Myšlenka vybudovat v budově Českého rozhlasu komfortní společenský prostor pro odpočinek i pracovní schůzky se zrodila v souvislosti s potřebou otevřít instituci s dlouhou historickou tradicí veřejnosti, navázat hlubší dialog s širším okruhem posluchačů. Podařilo se však mnohem víc – vznikla příjemná a neformální kavárna i pro živá vysílání a různé společenské akce.
PILANA Karbid, s. r. o., je mladá firma založená v roce 2011. Sídlí v historickém továrním areálu nedaleko Hulína, kde se první řezné nástroje – tehdy šlo o pily, začaly vyrábět již před 85 lety.
V Litomyšli se architektuře se zvýšenou pečlivostí věnují již od roku 1990, kdy nastoupil do funkce první porevoluční starosta Miroslav Brýdl. On a jeho následovníci pomohli postupně proměnit zámecké návrší, okolí řeky Loučné, Bělidla a další místa.
Restaurace Gran Fierro slaví narozeniny shodně se studiem Formafatal, vznikla taktéž v roce 2015 a projekt a realizace jejího interiéru ve Voršilské ulici v centru Prahy byly tedy jednou z prvních zakázek tohoto studia.
Investiční skupina Penta zahájila stavbu dvou kancelářských budov u Masarykova nádraží v Praze, které navrhla zesnulá britská architektka Zaha Hadidová. Dokončení včetně úprav veřejného prostoru plánuje do poloviny roku 2023.
Tři kopule nesměle se vynořující mezi korunami stromů – to je nový koncept celoročního turistického ubytování nabízející kombinaci pohodlí a blízkosti kanadské přírody.
Průnik starého s novým začíná v jádru v interiéru. Nosné stěny podpírají masivní ocelové nosníky, které jsou v interiéru záměrně přiznané. Prostor v hlavní části nad barem je otevřený až do krovu. Přiznané konstrukční prvky se odkrývají v celé své kráse, podtrhnuté dostatkem světla.
V minulém roce dokončila architektonická kancelář Snøhetta v centru Paříže nepřehlédnutelnou ikonu. Jedná se spíše o vizuálně atraktivní výstřelku, nebo za tvarem a vzhledem budovy stojí i něco jiného?
Nedávno modernizované sídlo společnosti Artopex budí v průmyslové čtvrti statutárního města Granby, která již zažila své lepší dny, pozornost. A je třeba říci, že zaslouženě. Jasně červené průčelí budovy vítá příchozí již zdálky. Objekt získal novou fasádou z panelů v odstínech šedé mladistvou tvář, červený vstupní blok je osvěžujícím akcentem. Cílem celkové rekonstrukce bylo optimalizovat provoz budovy tak, aby vzniklo příjemné pracovní prostředí.
Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.
Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.
Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.
Budova bývalé vesnické školy v Tříči u Vysoké nad Jizerou byla ke svému dalšímu využití předurčena právě touto lokalitou. Klidná horská vesnička na hranici Krkonošského národního parku a Jizerských hor je ideálním místem pro turistiku i zimní dovolenou. Nevyužívaná školní budova byla tedy před deseti lety zrekonstruována na apartmánový dům s příznačným názvem Stará škola a svým dočasným obyvatelům nabízí kromě pohodlného bydlení také krásné výhledy do údolí Tříčského potoka a na vrcholy Krkonoš.
Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.
Prodejny potravin bývají obvykle řešeny jako uniformní stavby v jednotném brandu řetězce, navržené bez kontextu k místu, lidem i funkci, kterou mají plnit. Proto je projekt polyfunkčního domu v Trojanovicích od ateliéru Kamil Mrva Architects tak nadějeplný a hodný pozornosti.
