Maďarští architekti fungující pod výmluvným názvem, kterému nechybí dávka humoru –„architecture uncomfortable workshop“, postavili nevšední dům pro mladou rodinu. Už dopředu je jasné, že od studia s takovým názvem nemůžete čekat stereotypní řešení. Čím je tak zajímavý? Má dvě tváře, jednoduchou dispozici a nabízí vše, co potřebujete!
Stále více rodin vyhledává takový prostor k bydlení, kde by měli jeho obyvatelé dostatek klidu, ale zároveň by nezůstali ani bez tolik potřebných služeb. Satelitní obce nejsou z tohoto hlediska dobře vybaveny, proto se zajímavými stávají okrajové městské části velkoměst. Kdysi nechvalně známá bratislavská Vrakuňa se dnes stává domovem mnoha mladých lidí a výstavba domů zde probíhá ve velkém. Jednou z novostaveb je rodinný dům od ateliéru plusminusarchitects.
Architekti ateliéru Artikul se mohou pochlubit, že postavili dům přímo před Průmyslovým palácem na Výstavišti v pražských Holešovicích. Bez stavebního povolení. Příště ho postaví třeba na hřebenech hor. Ani tam nebudou potřebovat souhlas stavebního úřadu. Jejich Mobile Hut, domek v hliníkovém designu, který zároveň ctí základní archetypální tvar českého domu se sedlovou střechou, má totiž kola a byl homologován jako přípojné vozidlo - má svůj technický průkaz i SPZ a postavit ho, přesněji zaparkovat ho můžete se souhlasem majitele pozemku v podstatě kdekoli, kam s ním dojedete. Je totiž nezávislý a energeticky soběstačný. Pro čtyři lidi až na dva týdny.
Jičín je městem astronomů. Ti se kromě pozorování nebeských těles a popularizace astronomické vědy zasloužili také o zbudování místní hvězdárny. Nedávného rozšíření jičínské observatoře se chopila architektka Michaela Chvojková.
V londýnském City byl otevřen netradičně koncipovaný pavilon připomínající kovovou sochu. Objekt navržený architekty ze studia Make Architects je součástí rozsáhlé přeměny bývalého dopravního uzlu na veřejný prostor, který sdružuje místní komunitu.
Architektonický ateliér masparti, tedy dvojice Pavel Martinka a Ondřej Spousta, navrhli jeden dům se dvěma domácnostmi - jednou pro rodiče s dětmi, druhou pro prarodiče. Stojí na svažité parcele ve Šternberku a ke svému okolí i dovnitř sebe chce být maximálně jemný. I když ne ve všech aspektech je tomu tak i ve finále.
Tento domek je jedním z mnoha vyrobených Freedomků. Zvláštností zlínského domku je to, že jeho interiérové obložení tvoří biodesky, ze kterých je také vyrobený nábytek. Projděme se i na jeho příkladu a fotografiích tímto zajímavým typem domku.
V roce 2014 se Máslovice, malá obec nedaleko Prahy, rozhodla vypsat architektonickou soutěž na rekonstrukci chátrající vyhořelé stavby na návsi. Před požárem zde sídlil autoservis, původně tu ale bývala hospoda. Jejího obnovení se chopili mladí architekti z ateliéru Bod.
V roce 1998 založili architekti Henrich Korec a Ladislav Jurík ateliér a3um. To je už dvacet jedna let. Před časem si jeden z nich postavil dům v obci Hainburg. Společně ukázali, jak pracují, a hlavně jaká kouzla a zdánlivé paradoxy architektura nabízí.
Rozhledna je typickým zástupcem experimentální architektury – byla navržena pro konkrétní místo, její stavebně-konstrukční detaily jsou zcela unikátní a samotné pozorování dvanáctimetrového prototypu trvalo dlouhé tři roky.
Někdo touží po chatě s výhledem na romanticky zasněžené vrcholky hor, někdo jiný si postaví víkendový dům v zahrádkářské kolonii vedle rafinérie a nákladního přístavu. Architekti Ladislav Jurík a Henrich Korec z ateliéru a3um dokázali industriální kontext respektovat, vtělit jej do estetiky samotné stavby a rozvinout v interiéru. Výsledkem byla zasloužená nominace na cenu CE.ZA.AR!
Pasivní dům by měl v rámci svého provozu splňovat přísná kritéria energetických úspor. Například potřeba tepla na vytápění by měla být menší než 15 kWh na m2 obytné plochy stavby za rok.
Almhaus bychom mohli do češtiny přeložit jako salaš, lehkou horskou stavbu pro ustájení ovcí, případně jiných hospodářských zvířat. Může však jít i o jednoduchou chýši pro pastýře. V Alpách jsou tyto domy, plnící dnes již spíše funkci rezidentní, přirozeně velmi časté. A nejde jen o objekty starší, staví se nové – komfortní pro turisty, kteří sem přijíždějí na túry či za lyžováním, pohodlné a útulné pro soukromé využití. Často se na jejich vzniku podílí architekti, kteří jim vtisknou tvář, jež ladí s pastvinami a lesy kolem.
Doly v Oignies byly v roce 1990 uzavřeny a místní obyvatelé i celé průmyslové dědictví tak bylo ponecháno na pospas postupnému úpadku. Projekt obnovy území poznamenaného desetiletími důlních prací začal v roce 2005 architektonickou soutěží. Vítězný projekt architekta Héraulta Arnoda je inspirován hudbou a zvuky. Odkazuje tak k památce masivního hluku, který kdysi toto průmyslové místo vydávalo.
„Hnízda“ vbudovaná do interiéru domu jsou zajímavým řešením, jak rozčlenit prostor a vytvořit si soukromí tam, kde k tomu není jiná možnost. Obvykle jsou umístěna na vyvýšeném podlaží, velké uplatnění mají v domech s otevřeným střešním prostorem, kde v části interiéru vytvoří praktické využití otevřené výšky s výhledem do společných prostor.
