Žlutý maják DADA Distrikt přitahuje pozornost k brněnskému nábřeží Svitavy

Časy, kdy synonymem jediné solidní průmyslové produkce jihomoravské metropole byly jen fabriky Zbrojovky, jsou už nenávratně pryč. Nicméně pozůstatky industriálního dědictví tu přetrvaly až do dnešních dní. A na potenciálně zajímavých lokalitách poblíž řeky Svitavy se propsaly do mapy města cihlovou šedí nehezkého brownfieldu. Co s ním?

Z představy demoličního výměru, uvaleného na torza někdejších skladišť a továrních hal, by se jistě nejednomu spekulantovi s pozemky lačně sbíhaly sliny. Brno naštěstí vnitřně netíhne ke gentrifikaci, a než jen zbytečně se starými objekty odbourávat i historii města, snaží se je citlivě posunout k 21. století, dát jim nový význam a smysl.

DADA Distrikt je pak velmi názorným dokladem, co každé město může získat, když místo destrukce využije citlivějších přístupů konverze a adaptivního znovu-využití. Konkrétně? Máte-li nedostatek administrativních budov, málo kapacitních míst k obývání, problémy s absencí živé komunity, nebo vás tísní nepřítomnost zeleně a vody v centru, je pro vás přestavba nevyužívané staré průmyslové budovy tou správnou odpovědí.

Jasná fasáda, zelená střecha

Pod brněnským projektem, který z minulosti dělá budoucnost, je podepsán tým profesionálů ze studia KOGAA. Takže jen dle dosavadních referencí architektů bychom neměli být zase tolik překvapeni, jak komplexně tuhle zakázku pojali. Kromě adaptace industriálního provozu na provoz kombinující bydlení a občanskou vybavenost, je totiž celý záměr specifický svou udržitelností.

Nejhmatatelněji ji tu reprezentuje zelená střecha, která pohříchu k zrovna časté výbavě brněnských domů nepatří. Její výhody jsou přitom zjevné, ať už jde o zvýšení izolace podstřeší, snížení tepelných ztrát, omezení spotřeby užitkové vody, ochlazování okolí snižováním efektu tepelných ostrovů… anebo jen čistě tím, že zpomaluje odtok srážkové dešťové vody z lokality, zadržuje ji v místě, a tím může snižovat rizika nadlimitních průtoků. Což u stavební lokality v záplavové zóně rozhodně neškodí.

Jemná změna i radikální čistka

To, co bylo šedivým čtyřpodlažním skladištěm s reputací potenciálního squatu, vystrčeným před vraty Zbrojovky, se v roce 2020 změnilo na žlutě zářící „maják naděje“ pro celou okolní čtvrť. Maják, který svým jasem přitahuje pozornost a inspiruje okolí. Jeho 1600 metrů čtverečních hrubé podlažní plochy bylo zužitkováno do přepestré formy multifunkčního programu.

Snížené přízemí/suterén nyní hostí kanceláře, nad nimi následují ateliéry a místa s rozhledem, III. a IV. patro nabízí bydlení v loftových apartmánech. I kvůli tomu se spíš než o čisté ploše vyplatí hovořit o „objemu“ stavby, 25 000 kubíků. Protože – bez plýtvání a strategicky – tu byl zhodnocen každý kousek místa.

Byty jsou přitom výrazně specifické, šité přímo na míru obyvatelům, kteří si je navrhovali a kofinancovali na principech ne nepodobných modelu Baugruppe.

Rada do studia KOGAA? V případě adaptace existující budovy je důležité nechat se vést objektem a přizpůsobit se jeho esenci. „Opačný postup je vykoupen nepřiměřenou cenou rekonstrukce, nebo sníženou provozuschopností záměru,“ varují architekti.

Ne že by to bylo vždy úplně snadné: „Například zaoblený roh stávajícího schodiště je prvkem, který dává celé hmotně jedinečný vzhled, a přesto jsme jeho zachování museli velice náročně obhajovat.“ Je to přitom jeden z nejvýraznějších rysů, společné prostory v interiéru silně charakterizující. Objekt byl dále v rámci přestavby „očesán“ až na svou podstatu, aby z ní pak znovu vyrostl do současné krásy.

Od partnerů ASB

Bilance pilotních projektů FENIX Group je zcela jednoznačná

Technické řešení zaměřené na zvýšení úspor tepla v tepelných napáječích a ve větších dimenzích tepelných sítí

Stačí málo, aby město mohlo růst samo

DADA Distrikt ukazuje, že radnicím v krajských sídlech často chybí jen odvaha k tomu, aby podobný město-tvorný proces cíleně vyvolaly. K tomu, aby se z brownfieldu stala atraktivní a živá součást města, totiž není třeba nákladných pobídek realitním makléřům a developerům.

Podle architektů má i okolní industriální zástavba na nábřeží Svitavy velký urbanistický potenciál, který je škoda nezužitkovat. Změna nemusí být násilný a invazivní proces, často k ní stačí jen impuls. A ten DADA Distrikt dodává jihomoravské metropoli vrchovatou měrou.