Lofty
Galerie(9)

Lofty

To zvláštně znějící slovo loft se v diskusích o moderním bydlení objevuje čím dál tím častěji. Jeho skloňování jsme už jakžtakž zvládli, ovšem otázkou je, zda zvládneme i jeho obývání. Nabídka developerů je sice bohatá, avšak bydlení v přestavěném industriálním objektu vyžaduje od každého zájemce do jisté míry specifický přístup.  Zkrátka, lofty nejsou pro každého.

Asi nejznámějším loftem z období vzniku loftového bydlení je objekt bývalého masokombinátu Factory na 47. východní ulici Manhattanu. Kouzlu průmyslového prostoru neodolal ani nejznámější „lofťák“ Andy Warhol, který ve Factory bydlel od roku 1960 a jeho nájemné bylo v polovině 60. let minulého století jen něco kolem sta dolarů za rok. To byl ještě loft v pravém slova smyslu.

Dnes se sice loft snaží udržet si původní smysl, avšak příliš se mu to nedaří. Bydlení v loftu je chápáno jako luxusní forma bydlení, která prošla rukama architektů nejzvučnějších jmen a je určena jen pro nejbohatší vrstvu společnosti. Hledají se jakási pravidla a typické znaky neboli takzvaný loftový styl. Zde by však neměla platit žádná pravidla, nic, co by jakkoliv zavazovalo. Loft znamená svobodu a revoltu, ne pravidla. Loft by se dal možná postavit jako protiklad typologie v architektuře. Optimalizaci funkcí a prostorových nároků loft ignoruje svou volností.

Ani Praze se loftové bydlení nevyhnulo. Řada průmyslových čtvrtí se mění v příjemné a elegantní příbytky. Na jejich přestavbě se podílejí renomovaní architekti, kteří tvoří projekty pro nejnáročnější klientelu, vnímající kouzlo technických památek a industriálních staveb. Mezi nové komplexy patří například Holešovický pivovar. Našetříte-li si dost peněz, můžete se nastěhovat do luxusního loftu na pražském Smíchově. Další loft v industriálním funkcionalistickém stylu je na Palmovce (Lofty Palmovka). Dům byl původně administrativní a tovární budovou, byl přestavěn a nachází se 200 metrů od stanice metra.

     
Stěny bez omítky, olejové skrvny na staré betonové podlaze a artefakty z původních strojů nikomu nevadily, stejně jako hlučné večírky či motorka zaparkovaná přímo u postele. Tenhle typ hard loftu je však dnes na ústupu.   Stará skladiště a opuštěné výrobní haly nabízely mnoho místa za málo peněz. Navíc bylo nelegální bydlet v nebytových prostorech tohoto typu, což o to víc zajímalo volnomyšlenkáře a věčně se bouřící jedince.
     
Označovat něco jako typické pro lofty je silný výraz, existují však jisté prvky, například kuchyň či koupelna v chladném nerezovém provedení, které jsou s industriálním výrazem prostoru spřízněny.
     
Loft má i své nevýhody, mezi něž patří například vytápění či akustika. O nízkoenergetickém bydlení se zde rozhodně hovořit nedá a o útulné atmosféře s romantickými zákoutími už vůbec ne. Proto je vhodný spíše pro lidi spojené s technikou a obdivem k průmyslu či pro lidi, kteří potřebují mít kolem sebe hodně vzduchu bez kompromisů.   Slovo loft pochází ze staroangličtiny a znamenalo vzduch, oblohu nebo horní místnost. Dnes se toto slovo překládá jako půda, podkrovní prostor či podkrovní seník. Nazývat loftem každý větší byt je populární novinkou, která se šíří z Ameriky i do Evropy, což ale degraduje pravý význam loftového bydlení.
     
Tyto společné prostory a komunikace v budově proměněné v loftové bydlení s nezaměnitelnou atmosférou jejich původní funkce by mohly být inspirací při vytváření nově vznikajících bytových domů, v nichž právě místa podobného určení jsou většinou bez jakékoli emoce.   V takzvaných hard loftech byla jedině koupelna samostatným odděleným prostorem.

Kamila Ďuríková
Foto: Isifa, Repro New Loftspace Design a New apartment design