spotřeba energie v  budoucím hnízdě. Běžný dům, který zvlášť nedbal o svůj oděv a ani se neuměl sžít s prostředím, z něhož vyrostl, potřebuje vydatný přísun energie – minimálně 100 a možná až 195 kWh/m² za rok.

Pokud se však při jeho zrodu setkali rozumní investoři, architekt a stavební inženýr se záměrem ušetřit energii, potom je možné, že novorozenec bude otužilý a včas očkovaný proti plýtvání. Když hned od začátku dostane do vínku do detailů promyšlený a co nejdokonaleji zateplený obvodový plášť včetně podlah, střechy a výplní stavebních otvorů, potom bude na dobré cestě, aby se stal minimálně energeticky úsporným bydlením. Nesmí se však přitom zapomenout na tvarovou jednoduchost.

V tomto případě určitě nepůjde o architektonický exhibicionizmus. Jednoduchá a kompaktní forma uchrání konstrukci domu před zbytečnými ztrátami tepla. Pultová nebo sedlová střecha bez vikýřů, prostý tvar půdorysu domu, stěny bez nik, prosklená tvář domu obrácená k slunci a úsporný konvenční systém vytápění se postarají, aby energetická spotřeba nepřesáhla 50 až 70 kWh/m² za rok.

V případě, že zatoužíte po dokonalém NEDovi (nízkoenergetickém domě), budete muset použít nejkvalitnější tepelnou izolaci pláště, nízkoteplotní systém vytápění, případně i řízené větrání s rekuperací tepla a také pasivně i aktivně využívat sluneční energii. Potom se můžete propracovat k energetické roční spotřebě pouze 30 až 50 kWh/m². Sáhodlouhý úvod k jedné realizaci? Ne. Jen zjednodušený pohled na výstavbu rodinných domů ohleduplných k životnímu prostředí i peněžence a skromných ve spotřebě energie. Ten, který jsme v Horní Bečvě uviděli naživo, přišel na svět díky dokonale plánovanému rodičovství a za minimální prostředky bylo dosaženo minimální energetické náročnosti.  
 
Marná snaha?
Požadavky na energetickou nenáročnost nemohly ublížit vzhledu nových domů jakoby rozsypaných v údolí Horní Bečvy. Navíc architekt Kamil Mrva spolu se svými kolegy z kopřivnického studia kamil mrva architects měl už bohaté zkušenosti nejen s architektonickým návrhem, ale i se stavebním dohledem nad pracemi – například při stavbě vlastního ateliéru s rodinným domem. Stejně jako v případě předcházejících realizací se i tentokrát stavělo z přírodních materiálů pomocí lehké dřevěné konstrukce a hledala se materiálová a konstrukční řešení, která by vyhovovala potřebám šetrného domu.

„Stavební parcela v Horní Bečvě se rozprostírá na sluneční straně údolí na jeho volném prostranství. Pozemek investora nabízel možnost velkorysého rozmístění objektů – nejen je natočit prosklenou stranou ke slunnému jihu, ale i dodržet více než nezbytný odstup jednotlivých domů.

Funkčnost energeticky úsporného, ale hlavně nízkoenergetického domu musí vycházet z jasné koncepce architekta. Ta zohlední vzájemné fungování prvků. Logické souvislosti podmínek dané lokality a budoucí konstrukce domu jsou nevyhnutelným předpokladem úspěšné realizace.
	Díky intenzitě slunečního záření a počtu hodin slunečního svitu mají středoevropské země vhodné podmínky pro využívání sluneční energie k vytápění obytných staveb i pro přípravu teplé vody. Nejsme sice ve Středomoří, ale když se takovéto stavění osvědčilo ve Skandinávii, Kanadě či Rakousku, není důvod, abychom se tomu u nás bránili.

Původní návrh zastřešení všech objektů souboru Bečva Villa Resort hledal inspiraci v okolní hornaté krajině, v níž převládají jehličnany. Rozehraná krajina pultových střech měla svým setkáváním a rozestupováním připomínat blízkost lesa a tvarem kopírovat reliéf území, k němuž soubor domů patří. Místní úřady však vnímaly toto úsilí jako porušení charakteru původní zástavby. Bohužel jsme se nedohodli, a tak kompromisem i pro tento rodinný dům byla jednoduchá sedlová střecha.

Dalším ústupkem byl větší přesah střechy, než jsme původně zamýšleli. Tvarovou jednoduchost, kterou si přál i investor, jsme zachránili žlaby se čtvercovým průřezem. Ty žádným způsobem neurážejí snahu o zachování prosté linie domu,“ vzpomíná architekt Mrva. Architektonické řešení přitom není samoúčelné. Minimalistické pojetí vzhledu budovy vychází z nevyhnutelnosti vyhnout se zbytečným ztrátám tepla. 

Sluneční dům
Úcta a bázeň před sluncem se odjakživa promítaly do pověstí i bájí, ale také do nejstarší architektury. Stavbou novodobých slunečních domů se jen vracíme ke zkušenosti předcházejících generací. S pochopením zákonitostí pohybu slunce během roku lze navrhovat domy, které celoročně využívají sluneční energii k přípravě teplé vody a tepla na vytápění. Pasivní sluneční konstrukční systém domu zachytává sluneční energii hlavně vhodným situováním a upravenými prvky stavební konstrukce. I domy v Horní Bečvě využívají maximálně osluněné plochy na své jižní a jihozápadní straně.

Při osazení objektů do terénu s maximální odchylkou od jižní azimutální orientace 22,5° zohlednil architekt skutečnost, že jižní fasáda se stává nejefektivnějším slunečním sběračem. Takto a také prostřednictvím velkých prosklených ploch budou jednotlivé domy v zimě shromažďovat maximum tepelného příkonu ze slunečního záření, zatímco v létě přesah střechy a žaluzie budou eliminovat nadměrné sluneční záření. „Hůře se staví tam, kde je čistá louka. Tady okolí vytváří příznivou kulisu a domy čerpají nejen energii ze slunce, ale i atmosféru okolní krajiny,“ přiznává architekt Mrva, vyznavač Franka Loyda Wrighta, který patřil k funkcionalistům spřáteleným s přírodou.

Když zbytečné je přepych
„Nepodsklepené domy v Horní Bečvě vyrostly na slunném pozemku. Svou realizací se přiblížily principům výstavby nízkoenergetických dřevěných objektů. Investor pochází z Holandska a tam je takové stavění zcela přirozené. K energetické úspornosti domů přispěl jejich tvar, jímž jsme minimalizovali plochu obvodového pláště ve srovnání s klasickými rodinnými vilami. Rozhodli jsme se pro jednoduchou vnitřní dispozici s otevřeným společenským prostorem v přízemí domu a s konstrukcí schodiště uprostřed půdorysu. Technologie stavění byla navržena jako dřevostavba tvořená sloupovou konstrukcí a kombinovaná s OSB deskami. S tímto systémem stavění jsem se seznámil na cestách po Kanadě a všechny zkušenosti jsem zúročil nyní – při výstavbě zdejšího areálu.

Uvnitř dřevěné konstrukce jsme umístili tepelnou izolaci, přičemž zateplení překryly sádrokartonové desky s odrazovou fólií. Nosné fošínky v obvodové stěně jsou od sebe vzdáleny po 50 cm; tak se mezi ně snáze vkládala tepelná izolace. Z exteriérové strany obvodového pláště se konstrukce zateplila, přikryla difuzní fólií a nakonec obložila provětrávanou dřevěnou fasádou z desek z modřínu. Předsazená dřevěná fasáda v detailech pláště minimalizuje vznik tepelných mostů. Vytápět se bude nízkoteplotním systémem vytápění s regulací,“ uvedl technické parametry stavby na správnou míru autor návrhu.

„Klienti přicházejí do mého ateliéru s jasnou představou. Chtějí dřevostavby a my se v rámci jejich požadavků snažíme vytvářet nové prostory, které vyhovují nejen trendům módního, ale i úsporného a funkčního bydlení současnosti. Rádi navrhujeme do dřevostaveb skleněné stěny s možností propojení domu se zahradou. Je to přece jeden ze základních principů bydlení v domě zasazeném do přírodního prostředí. Přiznám se, že nejraději bych byl, kdyby při vyřizování povolení pro takové stavby bylo více pochopení na úřadech. Například takzvaný Sokratův dům se málokdy setká s pozitivním ohlasem a právě takto konstruovaný objekt je nejvíce předurčen k optimálnímu využití sluneční energie.“ 

Poznámka:
Sokratův dům
Řez i půdorys lichoběžníkového tvaru je podstatou řešení dispozice Sokratova domu s velkou vyvýšenou jižní fasádou tak, aby pultová střecha umožňovala slunečním paprskům v zimním období dostat se co nejhlouběji do interiéru. Přesah střechy v létě stíní a chrání vnitřek domu před nadměrným přehříváním. Severní stěna funguje jako nárazová tepelná zóna, v níž se umísťuje skladovací prostor.

Marína Ungerová
Foto: Dano Veselský, studio kamil mrva architects