V polovině dubna se v japonské Ósace otevřely brány do světa designu a architektury všem návštěvníkům. Na umělém ostrově Yumeshima se během šesti měsíců představí více než 160 zemí a mezinárodních organizací, přičemž každá z nich má možnost přiblížit návštěvníkům svoji kulturní identitu, vizi budoucnosti a přístup k aktuálním globálním výzvám – a to často právě prostřednictvím architektury. Představujeme výběr tří pavilonů, které zaujaly.
Panelová sídliště jsou nedílnou součástí městského prostředí v mnoha evropských zemích a jejich rekonstrukce je tak rozšířeným společenským tématem. Pro povedené příklady se můžeme vydat do východního Německa, Francie, ale i na Slovensko. Architekti z ateliéru gutgut dali paneláku nový život a z původní jasné investorské vize vytvořit byty k prodeji se v průběhu stal pronájem. Nakonec se investoři do domu sami nastěhovali.
Jedno známé české pořekadlo praví, že každá vesnice má kostel, hasičárnu a fotbalové hřiště. Jinak tomu není ani v obci Studenec, která se nachází v Libereckém kraji v severních Čechách v okrese Semily. Vzhledem k poloze obce, která je obklopena krásnou přírodou Krkonoš a Jizerských hor, se sport stal nepostradatelným pilířem života místních. „V takovém místě byl pohyb odedávna hlavním prostředkem dopravy, ať už pěšky, během či na lyžích, přirozenou součástí života.,“ popisují zakořeněnost sportu v místním kontextu autoři návrhu z ateliéru Chrama.
V malebném přímořském letovisku St. Peter-Ording na břehu Severního moře vznikl projekt, jenž dokonale spojuje ekologické myšlení, moderní design a odkaz na místní tradice. Erlebnis-Hus, nově otevřené centrum na rozšířené plážové promenádě, je příkladem toho, jak může veřejný prostor sloužit místní komunitě i turistům a zároveň respektovat přírodu i historické kořeny.
In vino veritas – známé latinské přísloví praví, že ve víně je pravda. Novému přírůstku Veritas koluje víno v žilách, tahle chata se totiž zrodila na bývalém viničním svahu. A pravdivost je tu cítit také. „Veritas je pravda, trochu tajemství a překvapení, dům s chybami a nerovnostmi ruční, ale poctivé a radostné práce,“ komentuje architektka Magdalena Havlová. A vidět je odsud i Říp.
V kodaňském přístavu vyrostl park, kam lze utéct od ruchu metropole a najít klid v náruči přírody. Dánské studio Cobe přináší rozmanitost celého světa na místo, kam historicky připlouvaly lodě s exotickým zbožím i příběhy. Pod vrstvami zeleně se navíc ukrývá podzemní parkoviště.
A co děti, mají si kde hrát? Touto otázkou se mimo jiné zabývá nově vzniklé kreativní duo Nami Ñami. Manželé Eduard Herrmann a Klára Koldová navrhli experimentální hřiště. Tradiční houpačku a klouzačku tady nehledejte.
Jakou roli dnes může hrát kostel v budování sousedské komunity? A jak k sakrálnímu prostoru přistupovat citlivě a s pokorou, ale zároveň vytvářet nosné prostředí pro víru současného člověka? Je vůbec možné kombinovat symboliku a multifunkčnost? Na Smíchově se to povedlo.
Masivní monolit sedí na okraji náměstí Boavista jako obří socha. Venkovní travertinové náměstí rozehrává zvuk koleček skateboardů místních, kteří si tuto zvlněnou plochu vybrali jako svůj městský skatepark. V roce 2005 se nad Portem objevil nový architektonický symbol – Casa da Música, koncertní sál navržený studiem OMA pod vedením Rema Koolhaase. Tento projekt se stal nejen zlomovým bodem pro město, ale také manifestem nového přístupu k tradiční typologii koncertních sálů.
Oceán je v Portu cítit na každém kroku. Mořský vzduch se mísí s vůní grilovaných sardinek, šum vln je slyšet i více než kilometr od pobřeží a pohled na nekonečný horizont doplňují siluety rybářských lodí.
Sever Portugalska možná není ve srovnání s prosluněným jihem tak častou turistickou destinací, právě díky tomu si však uchovává autentický ráz. Krajina severu je protkána zelenými kopci, řekami a jediným národním parkem Portugalska – Peneda-Gerês.
Pod dubem, za dubem… taková písnička by se mohla zpívat v novém projektu v Bratislavě. Uprostřed novostavby zde stojí dub - rodinný dům s atriem navrhli architekti ze studia Čechvala Architects.
V Pelhřimově vzniklo nové parkové náměstí. Z původně málo přehledného a neprostupného území se stalo místo otevřené. Otevřené světlu, vzduchu, ale i novým formám vzdělávání. Nachází se totiž mezi dvěma školami.
Porto. Město vměstnané do údolí řeky Douro, nad kterou se tyčí ocelový most Dom Luís I, připomínající Eiffelovu konstrukci. Úzké uličky, strmá schodiště a nekonečné řady domů pokrytých barevnými kachličkami. Skrytá za těmito fasádami se ale nacházejí ilhas – unikátní a dnes často přehlížené enklávy městského bydlení, které jsou svědectvím sociální historie Porta i symbolem výzev, kterým město dnes čelí.
“Ponorka, ryba tisíce očí nebo máslový robot” tak zněly první reakce žáků v Madridu, když poprvé uviděli budovu své nové školy. V několikapatrovém chrámu zvídavosti se skloubí nestandardní vzdělávací přístup s udržitelností.
