Pasivní či nízkoenergetický standard zní ve spojení s panelovým domem téměř utopicky. Opak je však pravdou. Koncept pasivní či alespoň nízkoenergetické rekonstrukce je výsledkem projektu výzkumu a vývoje podpořeného MŽP, který zde představujeme. Jak tyto výsledky implementovat? A jaké úspory to může přinést?
Oblast Vackova, která spadá pod pražskou městskou část Žižkov, čeká velká proměna. Byla nastartovaná už první částí developerské výstavby projektu Alfarezidence, který byl dokončen v roce 2011. Nyní byl spuštěn prodej bytů v další etapě projektu Na Vackově.
Celkem 42 nízkoenergetických bytů je nyní těsně před dokončením v centru Košic. Obytný komplex se nachází na Garbiarské ulici, kde tvoří uzavřený areál se vstupem pro pěší z Garbiarské ulice a vjezdem pro auta z opačné strany. Areál je situován uprostřed ulice, čímž je chráněn před hlukem z okolních rušných bulvárů, ale současně zajišťuje snadnou dostupnost dopravního spojení a občanské vybavenosti.
Stavební parcely v atraktivních částech měst obvykle nejsou k mání a situace je o to horší, jde-li o lázeňské město, které si na svém území chrání léčivé prameny. Přesto se v samém centru Luhačovic objevilo nové atraktivní bydlení, které využívá rezervy na ploché střeše předrevolučního obchodního centra. Nástavba se postupně realizuje na okraji městské památkové zóny při ulici Masarykově.
Je malý, krásný, útulný a nízkoenergetický. ViVood je prefabrikovaný domek, který okouzlí nejen svým designem, ale i pohodlím. Můžete ho postavit naprosto kdekoliv a uniknout tak rušnému životu velkoměsta. Koncept Glamping, spojení slov "Glamour" a "Camping" nechává tušit, že v tomto rekreačním domě bude kempování opravdu půvabné.
Na pražském Žižkově vyroste jeden z největších bytových komplexů v Praze. Stane se součástí dynamicky se rozvíjejícího území mezi dalšími velkými projekty – bytovým souborem Central Park, kancelářskou budovou Crystal, která roste na Vinohradské třídě, a nákladovým nádražím, kterého se teprve developeři plánují chopit.
Někdejší historická vila v libereckém Zeleném údolí od začátku devadesátých let minulého století fungovala jako hotel. V roce 2012 však došlo k jeho transformaci v bytový dům a byl rozšířen o druhou budovu s bydlením hotelového typu. Na její fasádě byla použita minerální tenkovrstvá omítka škrábané struktury s fotokatalytickým efektem.
Sídliště Petržalka je kolos, který počtem obyvatel schová do kapsy všechna větší města na Slovensku. Do panelákové šedi se už podařilo zasáhnout různými investicemi a architekturou. Až donedávna to však trochu připomínalo opatrné chození po tenkém ledu, hezky zkraje bratislavského pětkového obvodu.
Bytový dům se na náročném pozemku zdvihá ve dvou hmotách – jedné kombinující bytovku a řadové domky, druhé vyšší, propojené s úrovní přístupové komunikace lávkami. Připomíná svým čistým řešením i precizními detaily v interiéru domy z 20. a 30. let minulého století. Dispozice, struktura a materiály jsou však ryze současné a komfortní.
Kanceláře v centru měst se vyprazdňují, firmy se raději stěhují do nových budov a komplexů na okraji, které nabízejí dnes tolik požadovanou flexibilitu, dostatek parkovacích míst, úspornost, doplňkové služby. Takový osud měl potkat i budovu v pražských Vršovicích. Její majitel však pro ni našel jiné využití.
V Martině-Vrútkách na sídlišti Priekopa vyrostl atraktivní polyfunkční bytový dům Stephanus. Z konstrukčního pohledu je bytový dům zajímavý tím, že je tvořen konstrukčním systémem Ytong. Ten urychlil jeho výstavbu a investorovi přinesl úsporu času i financí.
Bytový dům v malé obci u alpského městečka Wels představuje výjimečnou symbiózu bydlení na venkově a vysoce kvalitní architektury, jež reflektuje kritéria trvale udržitelného rozvoje. Proto také získal bronzový certifikát za trvale udržitelný standard výstavby.
Malý rozpočet a přísná omezení mají většinou společného jmenovatele: nudný návrh, který nevybočí z řady podobných projektů. Soubor nájemních bytových domů v Nové Sotině ve slovenském městě Senica však přesvědčí, že i za málo se dá navrhnout stavba, která splní požadavky na funkčnost a zároveň bude i esteticky zajímavá.
Vloni v Berlíně vyrostly dva sedmipatrové bytové domy, jejichž průčelí bylo zhotoveno z prvků dřevěné rámové konstrukce. Použití dřeva u tak vysokých domů bylo možné díky obložení sádrovláknitými deskami s účinnou požární ochranou. Projekt tak dokazuje neudržitelnost tuzemských bariér, kladených výškovým dřevostavbám.
V centru Stockholmu stojí obytná věž Söder Torn, která má místo plánovaných čtyřiceti jen dvacet šest pater. Původní architekt dal totiž od projektu ruce pryč, když ztratil vliv na výslednou podobu věže. Architekti ze studia Belatchew Arkitekter přišli s projektem, který by budovu proměnil v jedinečnou elektrickou elektrárnu fungující na principu piezoelektrického jevu.
