Michaela Irová se věnuje psaní a architektuře, propojujíc redakční práci s praxí v ateliéru. Její zájem se soustředí na veřejný prostor a vnímání architektury. Čím dál víc ji zajímá, jak se architektura kurátoruje, co se kolem ní děje a jak se o ní komunikuje. Vnímá v tom i etickou funkci architektury a text jako způsob, jak ukazovat její hodnoty.
U paty gotické katedrály Saint-Maurice v Angers vyrostla nová vstupní brána. Přístavba podle návrhu japonského studia Kengo Kuma and Associates chrání středověký sochařský portál a vytváří jasně definovaný přechod mezi veřejným prostorem města a interiérem chrámu. Nový vstup do katedrály Saint-Maurice otevírá otázku, jak může současná architektura vstupovat do historického prostředí.
Na okraji Hostivaře vzniklo nové kolumbárium. Návrh ateliérů Bakyta architekti a Fertyk architekti pracuje s napětím mezi uzavřeností a prostupností a vytváří pietní místo, které zároveň zůstává součástí každodenního života okolí. Po téměř dekádě od vítězství v architektonické soutěži z roku 2016 se projekt nyní dostal mezi nominované na Českou cenu za architekturu 2026.
Mies van der Rohe Award 2026 získala proměna výstavního a kongresového centra Palais des Expositions v belgickém Charleroi, kterou navrhly kanceláře AgwA a architecten Jan de Vylder Inge Vinck. Ocenění bylo oznámeno 16. dubna 2026 ve finském Oulu, Evropském hlavním městě kultury, v budově Aalto Siilo od Alvara Aalta z roku 1931, která symbolicky rámovala i letošní důraz na práci s existující architekturou. Cenu uděluje Evropská komise společně s Fundació Mies van der Rohe.
Ředitelna bývá ve školních budovách místem, kam se chodí spíše s obavami než s očekáváním. Interiér Základní školy Buttulova v Chotěboři ale tento stereotyp překvapivě narušuje. Přestavba bývalé chemické laboratoře kombinuje reprezentativní charakter s jemnou hravostí a vytváří prostředí, kam by „na kobereček“ šel možná každý o něco raději.
Na Starém Městě vznikl nový byt. Za návrhem stojí Facha architekti a výsledkem je pozoruhodná realizace, která neunikla ani Akademii designu České republiky. V jubilejním 20. ročníku Czech Grand Design bude soutěžit v kategorii Objev roku, výsledky se dozvíme již v první polovině března.
Španělský festival Concéntrico proměnil kruhový objezd ve veřejnou lázeň. Dočasné přerušení dopravního provozu otevírá otázky péče o tělo, veřejný prostor a město ovládané automobily. Projekt je také součástí užší nominace 40 vybraných děl, která se letos ucházejí o prestižní EU Mies Awards 2026.
Vila Tugendhat patří dnes k nejkanonizovanějším stavbám moderní architektury. Její autor, Ludwig Mies van der Rohe, zde na přelomu dvacátých a třicátých let vytvořil dům, který se stal referencí daleko přesahující dobový i geografický kontext. Jako jediná moderní stavba v Česku je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, je pečlivě restaurovaná, vybavená exaktními replikami mobiliáře a její návštěva je rezervována na měsíce dopředu.
Projekt portugalského architekta Miguela Marcelina připomíná klasickou logickou úlohu: přidejte dvě čáry a potvrďte zcela novou rovnici. Místo dvou čar na tabuli však Marcelino přidává dvě části betonové zdi a výsledkem rovnice je fotbalové hřiště a kvalitní veřejný prostor.
Slovinské národní divadlo SNG Drama Ljubljana se dočasně přesunulo mimo historické centrum města. Novým domovem se stala bývalá průmyslová hala jugoslávského giganta. Projekt usadil významný kulturní program do dosud opomíjené městské struktury a architekti se s tímto projektem usadili v užší nominaci na cenu EU Mies Awards 2026.
Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.
Augustiniánská zahrada proměňuje industriální městský blok v Lotyšsku. Pod vlivem principů adaptive reuse vzniká moderní „klášterní zahrada“, obklopená neomítnutými cihlami a ocelovými prvky – pozůstatky „náboženství“ 19. století. V architektonické koláži se tu zabydlela současnost.
Nejnovější ročník prestižní evropské ceny odhaluje 410 projektů ze 40 zemí, které ukazují rozmanitost, kreativitu a směřování současné architektury. Mezi nimi se objevuje i jedenáct českých realizací, které dokládají sílu a originalitu domácí scény.
Poledne. Po několika dnech v kopcích Bílých Karpat jedeme po úzké asfaltce, která se pomalu mění ve štěrkovou cestu. Mezi stromy prosvítá slunce, listy vrhají na cestu roztříštěné stíny. A pak se krajina otevře – pod námi údolí, naproti svah se starým sadem. Uprostřed, jako by tam stál odjakživa, malý zelený dům. Bebech. Místo, kde se všechno na chvíli zklidní.
„Konec erotického salónu v Sadu Janka Kráľa, ať žije příjemné bistro pro všechny!“ — tak zněla slova, která primátor Bratislavy Matúš Vallo použil při představování rekonstrukce samotné budovy v srdci města. Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech desetiletích vrací ke svému původnímu účelu. V modernistické stavbě architekta Ferdinanda Končeka se otevírá Bistro Ferdinand — místo, kam dnes směřují vycházkové kroky mnoha Bratislavanů.
V srdci Štiavnických vrchů ožil příběh Počúvadlianského mlýna, který byl za druhé světové války vypálen a dlouhá léta chátral. Architekti z ateliéru HAUS jej proměnili v citlivou připomínku historie – navržená lávka se zastavením tu vede návštěvníky klidným územím s neklidnou minulostí.
