Konec absurdnosti v bratislavském parku: Z erotického salónu vzniklo veřejné bistro

„Konec erotického salónu v Sadu Janka Kráľa, ať žije příjemné bistro pro všechny!“ — tak zněla slova, která primátor Bratislavy Matúš Vallo použil při představování rekonstrukce samotné budovy v srdci města. Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech desetiletích vrací ke svému původnímu účelu. V modernistické stavbě architekta Ferdinanda Končeka se otevírá Bistro Ferdinand — místo, kam dnes směřují vycházkové kroky mnoha Bratislavanů.

Sad Janka Kráľa je nejstarším veřejným parkem ve střední Evropě. Se svou rozlohou 42 hektarů je oblíbeným útočištěm nejen obyvatel Bratislavy. Byl založen již v 18. století a nachází se na pravém břehu Dunaje přímo v centru města. Spolu s Tyršovým nábřežím tvoří důležitý okruh, který začíná v historickém jádru města a spojuje Most SNP se Starým mostem.

„Když v roce 1774 začali s budováním Sadu Janka Kráľa, jednalo se o něco výjimečného. Nejenže vznikl park unikátní exotickými stromy, ale především to byl vůbec první veřejný park ve střední Evropě. Výjimečný prostor pro všechny,“ uvedl při představování nového projektu primátor hlavního města Matúš Vallo. „Je naší zodpovědností v této myšlence pokračovat.“

Úpravy parku probíhaly postupně; velkým dílem se o jeho rozvoj zasloužil i jeden z nejvýznamnějších slovenských zahradních architektů Alfonz Torma v 70. letech minulého století.

Další zásah park zaznamenal v roce 1982, kdy jej doplnila jednopodlažní pavilónová budova, jejímž autorem byl modernistický architekt Ferdinand Konček — mimo jiné autor jednoho z nejcennějších příkladů poválečné moderny v Bratislavě, dnes již zbouraného domu odborů Istropolis.

Budova navržená týmem architektů pod vedením Končeka měla sloužit všem návštěvníkům sadu. Funkčně byla rozdělena na dvě části — větší směrem k venkovnímu amfiteátru sloužila jako občerstvení, a menší fungovala jako zázemí pro pracovníky údržby a správy ZARES (Záhradnícke a rekreačné služby), kteří měli na starosti údržbu zeleně v Sadu Janka Kráľa.

Původně zamýšlená funkce měla dlouhou životnost, avšak už v 90. letech prošla budova neodbornou rekonstrukcí v rukou soukromého majitele. Čistá modernistická dispozice byla roztříštěna množstvím příček, necitlivé změny se dotkly i exteriéru: nejvýraznější zásahy zahrnovaly redukci prosklených ploch, odstranění keramického obkladu a osazení vnějších mříží. Vizuální změny ale byly pouhým symptomem hlavní proměny — původní servis a gastroprovoz byl nahrazen erotickým salónem.

Postupný návrat k původnímu využití začal v roce 2021, kdy se magistrátu podařilo budovu odkoupit za 1,4 milionu eur bez DPH. První fáze rekonstrukce pak probíhala ve spolupráci s Metropolitním inštitútom Bratislavy (MIB). Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech dekádách vrací ke svému původnímu účelu.

„Prostoru jsme vrátili původní funkci, důstojnost a především jsme ho vrátili lidem. Komplexně jsme obnovili modernistický exteriér, na kterém v 80. letech pracoval i architekt Ferdinand Konček — od prosklené fasády s výhledem do parku až po fontánu. V interiéru jsme upravili dispozice a odstranili nánosy rekonstrukce z 90. let.“

Za výslednou podobou projektu stojí kvarteto vítězů vyhlášené soutěže: Studený architekti, ateliér Ľubomír Závodný, architekt Peter Stec a kancelář Terra Florida.

„Jsme rádi, že můžeme participovat na architektonických zakázkách ve veřejném prostoru. Ze strany MIB vnímáme zájem o kvalitu, což je kritérium pro dobrý výsledek. Na Slovensku to ještě stále není samozřejmostí, ale v posledních letech se situace zlepšuje a města si začínají vybírat architekty pro pomoc. Náš návrh klade důraz zejména na funkčnost, bezbariérovost, bezpečnost a udržitelnost. Jde o veřejnou budovu, která má sloužit všem, ale zároveň nesmí být dominantním prvkem v parku,“ uvedl architekt Ján Studený.

„Rekonstrukci objektu vnímáme jako příspěvek k otázce, jak nakládat s kulturním dědictvím socialistické minulosti, jak vytvářet impulsy pro vznik veřejného prostoru ve městě a jak propojit vnitřní prostor architektury s jejím přírodním okolím.“

„Prostor jsme upravili tak, aby zůstal zcela volný, vymezený pouze obvodovými stěnami (doplnili jsme jeden sloup v místě křížení nosných stěn), a následně do něj vložili dva boxy zázemí, přizpůsobené provozu. V jednom je sanitární část (toalety s vnějším vstupem), ve druhém pak ostatní zázemí: technické místnosti, šatny zaměstnanců a sklady,“ upřesnil Ján Studený.

Dispoziční řešení je nové, materiály však navazují na původní koncepci: „Povrchy připomínají servisní charakter objektu (keramika a travertin) a plynule přechází z exteriéru do interiéru. Výplně oken a dveří jsme vyměnili za nové, které odpovídají současným tepelně-technickým a bezpečnostním normám.“

Soutěž na provozovatele gastroprovozu vyhrála společnost Wirtshaus s projektem Bistro Ferdinand. Interiér naprojetoval slovenský ateliér GRAU. „Protože se jedná o Sad Janka Kráľa, nesoustředili jsme se v soutěži výhradně na výši nájmu. Klíčovým faktorem byla kvalita a to, aby sem skutečně každý — rodiny s dětmi, senioři, prostě každý — mohl zajít a dopřát si něco dobrého. Proto zde najdete kromě standardní nabídky i cenově zvýhodněné produkty s pevnými cenami, například espresso za 1 € nebo bábovku za 2,50 €,“ popsal projekt Matúš Vallo. „Je to prostor, jaký si Sad Janka Kráľa a všichni, kdo ho navštěvují, zaslouží.“

Kromě gastroprovozu se v budově nacházejí také veřejné toalety a zázemí Bratislavského kulturního a informačního střediska (BKIS). Během jedné z prohlídek budovy byla nalezena plastika výtvarnice Ľuby Končekové – Veselé, která byla obnovena a začleněna jako přiznaná součást nového interiéru bistra. „Prostor jsme vrátili původní funkci, důstojnost a především jsme ho vrátili lidem,“ uzavírá dokončený projekt primátor Bratislavy.