Daniel Zeman 
Mešita, kostel a synagoga na jednom místě. V Abú Zabí vznikl výjimečný náboženský komplex
První březnový den se slavnostně otevřely brány Domu abrahámovské rodiny v Abú Zabí. Nově postavený komplex v hlavním městě Spojených arabských emirátů se skládá ze tří samostatných modliteben - mešity, kostela a synagogy - a společných prostor pro setkávání. Svým pojetím i umístěním zcela výjimečný projekt má sloužit jako centrum pro vzdělávání, dialog a praktikování víry.
Dům abrahámovské rodiny je naplněním „Dokumentu o lidském bratrství“, který v roce 2019 podepsali v Abú Zabí papež František a vrchní imám z Al-Azhar Ahmed al-Tajíb. V katolickém i v muslimském světě vznik dokumentu velmi silně zarezonoval a podle mnohých odborníků se jedná o jednu z nejdůležitějších událostí v úsilí o mezináboženský dialog za poslední půl století.
Aby však nezůstalo jen u zaschlého inkoustu na kusu papíru, mělo vzniknout i něco hmatatelného a zcela unikátního. Tak se zrodila myšlenka na vybudování náboženského centra, které bude svou podstatou bourat bariéry a zasypávat příkopy.
Dům abrahámovské rodiny vznikl na základě mezinárodní architektonické soutěže, jejímž vítězem se stalo renomované architektonické studio Adjaye Associates ghansko-britského architekta sira Davida Adjaye. „Věřím, že architektura by měla usilovat o zhmotnění takového světa, v jakém chceme žít, světa vstřícnosti, otevřenosti a neustálého pokroku. Jako architekt chci vytvořit budovu, která se začne povznášet nad představu hierarchické odlišnosti a posílí bohatství lidského života. Doufáme, že prostřednictvím těchto budov, které oslavují tři různá náboženství, se lidé všech vyznání a z celé společnosti mohou učit a zapojit se do poslání mírového soužití pro další generace,“ popsal svou vizi Adjaye.
Stejné a jiné krychle
Komplex rozkládající se na ploše 7 700 m2 je pojmenované po biblickém Abrahámovi, k němuž se hlásí jak židé, tak i křesťané a muslimové. Vedle sebe tu proto rovnocenně stojí Mešita Eminence Ahmeda El-Tajíba, kostel Jeho Svatosti Františka a také synagoga Mosese Ben Maimona. Právě poslední jmenovaný objekt je nejen první synagogou ve Spoejných arabských emirátech, ale také vůbec první účelově postavenou mešitou v oblasti Perského zálivu. Komplex si klade za cíl stát se centrem vzdělávání a dialogu, které zve návštěvníky k účasti na bohoslužbách, prohlídkách, oslavách a příležitostech k poznávání víry.
Pro prohlídku areálu jsou naplánovány každodenní prohlídky s průvodcem, který návštěvníkům ukáže konkrétní designové prvky vybrané pro specifické obřady a tradice jednotlivých vyznání.
Hlavní fórum tvoří jednopatrová budova, kolem níž jsou umístěny tři modlitebny. Každá z modliteben má zvenčí tvar krychle o rozměrech 30x30x30 metrů. Díky těmto rozměrům jsou tři domy objemově stejné a vytvářejí v komplexu vizuální harmonii, zatímco konkrétní konstrukční rozhodnutí odlišují architektonický výraz každého objemu.
Každá stavba má nádvoří s vodním prvkem a další prostory, které odpovídají příslušným náboženským tradicím. Objekty jsou propojeny vyvýšenou zahradou – společným prostorem setkávání a propojení. Sluneční světlo je hlavním designovým prvkem komplexu, který vstupuje do každé budovy v různou denní dobu.
Mešita
Mešita je navržena tak, aby směřovala k Mekce, a na každé straně má sedm podlouhlých oblouků, které odrážejí význam čísla sedm v islámu. Stěny jsou pokryty více než 470 pohyblivými panely s filigránovým mřížkováním, které ve velkém měřítku představují mashrabii – jeden z nejobdivovanějších prvků islámské architektury.
Čtyřsloupová vnitřní mřížka tvoří devět stoupajících kleneb, které směřují pohled návštěvníků k mihrábu. Čtyři sloupy odkazují na islámský pojem stability, řádu a hojnosti, který je připisován číslu čtyři. Mešita má dvě vnější omývací místnosti – jednu pro mužské a jednu pro ženské věřící. Místnost pro mužskou očistu má tvar obrácené pyramidy, zatímco místnost pro ženskou očistu má tvar obrácené koule. Tyto tvary jsou zkonstruovány z betonu, aby při přípravě na modlitbu vyvolávaly pocit úžasu.
Kostel
Kostel je orientován na východ, směrem k vycházejícímu slunci, protože světlo je považováno za symbol božství. Les vysokých sloupů symbolizuje vertikální paprsky světla. Sloupy jsou orientovány ve směru východ-západ, takže ráno zaplavuje svatyni denní světlo a chrání ji před horkým poledním sluncem.
Návrh kostela vychází z myšlenky „extatické spásné sprchy“. Tato „sprcha“ se skládá z řady lineárních dřevěných lamel, které se ve středu zvedají a po obvodu klesají. Klenbu kostela tvoří více než 13 000 lineárních stop dřeva (42 650 lineárních stop).
Dubové lavice navrhlo studio Adjaye Associates a odkazují na vertikální řešení fasády kostela. Kříž má záměrně minimalistický design, aby zdůraznil, že kostel je otevřený všem a bude využíván více vyznáními. Křtitelnice je osmiboká, podobně jako starověké baptisterium, kuželovitého tvaru s malými otvory. Jak se slunce během dne pohybuje, světlo proniká do kužele a vytváří v prostoru další světelné stíny.
Synagoga
Synagoga je orientována směrem k Jeruzalému. Tři vrstvy sloupů ve tvaru V odkazují na překrývající se vrstvy palmových listů v suce – tradičním modlitebním přístřešku, který se používá během Sukotu, židovského svátku sklizně. Sloupy na každé straně budovy se sedmi vrcholy dotýkají podlahy a osmi vrcholy stropu – sedmička je reprezentativním symbolem člověka a osmička představuje Boha na nebi.
Půdorys byl navržen tak, aby byl co nejflexibilnější a bylo možné měnit místa k sezení pro sefardské i aškenázské kongregace. Mikva (židovská rituální lázeň) má tvar dokonalého čtyřúhelníku, v němž se lidé pohybují kolem centrálního čtvercové nádrže s vodou a po cestě dělají jednotlivé kroky, dokud nedojdou k nádržce. Při stavbě mikve bylo nutné dodržet náboženské předpisy pro stavbu mikve a zároveň použít moderní stavební metody.
