Mateřská a základní škola v Ostopovicích je kultivovaným příkladem moderní rekonstrukce a dostavby šetřící materiály a využívající obnovitelné zdroje energie. Je zároveň adekvátní odpovědí na definování svého účelu veřejné budovy – hravou, svěží a odpovědnou.
Jako velký brouk na červených nohách vypadá nová budova školy Geert Groote College v jižním Amsterdamu. Na její dřevěné fasádě se opakuje vzor šestiúhelníků a celá stavba je originální kombinací použití oceli, skla, betonu a především dřeva.
V loňském roce byla ve Slivenci otevřena nová školka pro 112 dětí, která vyřešila dlouholetý problém s nedostatečnou kapacitou míst ve školkách v obci a okolí. Dvoupodlažní objekt je energeticky pasivní a pro jeho stavbu byly použity materiály s co nejmenší ekologickou stopou. Charakter stavby si při navrhování interiéru vyžádal individuální přístup respektující celkový koncept školky. Vše vyřešil modulární stavebnicový systém Fantasy plně vyhovující i požadavkům zadavatele na hravý, barevný a variabilní prostor, který by na atypickou školku navázal i vizuálně a nastavil nové standardy pro dětsky přívětivé a bezpečné interiéry.
V Roztokách byla dokončena přístavba k základní škole, která přinese kromě rozšíření kapacity učeben i vytvoření nového sportovního zázemí, včetně lezecké stěny na jejím průčelí. Náročná realizace probíhala za plného provozu školy od loňského srpna.
Škola pro více než 3 000 dětí, která vyrostla v Lucembursku, je ukázkou toho, jak vytvořit příjemný a útulný interiér a přivést do něj maximum denního světla. Přispělo k tomu využití velkoformátových okenních a fasádních systémů s výbornými tepelně izolačními výsledky.
„Škola už nemá vzbuzovat ve svých žácích respekt a bázeň, ale musí zejména motivovat a inspirovat,“ říkají architekti z ateliéru Grido, kterým se podařilo takový školní prostor vytvořit ve Velké Chuchli. Vznikl tak hravý prostor v přístavbě ke stávající téměř archetypální školní budově z počátku minulého století, kterou citlivě doplňuje.
Vzhledem k dřívějšímu demografickému vývoji město uvažovalo o zrušení původní mateřské školy a následném prodeji nemovitosti. S přibývajícím počtem narozených dětí však bylo nutné plány změnit. Stávající objekty však obsahovaly azbest a jejich rekonstrukce by byla ekonomicky nevýhodná. Výsledným rozhodnutím byla novostavba.
V současné době se mnoho obcí potýká s akutním nedostatkem mateřských škol. Stále častější volbou pro způsob jejich realizace je řešení pomocí systémů modulární výstavby. Modulární stavby by se tak i v Čechách mohly díky svým specifickým vlastnostem stát velmi výhodnou volbou pro objekty veřejných staveb obecně.
Návrh stavby určené pro děti bývá pro architekty jednou z nejzábavnějších zakázek. Vycházejí nejen z požadavků investora, ale také z vlastních vzpomínek na dětství a dětské touhy. Právě tak vznikala školka v rakouském Welsu. Tato provozně nenáročná stavba poskytuje dětem útulná hnízda s výhledem do přírody.
Už téměř půl roku stojí na dohled největších zlínských architektonických ikon stavba, která měla ambice stát se kulturním centrem Zlína. Primátorka Zlína Irena Ondrová oslovila věhlasnou rodačku, architektku Evu Jiřičnou. Ta vytvořila unikátní stavbu, která rozdělila město na dvě poloviny.
Nedaleko Prahy, za zdí selského dvora s dřevěnou branou a rozeklaným stromem, se skrývá pohádkový svět. Téměř mateřská náruč pro děti od tří do šesti let. Je to školka ve Slušticích podle návrhu architekta Víta Poláka. Investorem je společnost Maitrea.
Doubravčice patří do prstence obcí v okolí Prahy, které zažily v posledním desetiletí příliv nových obyvatel. Díky tomu se skladba jejích obyvatel omladila a mnoho mladých rodin tam nyní řeší problém nedostatku sociálního zázemí. Konkrétně chybí mateřská škola nejen jim, ale i několika obcím v okolí. Starosta Doubravčic s objednávkou návrhu oslovil ateliér hcA architekta Ondřeje Císlera, který přišel se zajímavým návrhem atriového objektu.
Projekt Solární škola pro Kargyak má zajistit vzdělání dětem z izolované himalájské vesnice, situované v nadmořské výšce 4 200 m. n. m. V rámci projektu byla navržena a realizována i energeticky nezávislá budova školy. K její výstavbě bylo použito takřka výhradně lokálně dostupných přírodních materiálů a veškeré práce se prováděly s přihlédnutím k ekologickým hlediskům, to znamená bez použití mechanizace, pouze za pomoci lidských a zvířecích sil. Škola byla předána do užívání v září 2008 a má za sebou první rok provozu včetně zimního období, během kterého klesaly noční venkovní teploty až na –40 °C.
Mladá Boleslav se kromě automobilů Škoda může pochlubit také mimořádně zajímavou architekturou. Jednou z nejzajímavějších místních staveb je expresionistická Zemská průmyslová škola od avantgardního architekta Jiřího Krohy. Touto a dalšími středočeskými realizacemi se Kroha vymezil vůči tehdy převažujícímu rondokubismu, oficiálnímu stavebnímu slohu této doby.
Katedra architektury patří na stavební fakultě mezi nejvíce se rozvíjející obor, zájem o ni stále stoupá. Studenti i jejich pedagogové potřebují prostor, kterého se jim na fakultě nedostávalo. Tak vznikl záměr vyplnit hospodářský dvůr mezi budovami. Z několika studií zadavatele nejvíce přesvědčil návrh ateliéru Vyšehrad pro zajímavou demonstraci, jak nápaditě lze využít prostor a podpořit otevřenou atmosféru. Autoři byli za tento originální koncept oceněni Grand Prix Architektů 2009 v kategorii Interiér.
