Ve skotském Glasgow bylo nedávno otevřeno nové muzeum dopravy Riverside Museum. Budova podle projektu Zahy Hadid zaujme velkolepostí a měkkými, plynulými tvary – pro izraelskou architektku tak charakteristickými –, které na projektanty a řemeslníky kladly neobvykle vysoké nároky. Na fasádě a střeše byl použit titanzinek, jehož odolnost proti korozi zajišťuje patina, vyvíjející se přirozeným zvětráváním.
Jedna z nejvýznamnějších právě budovaných staveb Karlovarského kraje, Pavilon akutní medicíny a centrálního vstupu v Karlovarské krajské nemocnici, se 5. listopadu poprvé otevřela veřejnosti. Den otevřených dveří pořádaný v rámci Dnů stavitelství a architektury přilákal přes 300 návštěvníků. K vidění byla hrubá stavba supermoderního objektu, jehož projekt zvítězil v loňském ročníku soutěže Stavby Karlovarského kraje. Zájemce o prohlídku prováděli po budově od devíti do dvanácti hodin zástupci zhotovitelů ze Sdružení Nemocnice Karlovy Vary, v čele se společností Metrostav.
Jeden plasticky formovaný jako rukou sochaře, druhý tvořený přímými liniemi a pravými úhly. Dva kostely, ač odlišných forem, vyrostly jako dvojčata téměř současně a navrhl je shodou okolností týž architekt, který sakrální stavby navrhoval poprvé – Zdeněk Fránek. Oba kostely jsou pro něj vyjádřením souzvuku hmoty, člověka a nekonečna, spojením země a nebe. „Spojení nebe se zemí však nemusí být jen monolog, může to být i vybídnutí k cestě, k postupnému stoupání vzhůru z prachu tohoto světa,“ říká architekt.
Minimalistickými prostředky vytvořil portugalský architekt Pedro Maurício Borges působivou kapli, která dokáže nejen věřícím uvnitř, ale také všem kolemjdoucím zprostředkovat setkání s Kristem. Přinejmenším s tím ve vitríně.
Vytrácí se ze současné interpretace architektury kostelů prvek sakrálna? Architekt Marek Jan Štěpán se zamýšlí nad tím, proč tomu tak v mnoha případech je, a představuje možné alternativy, abychom mohli na výše vznesenou otázku odpovědět kladně.
Co si počít s chátrajícími památkami? V Soběslavi se podařilo jedné takové stavbě – gotickému městskému hradu – vdechnout nový život a zapojit ji do organismu města. Místní rodák architekt Jaromír Kročák do jeho stěn vložil prosklený kontejner s knihovnou. Historické konstrukce a zdivo hradu jsou tak permanentně vystaveny jako muzejní exponát.
Regenerace zastaralého panelového fondu je aktuální a stále ještě palčivou otázkou českého stavebnictví. Absence koncepčního řešení z rukou městského architekta vybarvila mnohé městské části jako omalovánky – každý dům v jiném barevném stylu. Jednou z prvních městských částí, která zavedla tzv. barevné zóny, bylo pražské Jižní Město. Zde se také nachází Poliklinika Opatovská, jediný zástupce panelové výstavby letošním ročníku soutěže Fasáda roku, který obdržel 3. místo v kategorii Rekonstrukce.
V loňském ročníku prestižní mezinárodní ceny Brick Award, kterou každé dva roky vyhlašuje jeden z největších výrobců cihlářských výrobků, byla oceněna realizace zemského fóra a zemského parlamentu Lichtenštejnského knížectví od německého architekta Hansjörga Göritze. Ten vytvořil dvě budovy, které svou jednoduchou a téměř sakrální formou povýšily urbanistickou hodnotu města Vaduz.
Je možné procházet se po duze? Na střeše muzea umění ARoS v dánském Aarhusu to lze. Renomovaný dánsko-islandský umělec Olafur Eliasson tam postavil spektakulární instalaci – duhovou svatozář nazvanou Tvé duhové panorama. Návštěvníci se mohou procházet po kruhovém ochozu ve výšce padesát metrů a užívat si 360° výhled na toto přístavní město, navíc skrze prizma ve všech barvách duhy. Jednotlivá barevná zakřivená skla musela být vyrobená speciálně pro tento účel. Navíc jsou tyto panely jediné nosné struktury, které podporují střechu.
Městské prostředí je náročné nejen pro člověka a jeho zdraví, ale stejnou měrou zatěžuje také budovy, jejichž vnější povrchy často nedokážou vzdorovat přívalu nečistot z ovzduší. Mnohé stavby tak již velmi brzy po dokončení ztrácí původní vzhled a jejich estetická hodnota se postupně ztrácí v uniformní šedi špíny. Společnou zbraní člověka i budov proti škodlivým vlivům prostředí jsou moderní materiály s technologií TX Active využívající principů fotokatalýzy k aktivnímu samočištění, navíc se schopností snižovat koncentrace škodlivých látek ve svém okolí.
Původně měla v Praze-Dejvicích na místě staré budovy mateřské školy vzniknout nová, nízkoenergetická stavba zasazená do sochařsky modelované zahrady, k níž by přiléhala tělocvična i kavárna. Ačkoli byl návrh na cestě k realizaci postupně osekáván, výsledná stavba si ponechala dynamickou hravou formu housenky, kam se děti budou těšit.
Už téměř půl roku stojí na dohled největších zlínských architektonických ikon stavba, která měla ambice stát se kulturním centrem Zlína. Primátorka Zlína Irena Ondrová oslovila věhlasnou rodačku, architektku Evu Jiřičnou. Ta vytvořila unikátní stavbu, která rozdělila město na dvě poloviny.
Nedaleko Kodaně uprostřed nové obytné čtvrti vyrostlo komunitní centrum, kde mohou společně trávit čas lidé různých věkových kategorií. „Budovu jsme navrhli jako velký stylizovaný strom na okraji lesa. Se stromem má stavba podobnou nejen formu, ale také možnost růstu spolu s jejími uživateli,“ říká o multifunkčním domě, který spojuje a obohacuje jindy anonymní sousedy, architektka Dorte Mandrup-Poulsen, šéfka kodaňské architektonické kanceláře Dorte Mandrup Arkitekter.
Dva roky po zemětřesení v L’ Aquile, hlavním městě italského regionu Abruzzo, bylo před několika týdny slavnostním koncertem otevřeno auditorium, které městu daroval japonský architekt Šigeru Ban. Původně tu měl vyrůst první koncertní sál z papíru, materiálu s překvapivě dobrými vlastnostmi a jemnou krásou, která odkazuje k japonské architektonické tradici. Nakonec však muselo dojít k ústupkům a konstrukce je z oceli. Nicméně stavba japonského ducha nezapře. Je to však jen první vlaštovka nového začátku stále poničeného města.
Po mnoha letech váhání by se v Plzni zanedlouho mohla rozhrnout opona v novém divadle. Tedy aspoň ta vnitřní, skutečná. Vnější oponou bude předsazená vstupní fasáda z teraca, připomínající barevnou malířskou paletu. Původní projekt portugalské kanceláře Contemporânea rozpracovala česká architektonická a projekční kancelář Helika.
