Mušle, džungle a klokani v dánském Århusu

Děti z druhého největšího dánského města Århusu mohou od letošního června cvičit a dovádět v unikátní tělocvičně. Gymnastická hala, jejíž součástí jsou i prostory pro trénování motorických schopností, je kombinací moderní sportovní haly a dětského hřiště. S originálním nápadem propojit tyto dvě funkce, který nemá v Dánsku, ba ani v žádné další zemi obdoby, přišel investor – gymnastický klub VIK, který chtěl spolu s výstavbou nové haly nalákat širokou veřejnost k pohybu, a tak vzbudit větší zájem dětí o sport. Společně s architekty z renomovaného studia C. F. Møller Architects uvedli tento nápad do života.

S pobočkami v Londýně, Stockholmu, Oslo, dánském Aalborgu a Kodani a centrálou v Århusu je C. F. Møller Architects jednou z nejstarších a největších architektonických kanceláří ve Skandinávii. Tým architektů pracuje na projektech z mnoha oblastí architektonické a designérské tvorby – od inženýrských staveb, krajinné architektury přes stavby různých rozsahů a s nejrůznějšími účely až po urbanistické plánování. Tato kancelář nedávno představila svůj nejnovější projekt – gymnastickou halu rozšířenou unikátním prostorem pro rozvoj motorických schopností dětí.

Přiznané napojení nové haly na původní tělocvičnu

Nový prostor k pohybu
ňKdyž architekty oslovil gymnastický klub VIK s požadavkem na rozšíření gymnastické haly, neměli jeho zástupci přesnou představu, jak by měl vypadat. Jasný však měli cíl: chtěli přivést k zájmu o sport více dětí, které dnes většinou dávají přednost aktivitám ve virtuálním světě počítačů. „Co dělat s dětmi, které tradiční sportovní disciplíny nebaví? Hlavní myšlenkou projek­tu bylo vytvořit neokoukaný nový prostor, kde si děti mohou vyzkoušet mnohá zábavná náčiní, která běžné tělocvičny nenabízejí, anebo je zasadit do nového kontextu. Například obyčejné lano či kruhy se promění v liány v džungli, při nácviku zdolávání lezecké stěny lze prozkoumávat různá zákoutí a tajné prostory,“ vysvětluje jeden z autorů århuské tělocvičny Julian Weyer.

Tento nový druh centra aktivit je určený pro děti ve věku od tří do deseti let, které zde rozvíjejí motorické schopnosti, zatímco se baví a hrají si. Halu o rozloze téměř 1 200 čtverečních metrů mohou využívat školy, mateřské školky, sportovní svazy, centra pro mládež i jednotlivé rodiny.

Prozkoumávání Mušle
Když se navrhují tradiční sportovní haly, bývá jejich podoba předem podmíněna souborem pevně daných požadavků, jako jsou velikost hřiště, světlá výška a šířka haly či akustické vlastnosti prostoru. V případě projektování nové haly v Århusu žádná podobná pravidla její podobu nedeterminovala a architekti mohli naplno rozvinout svoji kreativitu. Originálně přetvořili koncept sportu a her a vytvořili zcela nový prostor.
Uprostřed haly na obdélníkovém půdorysu vyrostla skulpturálně formovaná prolézačka nazvaná Mušle, která je nejvýraznějším prvkem interiéru. Slouží ke šplhání a lezení a poskytuje mnoho šikmých ploch, lan, děr a úchytů, díky nimž mohou ty nejodvážnější děti vyšplhat až na vrchol prolézačky ke stropu, kde je malá prosklená věž, odkrývající krásný výhled na Århuský záliv a kopce na blízkém poloostrově Mols.

V úrovni přízemí k Mušli přiléhá částečně uzavřený prostor Jeskyně a o patro výše Opičí svět s menší prolézačkou a lany zavěšenými vedle sebe podobně jako liány v džungli. Hala také vyzývá k pohybu po mnohých lávkách, žebřících a plošinách umístěných po celé části, třetinu plochy pak zaujímá zóna nazvaná Klokaní svět, vybavená trampolínami a dalšími ­pomůckami ke skákání.

K zábavným aktivitám slouží i neobvyklé prostory, které vznikly při rozšíření stávající gymnastické haly – například šikmá střecha původní budovy byla přeměněna v lezeckou stěnu.

Účelná syrovost pohledového betonu
Vnější podobě stavby dominují šedé stěny pohledového betonu, které zjemňují nepravidelná, téměř trojúhelníková okna. Další nepravidelně tvarované velké prosklené stěny a úniková schodiště propůjčují širokému průčelí transparentnost a dynamiku a dodávají jinak jednoduché betonové hmotě mnohem zajímavější podobu. „Nepravidelný tvar oken vyjadřuje hravou povahu prostoru uvnitř a tato hravost ukazuje, že se nejedná o typickou sportovní halu,“ říká architekt Julian ­Weyer.

Charakteristickým architektonickým prvkem tělocvičny je také přiznané propojení původní a nové části. „Neobvyklé napojení nové haly kotvením do té původní jsme zvolili záměrně, protože se nám líbil takto vzniklý kontrast, a ačkoli není stávající budova zvlášť zajímavá, nechtěli jsme ji ukrýt pod novým pláštěm,“ prozrazuje architekt.

Materiály, jako jsou beton, ocel a dřevo použité na vnitřní obklady či polyuretan na podlahách, jsou robustní a v surové podobě „Fasáda je takto robustní proto, že má zároveň sloužit jako cvičná ­fotbalová stěna,“ vysvětluje použití surového pohledového betonu a bezpečnostních ocelových sítí přes okna Julian Weyer.

„Z výběru materiálu lze také vidět, že byl projekt v maximální možné míře nízkonákladový,“ říká architekt a dodává: „Ale ve skutečnosti to nijak výrazně nelimituje možnosti využití. Pouze specializovaná zařízení, jako jsou dopadové matrace, pěnové bloky pro dopadové zóny a trampolíny, jsou vytvořená ve vysokém standardu, aby byla zaručená ­bezpečnost.“

Řez

Cvičení je zábava
Ode dne svého otevření na konci letošního května zve nová tělocvična v Århusu děti všech věkových kategorií k rozvoji pohybových dovedností prostřednictvím hry. K nejrůznějším aktivitám není potřeba žádného návodu. „Hlavní ideou bylo vytvořit místo, kde si mohou děti hrát intuitivně, aniž by potřebovaly specifické instrukce. Různé žebříky, lana, prolézačky, nástroje, lávky a prostory vytvářejí jakýsi okruh, který lze po určité trase zdolávat přes různé úrovně. Nicméně není nutné je využívat právě tímto způsobem,“ popisuje Julian Weyer.

„Tento unikátní projekt ukazuje, jak může architektura a interiérový design motivovat ke hře a zdravému životnímu stylu a zlepšovat výkonnost,“ říká radní pro kulturu a občanské aktivity města Århus Marc Perera Christensen. Architektura tak pomáhá přispívat k rozvoji dětí a jejich preferencí určitého životního stylu a potažmo i ideálů.

Kateřina Kotalová
Foto: Poul Nyholm, Julian Weyer

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.