Stadiony v Kataru navrhovali známí architekti. V těchto arénách zápasí světová fotbalová elita

Mistrovství světa ve fotbale v Kataru se přehouplo do druhé poloviny. Mnozí favorité zklamali, někteří outsideři překvapili. O novém mistru světa se definitivně rozhodne už 18. prosince. Mezitím se však můžeme blíže podívat na úplně novou sportovní infrastrukturu, která nabízí zajímavou podívanou i pro architekty a příznivce architektury.

Katarský turnaj má osm fotbalových arén, které rozhodně patří k těm nejzajímavějším na světě. A jak by také ne, vždyť pořadatelská země za ně a za další infrastrukturu utratila téměř pět miliard dolarů. V některých případech moderní fotbalové stadiony připomínají stavby budoucnosti. Sedm z nich je zcela nových, pouze jeden z nich stál v zemi již několik let a byl zrenovován pro Světový pohár.

Všechna dějiště mistrovství světa se nacházejí do 55 kilometrů od hlavního města Dauhá, což mělo podle původních plánů usnadnit i cestování mezi stadiony. V portfoliu designérů jsou jména jako Foster + Partners, Fenwick-Iribarren Architects, Zaha Hadid Architects, Aecom, Dar Al-Handasah, Ibrahim M Jaidah, Ramboll a Pattern Design.

Nejdražší „stan“ na světě?

Jedním z nejsledovanějších stadionů je zajisté 60tisícová Al Bayt Arena, která byla otevřena v roce 2021 a hostila zahajovací zápas celého turnaje, stejně jako dalších pět zápasů základních skupin se třemi vyřazovacími zápasy.

Obrysy stadionu byly inspirovány kočovnými obyvateli Kataru, konkrétně jejich stany (bayt al sha’ar). Design arény, která připomíná nomádský stan, vytvořila společnost Dar Al-Handasah, která stojí za téměř 400 metrů vysokou věží Iconic Tower, jež se dokončuje v Egyptě, a hotelovým komplexem The Clock Towers, který vlastní saúdskoarabská vláda.

Stadion má také pestrý exteriér s parkem a několika novými jezírky. K dispozici je také zatahovací střecha s arabskými vzory. Pětiletý proces výstavby a přípravy celého svatostánku přišel na více než osm set milionů eur, díky čemuž získal titul nejdražšího katarského stadionu v historii.

Jednou ze zajímavostí Al Bayt Areny je její horní patro, které bude po skončení šampionátu demontováno a jehož části budou věnovány jiným zemím a klubům na pomoc při rozvoji jejich infrastruktury. V dalších částech stadionu, které budou nyní sloužit jako exkluzivní skyboxy, budou později umístěny pokoje pro budoucí hotel.

Klenot sportovní infrastruktury

Většina fanoušků může zápasy mistrovství světa sledovat na stadionu Lusail Iconic Stadium s kapacitou 80 000 míst, kde se odehraje deset zápasů včetně velkolepého finále.

Architekti z ateliérů Foster + Partners (realizovali například projekty v USA, Japonsku a Austrálii) a Populous (mají bohaté zkušenosti s výstavbou stadionů po celém světě) se při jeho návrhu inspirovali ručně vyráběnými miskami na datle, které „zaplavily“ arabský a islámský svět v době vzestupu civilizace.

Světelné prvky fasády mají připomínat lampiony známé v okolním regionu (fanar). Exteriér zahalený do zlaté barvy (díky použití hliníkových desek) časem vybledne, což má zase odkazovat na řemeslné zpracování kovu.

Největší chlouba Kataru stála pořadatele téměř 780 milionů eur. Podle TASR její stavba údajně nezanechala žádnou uhlíkovou stopu. Jeho realizace se však o rok opozdila. Po skončení šampionátu se kapacita stadionu sníží na polovinu. V útrobách arény zřejmě vznikne škola, kavárny, obchody a poliklinika.

Světové prvenství kontejnerového stadionu

Aréna v Dauhá s kapacitou 40 000 diváků má velmi zajímavý název i příběh. Neobvyklý název Stadium 974 odkazuje na telefonní předvolbu země. Zároveň však udává přesný počet recyklovaných přepravních kontejnerů, které byly použity při jeho stavbě. Na rozdíl od ostatních arén na turnaji zde nebyla potřeba klimatizace, protože stadion se díky své přímořské poloze může spolehnout na přirozenou ventilaci.

Černé kontejnery slouží k modlitbám, ve žlutých je prostor pro toalety a v modrých si návštěvníci mohou zakoupit občerstvení. Tento nápad, který realizovali španělští architekti Fenwick Iribarren Architects, pomohl Kataru udržet jeho závazek k nákladově efektivní výstavbě a udržitelnosti. Kvůli modularitě této arény bylo použito méně stavebních materiálů.

Dějiště sedmi zápasů mistrovství světa je zároveň prvním dočasným stadionem na světě, který bude po skončení šampionátu zcela rozebrán. Již nyní o něj projevily zájem země Afriky a Jižní Ameriky. Přesné náklady však nejsou známy.

Vzhled stadionu odkazuje na katarskou tradici světového obchodu a námořní plavby. V budoucnu bude na místě, kde dnes stojí, postavena bytová zástavba s kompletním zázemím pro místní komunitu a obchodní centrum.

Inspirace místním oděvem

Každý ze stadionů na mistrovství světa v Kataru má nejen sportovní funkci, ale také poselství nebo propaguje něco z místní kultury a tradic. Nejinak je tomu na stadionu Al Thumama v Dauhá, kde hrál i domácí tým.

Aréna kruhového tvaru, která pojme 40 tisíc fanoušků, odkazuje na takíju, tradiční tkanou čepici, kterou nosí muži a chlapci v celém arabském světě. Její název zase v místním jazyce pojmenovává druh stromu.

Svrchní část oděvu je také spojována s dospíváním mladých lidí, jejich rostoucím sebevědomím nebo ambicemi, což odráží velký zájem země o pořádání historicky prvního mistrovství světa v arabském světě (ačkoli přidělení turnaje Kataru provázela řada pochybností a kritiky).

U vzhledu stadionu se ještě chvíli zdržíme. Aréna získala za svůj inovativní design cenu MIPIM/ Architectural Review Future Projekct Award. Polovina sedadel na stadionu Al Thumama bude po skončení turnaje darována jiným zemím. Na místě demontovaných horních pater bude po skončení turnaje stát nemocnice a hotel.

Vzhled arény navrhl Ibrahim Jaidah, hlavní architekt Arabského inženýrského úřadu, jehož práce přinesla do pokladny hostitelské země téměř 330 milionů eur. Mezi jeho úspěšnými projekty však již najdeme několik děl z celého arabského světa.

Jediný po rekonstrukci

Jedna z prvních kritik pořadatelství mistrovství světa 2022 v Kataru byla skutečnost, že v zemi do té doby neexistovala potřebná sportovní infrastruktura. Jak jsme již zmínili, ambice celého projektu vedly k tomu, že sedm arén bylo postaveno úplně nanovo.

Před turnajem existoval pouze jeden z osmi stadionů Světového poháru. Jedná se o mezinárodní stadion Khalifa, nebo také národní stadion Kataru, který byl postaven v roce 1976. Pořadatelé se však rozhodli 46 let starou arénu zrekonstruovat a nyní pojme 45 416 diváků.

Dílo architektů z Dar Al-Handasah již hostilo několik významných akcí, včetně Asijských her, mistrovství světa v atletice a mistrovství světa v klubovém fotbale. Jeho charakteristickým prvkem jsou dva oblouky tyčící se nad střechou stadionu, který před mistrovstvím světa dostal také vylepšené osvětlení a klimatizaci, což je na ostatních stadionech v Kataru samozřejmostí.

Moderní design a tradice

Dalším ikonickým stadionem pro mistrovství světa v Kataru je aréna Education City v Al Rayyanu, kde vyrostlo vzdělávací centrum Qatar Foundation, komplex budov, v nichž sídlí sedm různých univerzit.

Arénu, jejímuž designu dominují trojúhelníky na fasádě, charakterizuje přívlastek „třpytivý klenot inspirace“. Trojúhelníky dodávají sportovnímu stánku poutavý geometrický vzhled připomínající diamanty, jejichž povrch se ve slunečním světle třpytí.

Práce společnosti The BDP Pattern, která se specializuje na stadiony, spojuje tradiční islámskou architekturu a moderní design. Na pohled krásná aréna a zůstane na svém místě i po skončení turnaje. Pouze v jeho okolí přibude řada zařízení, která pomohou místním obyvatelům a studentům aktivně trávit volný čas. Celá výstavba stadionu Education City stála pořadatele více než 630 milionů eur. Na jeho stavbu byly použity také recyklované stavební materiály.

Dějiště pouštních příběhů

Šest zápasů ve skupinách + jeden zápas osmifinále. Tolik zápasů lze sledovat na stadionu Ahmada bin Alího, který byl postaven na místě předchozí arény a obsahuje až 80 % materiálu, který stavitelé zachránili ze zbourané budovy. Aréna s kapacitou 40 000 míst také odkazuje na místní kulturu nebo tradice.

Její vzhled je inspirován pouštními dunami a geometrické vzory na osvětlené fasádě odrážejí krásu nedaleké pouště, místní flóru a faunu a mezinárodní obchod. Celé budově také dominuje ocelový prstenec, který spojuje střechu s konstrukcí stadionu.

Všechny výše uvedené prvky navrhly společnosti BDP Pattern a Ramboll. Jejich dílo se nachází v jednom z historicky nejvýznamnějších katarských měst – Umm Al Afaei.

Rukopis Zahy Hadid

Stadion v Al Wakre se může pochlubit několika skutečně světově proslulými autory. Zaha Hadid stála například za projektem Masarykova nádraží v Praze. Společnost AECOM postavila mimo jiné také One World Trade Center v New Yorku. Obě společnosti se postaraly o to, jak aréna pro 40 000 diváků s unikátním klimatizačním systémem a zatahovací střechou vypadá. Ze všech arén byla postavena jako první a na jejím vzniku se podílel i slovenský inženýr Pavel Zuzula.

Hlavním vizuálním prvkem stadionu je jeho střecha, která svým vzhledem připomíná větrem napnuté plachty tradičních katarských lodí dhow. Využívali je také rybáři, jejichž činnost má v Al Wakre bohatou tradici.

Příjemné prostředí arény Al Janoub doplňuje sportovní a rekreační zázemí, které by mělo být využíváno i během budoucího provozu areálu. Ze současného pohledu budou některá sedadla po skončení šampionátu zrušena a poputují také do jiných zemí. Náklady na vizuálně poutavý projekt, který doplňuje i bronzová fasáda, se odhadují na 700 milionů eur.