Historický mýtný dům Het Tolhuis ve městě Zaltbommel v Holandsku byl rozšířen o novou moderní část konstruovanou převážně z monolitického betonu. Vznikla tak originální vila, která poskytuje svým obyvatelům nejen dostatek místa, ale i pocit sounáležitosti s přírodou v centru města. Projekt je příkladem zdařilého spojení moderní architektury s tradiční stavbou z roku 1836.
Rodinné domy
Při pořizování vlastního bydlení je úplně první otázkou: novostavba, nebo rekonstrukce? Když se řekne rekonstrukce, může se jednat o drobné úpravy interiéru nebo i kompletní renovaci celého domu. Stodola stará 150 let se stala schránkou pro zcela nový, na své starší kolegyni nezávislý dům. Více v článku Rekonstrukce staré stodoly svépomocí
Architekti Alena a Tomáš Bezpalcovi si jako své místo k žití vybrali Středočeskou vrchovinu. Dům postavili na místě původní stodoly, a protože je oběma vlastní citlivý přístup k přírodě a venkovu a respektují atmosféru místa, nemohl být nový dům okázalý a výrazný. Stavba spíše nenápadná se nepyšní nejnovějšími trendy, ani se nesnaží pateticky odkazovat na minulost, je v ní všeho „tak akorát“. Ale abych jen nepopisovala, oslovila jsem přímo Ing. arch. Tomáše Bezpalce a požádala ho, aby mi o domě něco řekl. Případně i nějaký příběh, protože každý dům má ten svůj.
Drtivá většina stávajících vesnických stavení potřebuje rekonstrukci. Takový dům je možné koupit a přestavět. Vesnice také mívají velké vnitřní rezervy míst, kde lze postavit dům nový. Myslím si ale, že se vesnice nemají rozšiřovat. Charakter přirozeně rostlého sídla dnes nelze docílit. Výstavbou na polích a loukách se tak nenávratně ničí to, za čím lidé na venkov přicházejí.
Hráz norského ostrova Manshausem na dalekém severu zdobí čtveřice nápadných dřevěných domků. Zajímavé na nich mimo jiné je to, že pochází z Rýmařova.
Záhada, proč některé domy stárnout umějí, a některé rozhodně ne, má jednoduché řešení. Stačí použít správné stavební materiály na správné místě a vyniknou i bez dalších povrchových vrstev. Ale i nátěry a omítky mají své opodstatnění. Že je z toho úplná „španělská vesnice“? Ano, například vesnice Granollers u Barcelony, kde stojí rodinný dům od HARQUITECTES.
Velká výzva v podobě malé dřevěné stodoly – to je projekt přestavby hospodářské budovy na nízkoenergetický dům od ateliéru Alp'Architecture sàrl. Sympatický malý objekt z modřínového dřeva překvapivě splňuje všechna kritéria na celoroční bydlení pro 2 osoby. A co více, je jako první dům tohoto typu nositelem certifikátu Minergie P.
Tradiční stodola v slovinské vesničce Bohinjska Bistrica se stala terčem architektonického studia OFIS, jehož architekti změnili interiér na prostorné obydlí.
Interiér zalitý denním světlem, v němž pracujete i relaxujete společně se svými blízkými. To je představa ideálního bydlení pro většinu lidí. Díky aplikaci LUXMETR si můžete už v hrubé stavbě porovnat představu s budoucí realitou a změřit intenzitu osvětlenív novém domově. Pokud chcete přivést přirozené denní světlo do tmavých místností, jako jsou koupelny, předsíně nebo šatny, řešením jsou světlovody VELUX. Kolik jich budete potřebovat, poradí webová aplikace VELUX LUX kalkulátor.
Dům pro krásné časy je navržen tak, aby vytvořil dokonalý domov pro zralý manželský pár v životní etapě, která v jejich životě nastává. Děti odrostly a rodiče začali žít sami. Ovšem děti se k nim vracejí, i když už jen jako návštěvníci. Zadání proto znělo dům se dvěma ložnicemi a všem těmto potřebám a přáním architekt nový dům přizpůsobil.
Jen málo lidí si může dovolit hostit své přátele na střeše domu. Pokud ji však architekti promění v zelenou louku, stane se realitou i střešní lenošení v trávě.
Pokud předpokládáte, že ve srubu žijí pouze nadšenci, kteří o takovém bydlení sní už od školních let, mýlíte se. Příkladem jsou majitelé tohoto domu na Trutnovsku. V jejich starém bytě se cítili dobře, nic jim tam - kromě více místa - nechybělo a rozhodně se nehodlali stěhovat.
Todd Saunders, kanadský architekt usazený v norském Bergenu, si sám navrhl dům, který splňuje všechny potřeby a přání jeho rodiny a zároveň je originální, elegantní a ekologický. Jeho vila s unikátní konstrukcí vertikálního a horizontálního bloku má přísně funkční kompozici, která v severském klimatu poskytuje ochranu před nepřízní počasí i ve venkovním prostoru.
V nádherném prostředí německého Bavorska se dvojice architektů Christine Arnhard a Markus Eck rozhodla postavit si malý, útulný dřevodům určený na relax a setkávání s přáteli.
Jedná se o jednoduchý přízemní dům s půdorysem ve tvaru písmene L, jehož ramena se otevírají směrem do zahrady. Zastřešeny jsou pultovou střechou s přesahy, která je protažena i nad terasu a stání pro auta. V těchto místech je střecha podporována mohutnými sloupy – organickými kmeny stromů.
Dům v Nučicích je hrou se třemi „kostkami“ různých tvarů a materiálů. Bílá je pevná, otevřená do zahrady, posazená do svahu. Druhá kostka, lehčí dřevěná, odděluje zahradu od ulice. Třetí ve tvaru nízkého domu se sedlovou střechou je posazena na dvě spodní a je otočená ke slunci. V meziprostoru vymezeném všemi třemi kostkami přirozeně vzniká vstup do domu.