Ohleduplná architektura

Ohleduplná architektura

Fakulta architektury ČVUT nabízí svým studentům možnost vyzkoušet si v rámci předmětu nauky o budovách jízdu na invalidním vozíku. Já i moji spolužáci jsme tak na vlastní kůži poznali, jak může třeba jen nepatrně menší sklon rampy zjednodušit životy hendikepovaných lidí. Tehdy jsem ještě netušila, že se jednoho dne ocitnu v Dánsku, kde se budu právě architekturou pro hendikepované zabývat naplno.

Po dokončení školy jsem měla jakožto čerstvý absolvent zkušenosti převážně s budovami standardního rázu. Když jsem pak v dánském ateliéru Force4 Architects, který se specializuje na stavby pro hendikepované, dostala svůj první úkol, získala jsem jedinečnou možnost seznámit se hlouběji se strastmi lidí se zdravotním omezením a otevřít oči světu, který mi byl do té doby stále poměrně neznámým. Úkol zněl: „Jak vnímat architekturu? Jak architekturu můžeme vidět, ohmatat si ji, slyšet ji, cítit nebo chutnat? Jak architekturu vnímají lidé, kteří o jeden nebo více smyslů přišli, nebo se bez nich musí obejít už od narození?“ A především: „Jak může architekt učinit životy těchto lidí jednoduššími?“

Značky v Braillově písmu na zábradlí informují nevidomé, ve které části budovy se nacházejí.

Značky v Braillově písmu na zábradlí informují nevidomé, ve které části budovy se nacházejí.

Všemi smysly

Zásadní pro mě bylo uvědomit si nutnost podívat se nejprve na každou skupinu hendikepovaných zvlášť a o každé si sehnat veškeré dostupné informace. Zejména to, jaké jiné smysly tito lidé využívají, aby se zorientovali v prostoru. Až poté můžeme přemýšlet o tom, jakými nástroji a pomůckami jim jako architekti můžeme jejich cestu životem usnadnit. Force4 Architects má na svém kontě nemálo projektů soustřeďujících se na problematiku psychicky a fyzicky hendikepovaných. Ať už se jedná o stavby pro bydlení, veřejné stavby nebo veřejné prostory. Jednou z těchto budov je Dům pro dánskou asociaci postižených osob. Setkávání lidí s nejrůznějšími hendikepy zde bylo ústředním tématem. Taastrup, dánské železniční město ležící 15 km východně od Kodaně, je v současnosti nejen místem, kam lidé proudí za nákupy levného nábytku Ikea, ale především za prací nebo návštěvou největší kancelářské bezbariérové budovy světa.

Oslunění

Oslunění

Zásadní otázka zadavatelů i architektů zněla: Jak vnést do budovy pro hendikepované univerzální a všem vyhovující design? Hlavní důraz byl kladen na rovnocenný přístup ke všem uživatelům. Dům pro dánskou asociaci postižených osob umožňuje pohodlný pohyb lidem s prakticky všemi typy hendikepu. Architektonické řešení podporuje a povzbuzuje všechny uživatele budovy tak, aby byli soběstační, jak jen to je možné, a aby se všichni cítili zcela začleněni. Při úvaze nad objektivním řešením kladli architekti velmi silný důraz na četnost protichůdných zájmů každé uživatelské skupiny. Existuje nesčetné množství obecných faktů týkajících se různých skupin hendikepovaných osob, ovšem osobní přístup architektů a znalosti získané komunikací s jednotlivci umožnily autorům projektu nalézt optimální kompromis a dosáhnout nejlepšího řešení pro všechny.

Výhled pro všechny

Výhled pro všechny

Hloubková znalost a porozumění

Půdorys má tvar čtyřcípé hvězdy s hlavním atriem situovaným v „srdci“ budovy. Minimální vzdálenost od atria ke každé kanceláři hrála při návrhu klíčovou roli. Každá sekce má také svůj vlastní menší veřejný prostor zapojený do interiéru i barevné odlišení pro rychlou orientaci. Tvar domu zároveň vytváří jakési zálivy, které budově dodávají na zajímavosti zevnitř i zvenčí. Pokud máme pracovat s univerzálním designem, nestačí vycházet pouze z norem. Stejně důležitá, nebo snad ještě důležitější je totiž odpovídající hloubková znalost a porozumění konkrétním potřebám zdravotně postižených uživatelů. Budova je proto výsledkem procesu, ve kterém dostupnost není založena pouze na stavebních předpisech, ale především na podrobné znalosti a informovanosti o lidech za jejími stěnami.


Prostředí budovy i jejího okolí nabízí snadnou a intuitivní orientaci. Pomocí jednoduchých metod a jasně vyznačených tras, které přirozeně vedou člověka správnou cestou, umožňuje většině uživatelů najít správný směr a cítit se zde komfortně. Tomu pomáhají například znaky a symboly, které lze vnímat zrakem i hmatem, či koridory, kde světlo, stín a barva definují směr cesty. Nevidomí zaměstnanci se mohou orientovat například pomocí pěti rohů atria a snadno tak najít cestu do kancelářských prostor. Zábradlí atria jsou zároveň opatřena značkami v Braillově písmu, které nevidomé informují, zda se nacházejí u recepce, toalet nebo u výtahu.

Standard pro budoucnost?
Dům pro dánskou asociaci postižených osob je průkopnickým projektem. To potvrzuje i skutečnost, že pohodlná přístupnost pro hendikepované není jen jakýmsi nadstandardním vylepšením objektu. Budova byla navržena a postavena bez výrazně vyšších nákladů, než jaké spolknou projekty kancelářských budov obdobného typu, které se ovšem na potřeby hendikepovaných primárně nezaměřují.

Znaky a symboly orientačního systému lze vnímat zrakem i hmatem.

Znaky a symboly orientačního systému lze vnímat zrakem i hmatem.

Požadavek pohodlné přístupnosti měl dříve ve většině případů za následek pouze nešťastně a únavně pojatá řešení, která narušovala celkový architektonický koncept. Na administrativní budově navržené architekty z ateliéru Force4 Architects ale nyní můžeme vidět, že je reálné dosáhnout objektivního a univerzálního designu bez stigmatizujících nádorů, a to pouze relevantním přístupem od samého počátku návrhu. Dům pro dánskou asociaci postižených osob ukazuje, jak by se chytře vymyšlená a po všech stránkách ohleduplně pojatá architektura mohla stát standardem budoucí výstavby.

Text: LUCIE HLAVSOVÁ
Obrazový materiál: ANDREAS LAUESEN, MARTIN SCHUBERT, FORCE4

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.