Pro patrové rámy se běžně používá beton a ocel. Těmito materiály lze vytvořit tuhé monolitické propojení svislých sloupů a vodorovných příčlů. Použití dřeva je zde zcela výjimečné. Podstata nového řešení spočívá v přeplátování spojovaných sloupů a příčlů s vybráním pro vložení ocelové spojky připevněné ke každému spojovanému prvku svorníky.
Zatímco v Rakousku postavit dřevěný dům znamená nosit dříví do lesa, v Čechách je to stále ještě exotika. Rakouský architekt Helmut Dietrich tak trochu přesadil, zůstaneme-li u této metafory, kus romantické krajiny Bregenzerwaldu na okraj Prahy-Lipan, když zde vyprojektoval nízký dřevěný dům.
Existuje několik způsobů spojování dřevěných prvků krovu, jako např. použití klasických tesařských spojů, příložek, speciálních desek nebo kovových úhelníků. Způsob spojování jednotlivých prvků závisí na výrobní a montážní technologii, velikosti zatížení konstrukce i jednotlivých spojů.
Dřevostavby představují suchý stavební systém, který je alternativou výstavby nejen rodinných domů. V porovnání s běžnou výstavbou mají domy na bázi dřeva svoje výhody, ale i nevýhody. Většinu nevýhod je možno v současnosti odstranit pomocí moderních materiálů a technologií. Dřevodomy mohou sestávat z různých stavebních systémů. Při jejich návrhu, ale i výstavbě je však třeba myslet na vlastnosti dřeva (nabobtnávání, vysychání) a eliminovat jejich účinek na konstrukci.