Tubakuba 1
Galerie(12)

Tubakuba – tunel do jiné dimenze dřeva

Na první pohled vypadá Tubakuba, malá horská chatka jako zcela běžný domek k přespání či krátkému pobytu v lůně přírody, a třeba i daleko od lidí. Zvenčí, zasazená ve skalnatém vrchu, vypadá vcelku nenápadně. Splynout s „davem“ jí pomáhá kabát z opáleného dřeva.

Celý koncept hotelového pokoje v dřevěné krychli je výsledkem projektové činnosti na Bergenské škole architektury (BAS), vedené Espenem Folgerøem z ateliéru OPAFORM Arkitekter AS. BAS má dlouhou tradici výuky architektury prostřednictvím praktických prací.

Skicování 1:1, s nímž zde studenti pracují, jim pomáhá efektivněji, než jiné principy, řešit problémy a nacházet nová řešení. Dílčí modely projektu Tubakuba vznikaly v exteriéru školy, celou stavbu studenti dokončili s finanční podporou G.C. Rieber Funds.

Tubakuba 7
Gunnar Sørås |
Tubakuba 1
Tubakuba 2
Tubakuba 3
Tubakuba 4
Tubakuba 5
Tubakuba 6
Tubakuba 7
Tubakuba 8

V celé své kráse – dřevo

Tubakuba je z 95 procent vyrobena ze dřeva. Dispozice sestává pouze z jedné místnosti o rozloze 14 čtverečních metrů s úžasným výhledem na město v údolí. Jde o ubytování na půl cesty mezi stanem a chatou. Interiér je obložen překližkou, měkce tvarované zvlněné stěny kryjí pružné dřevěné desky ze západonorské borovice.

Tunel je obložen borovicovými hoblinami. Ty jsou kladeny ve vrstvách a zajišťují tak stěnám tunelu dostatečnou pevnost. Opláštění vnějších stěn chatky je upraveno tradiční japonskou metodou Shou–sugi–ban.

Shou sugi ban – v japonštině spálená cedrová prkna – tradiční japonská technika povrchové úpravy dřeva opalováním. Na povrchu dřeva zůstane zuhelnatělá vrstva, která chrání dřevo před nepříznivými klimatickými podmínkami, napadením hmyzem či houbami, a také před působením ohně. Opálený povrch se upraví kartáčováním, poté se omyje vodou a napustí olejem.
Tubakuba 8
Gunnar Sørås |

Úsporná = šetrná k přírodě

Už se stalo dobrým zvykem, že obdobné stavby uprostřed (panenské, ale není podmínkou) přírody jsou k ní co nejšetrnější nejen použitými materiály, koncepcí, dispozicemi a velikostí, ale také energetickou (ne)náročností. To vše je splněno i zde. Cílem projektu je snížit spotřebu energie na vytápění primárně minimalizací vnitřního prostoru.

Energie na vytápění šetří i použité dřevo – díky jeho akumulačním vlastnostem je objekt po topné přestávce poměrně rychle vytopený. Nízká akumulace tepla je výhodou i v letním období, kdy brání dlouhodobému přehřívání objektu.

Tubakuba 2
Helge Skodvin |

Na chatu kousek od domova

Tubakuba je ideálním pobytovým místem pro rodiny s dětmi. Slouží nejen k přespání turistům, využijí ji též rodiny na nedělních procházkách nebo sousední mateřská škola. Skrytá pod chatkou je pěkná pikniková plocha, tuba–tunel pak může fungovat jako úkryt před deštěm, prostor pro zábavu a hry.

Tento flexibilní objekt vnáší do urbanismu města prvek dnes málo vídaných městských chat. Výhodou tohoto konkrétního domku je dostupnost – chcete-li ho využít, nemusíte cestovat daleko autem, stačí dojít na tramvaj, která sem jezdí z centra města v intervalech 15 – 30 minut.

Tubakuba 3
Helge Skodvin |

Projektový tým:
Students: Gunnar Sørås, Bent Brørs, Ida Helen Skogstad, Adrian Højfeldt, Eivind Lechbrandt, Alice Guan, Luise Storch, Eline Moe Eidvin, Shepol Barzan, Øyvind Kristiansen, Stein Atle Juvik, Eva Bull, Kristian Bøysen and Sondre Bakken.
Professors: Espen Folgerø, Håvard Austvoll, Sigurdur Gunnarsson and Hans Christian Elstad

Text: Daniela Bartošová
Foto: Espen Folgerø, Helge Skodvin, Marina Magreøy, Stine Elise Kristoffersen, Gunnar Sørås