Rozhledna Doubravka

Rozhledna Doubravka

Rozhledna je typickým zástupcem experimentální architektury – byla navržena pro konkrétní místo, její stavebně-konstrukční detaily jsou zcela unikátní a samotné pozorování dvanáctimetrového prototypu trvalo dlouhé tři roky.

Doubravka je pomyslným prvním krokem k obnově oblasti Čihadla. Nebyla však jediným návrhem pro tuto oblast. Huť architektury pro místo navrhla rovnou tři návrhy – Dianu, Dobruši a právě realizovanou Doubravku. Ta zvítězila právě díky své jedinečnosti. Tvar rozhledny vychází z podoby trojbokého jehlanu a je tvořen netradičním akátovým dřevem doplněným dubovými, modřínovými a ocelovými prvky.

Orientace jednotlivých prvků je zároveň navržena s ohledem na maximální životnost konstrukce (tj. pouze minimum dřevěných prvků je uloženo vodorovně) a již nyní existuje návrh subtilní ocelové konstrukce, která bude schopna rozhlednu po čase podepřít. Nakolik se totiž jedná o experimentální konstrukci, není ani přesně známá její životnost – za 15 let se však počítá s generální údržbou.

Inspirace

Výjimečné na celém nápadu bylo použití kmínků k vystavění celé rozhledny. Ve světě sice není použití prutů k výstavbě nic neobvyklého – například v Barmě vytváří mosty z kořenů stromů nebo v Papuy Nové Guinei staví z kmínků chýše v korunách stromů –, zatím si ovšem nikdo netroufl na stavbu rozměrů, jakými se může chlubit právě rozhledna Doubravka.

Přestože se na první pohled může zdát, že rozhledna není tak originální, protože připomíná jiné dílo téhož autora – vzducholoď holešovického Dox, pravdou je, že Doubravka byla navržena první. Její výstavbu ovšem zdrželo mnoho faktorů. Samotné pozorování a měření spojů, ohybu a chování materiálu zabralo celé tři roky. Za účelem celého pozorování byl před čtyřmi lety u Kyjského rybníka vztyčen dvanáctimetrový prototyp oblouku budoucí rozhledny. Tento oblouk je na břehu rybníka k vidění dodnes.

Stavební a konstrukční řešení

Rozhledna stojí daleko od pražské zástavby, pro její návrh tak nešly uplatnit urbanistické vazby. V nejbližším okolí je pouze náletová zeleň. A právě k této zeleni se skvěle hodí přírodní materiály, které ctí organičnost místa.

Tvar rozhledny vychází z požadavku na stabilitu budovy, která v místě odolává vodorovným silám působícího větru. Modřínové schodiště uprostřed jehlanu je pak navrženo zavěšené, staticky působící jako kyvadlo – tento návrh eliminuje deformace schodiště a navíc omezuje účinky kmitání konstrukce.

Před samotným nákupem akátu využitého na stavbu se testovaly různé průměry prvků, rádius ohýbání, ale i moment, kdy prvky prasknou. Jako vyhovující se nakonec ukázaly kulatiny o průměru 60 a 100 mm. Nohy rozhledny jsou tvořeny příhradovou konstrukcí a u vrcholu, pod vyhlídkovou plošinou, spojeny trojicí ocelových obručí v trojúhelníkové konstrukci. Každá z trojice nohou je uložena na železobetonové desce svazující trojici mikropilot.

Ochrana dřeva

Vzhledem k tomu, že rozhledna je z velké části dřevěná, bylo nutné se zamyslet nad ochranou jednotlivých prvků před povětrnostními podmínkami a zejména vlhkostí. Akát je velmi trvanlivé dřevo, ale stejně jako u běžného dřeva žádný pokácený prvek není stejný – akát má však oproti běžným dřevinám mnohem větší odpad kvůli svému růstu, a proto bylo obtížné sehnat dostatečné množství dřeva s požadovanými průměry.

Akátové prvky jsou odkorněné a natřené fermeží. Vzhledem k přirozenému chování dřeva při sesychání a praskání je do budoucna plánován druhý ochranný nátěr. Zároveň by měla jednou ročně proběhnout revize spojů, které jsou právě z důvodu sesychání dřevěných prvků navrženy snadno dotahovatelné.

Stavba rozhledny

Nohy rozhledny byly smontovány ve vodorovné poloze přímo na místě a stavba jedné nohy trvala přibližně čtyři až pět týdnů. Poté byly nohy jeřábem opřeny o lešení, smontovány dohromady a ukotveny do betonových desek. Následně došlo k zavěšení schodiště, které se skládá z 18 sloupků a středové závitové tyče. Schodiště je kladeno vždy po 15 schodech následovaných podestou. Jednotlivé schody si mohl koupit kdokoli, kdo chtěl přispět na stavbu rozhledny – jeho jméno či preferovaný text byly následně vyfrézovány do čela zakoupeného schodu. Vyhlídková podesta je, stejně jako schodiště, modřínová.

Jak šel čas s rozhlednou?

Nápad postavit v Praze 14 rozhlednu se prvně objevil v roce 2013 a stál za ním starosta této městské části. Huť architektury byla následně oslovena cíleně na základě referencí a pro svou orientaci na splynutí s přírodou. V roce 2014 byl vztyčen prototyp oblouku rozhledny.

Od návrhu skici až po funkční rozhlednu musel projekt překonat řadu problémů – mj. územní plán, termín a dostupnost akátu, limity ohýbání a jejich vliv na tvar rozhledny, statický výpočet spoje i celku, způsob napojování kulatin, připojení k zemi, nutnost atypického lešení, kompletaci konstrukce ve vzduchu za pomoci čtyř jeřábů, ale i nepřízeň počasí, které se podepsalo na několikaměsíční nedostupnosti staveniště. Rozhledna byla otevřena v polovině června 2018 po roční výstavbě. Stavba stála přes 3,5 milionu korun. Půl milionu korun z této sumy vydělal prodej jednotlivých schodů rozhledny.

 

Návrh stavby: Huť architektury Martin Rajniš
Statika: STATIC Solution
Generální dodavatel: Huť architektury Martin Rajniš
– dřevěná část: FORTNA stav
– ocelová část: Milan Kovář, Třebenice
– dodávka akát: Kuly.cz, Syrovín
Foto: A. Jungmann, R. Cíglerová, Huť architektury

Umístění: Praha 14
Začátek stavby: červen 2017
Dokončení stavby: červen 2018
Výška vyhlídkové podesty: 19 m
Výška korouhve: 23,5 m
Půdorysný rozměr základny: 17,6 m
Zastavěná plocha: 104,8 m2

Celkem akátu: 4080 bm
Kubatura modřín: 4 m3
Žárově zinkovaná ocel: 5162 kg
Počet svorníků: 3131 ks

Text: redakce ve spolupráci s Huť architektury Martina Rajniše

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 3/2018.