Michaela Irová se věnuje psaní a architektuře, propojujíc redakční práci s praxí v ateliéru. Její zájem se soustředí na veřejný prostor a vnímání architektury. Čím dál víc ji zajímá, jak se architektura kurátoruje, co se kolem ní děje a jak se o ní komunikuje. Vnímá v tom i etickou funkci architektury a text jako způsob, jak ukazovat její hodnoty.
Ředitelna bývá ve školních budovách místem, kam se chodí spíše s obavami než s očekáváním. Interiér Základní školy Buttulova v Chotěboři ale tento stereotyp překvapivě narušuje. Přestavba bývalé chemické laboratoře kombinuje reprezentativní charakter s jemnou hravostí a vytváří prostředí, kam by „na kobereček“ šel možná každý o něco raději.
Na Starém Městě vznikl nový byt. Za návrhem stojí Facha architekti a výsledkem je pozoruhodná realizace, která neunikla ani Akademii designu České republiky. V jubilejním 20. ročníku Czech Grand Design bude soutěžit v kategorii Objev roku, výsledky se dozvíme již v první polovině března.
Španělský festival Concéntrico proměnil kruhový objezd ve veřejnou lázeň. Dočasné přerušení dopravního provozu otevírá otázky péče o tělo, veřejný prostor a město ovládané automobily. Projekt je také součástí užší nominace 40 vybraných děl, která se letos ucházejí o prestižní EU Mies Awards 2026.
Vila Tugendhat patří dnes k nejkanonizovanějším stavbám moderní architektury. Její autor, Ludwig Mies van der Rohe, zde na přelomu dvacátých a třicátých let vytvořil dům, který se stal referencí daleko přesahující dobový i geografický kontext. Jako jediná moderní stavba v Česku je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, je pečlivě restaurovaná, vybavená exaktními replikami mobiliáře a její návštěva je rezervována na měsíce dopředu.
Projekt portugalského architekta Miguela Marcelina připomíná klasickou logickou úlohu: přidejte dvě čáry a potvrďte zcela novou rovnici. Místo dvou čar na tabuli však Marcelino přidává dvě části betonové zdi a výsledkem rovnice je fotbalové hřiště a kvalitní veřejný prostor.
Slovinské národní divadlo SNG Drama Ljubljana se dočasně přesunulo mimo historické centrum města. Novým domovem se stala bývalá průmyslová hala jugoslávského giganta. Projekt usadil významný kulturní program do dosud opomíjené městské struktury a architekti se s tímto projektem usadili v užší nominaci na cenu EU Mies Awards 2026.
Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.
Augustiniánská zahrada proměňuje industriální městský blok v Lotyšsku. Pod vlivem principů adaptive reuse vzniká moderní „klášterní zahrada“, obklopená neomítnutými cihlami a ocelovými prvky – pozůstatky „náboženství“ 19. století. V architektonické koláži se tu zabydlela současnost.
Nejnovější ročník prestižní evropské ceny odhaluje 410 projektů ze 40 zemí, které ukazují rozmanitost, kreativitu a směřování současné architektury. Mezi nimi se objevuje i jedenáct českých realizací, které dokládají sílu a originalitu domácí scény.
Poledne. Po několika dnech v kopcích Bílých Karpat jedeme po úzké asfaltce, která se pomalu mění ve štěrkovou cestu. Mezi stromy prosvítá slunce, listy vrhají na cestu roztříštěné stíny. A pak se krajina otevře – pod námi údolí, naproti svah se starým sadem. Uprostřed, jako by tam stál odjakživa, malý zelený dům. Bebech. Místo, kde se všechno na chvíli zklidní.
„Konec erotického salónu v Sadu Janka Kráľa, ať žije příjemné bistro pro všechny!“ — tak zněla slova, která primátor Bratislavy Matúš Vallo použil při představování rekonstrukce samotné budovy v srdci města. Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech desetiletích vrací ke svému původnímu účelu. V modernistické stavbě architekta Ferdinanda Končeka se otevírá Bistro Ferdinand — místo, kam dnes směřují vycházkové kroky mnoha Bratislavanů.
V srdci Štiavnických vrchů ožil příběh Počúvadlianského mlýna, který byl za druhé světové války vypálen a dlouhá léta chátral. Architekti z ateliéru HAUS jej proměnili v citlivou připomínku historie – navržená lávka se zastavením tu vede návštěvníky klidným územím s neklidnou minulostí.
Laurinská 14, dům v centru Bratislavy, tyčící se vysoko nad hlavami procházejících, dlouhá léta odrážel nejen sluneční paprsky, ale i společenské proměny města. Stavba z období pozdního modernismu, původně sídlo Státního projektového ústavu, prošla obdobím slávy i úpadku, než se její osud podařilo zvrátit. Rekonstrukce z rukou slovenského ateliéru Kuklica Smerek může být inspirací, jak důstojně přistoupit k odkazu 70. let.
V klidné rekreační oblasti nedaleko Prahy vznikla unikátní chata, která spojuje současný design s původní přírodní atmosférou. Má atypický tvar a uvnitř vás pohltí vůně dřeva. Pod vedením architekta Martina Hajného prošla stavba kompletní rekonstrukcí, která citlivě zohledňuje místní regulace i potřeby majitelů. Výsledkem je harmonický prostor, kde přírodní materiály a chytrá dispoziční řešení poskytují klidné zázemí pro práci i odpočinek.
Na místě bývalé továrny na barvy a později asfaltového parkoviště vznikl v belgickém Roeselare nově otevřený Moermanpark – zelený a komunitní veřejný prostor, který slouží nejen obyvatelům všech věkových kategorií, ale i místní biodiverzitě. Šedou barvu tak střídá zelená a modrá.
