Eden Bio: Sociální bydlení podle Edouarda Françoise

Eden Bio: Sociální bydlení podle Edouarda Françoise

Pařížský projekt sociálního bydlení Villas des Vignoles, nazývaný také Eden Bio, je rájem v městské džungli. Terasové domy, které budou v budoucnu porostlé plazivým vínem a vistáriemi, stojí podél vzrostlých alejí, propojuje je labyrint schodišť, cestiček a zákoutí. Udržitelná architektura v pojetí Edouarda Françoise není jen stavbou využívající moderní technologie izolací a vytápění. To, co ji dělá skutečně šetrnou k životnímu prostředí, jsou přírodní a recyklované stavební materiály, všudypřítomná zeleň a komunitní zahradnické programy upevňující vztahy lidí, kteří tu žijí – a to nejen vzájemné, ale i vztah k životnímu prostředí.

Příliš mnoho zájmů na jedno město

Příprava nového územního plánu hlavního města Prahy se zpožďuje. Schválen měl být v roce 2010. Úředníci magistrátu už otevřeně přiznávají, že tomu tak nebude. Může být hůř, podle některých by Praha měla mít schválen nový územní plán až v roce 2015. Důvod? Spory mezi magistrátem a městskými částmi, významně ho ovlivnily i předčasné volby do sněmovny. Vize magistrátu jdou dvěma hlavními směry – k podpoře dopravy a zeleně.

Intimní bydlení v „sýpkách“

Intimní bydlení v „sýpkách“

Karlín, pražská čtvrť plná industriálních hal, má i přes jistou ošuntělost svoje kouzlo a atmosféru. Proto přitahuje developery, kteří cítí potenciál rychle vzkvétající městské části. Právě dokončený projekt Cornlofts Šaldova ve stejnojmenné ulici vznikl přeměnou bývalé lisovny a rafinérie řepkového oleje (dříve mylně pokládané za sýpku) na moderní rezidenční komplex podle projektu vídeňské architektonické kanceláře Baumschlager Eberle. „Projekt Cornlofts je ukázkou toho, jak lze vytvořit nové kvalitní bydlení a současně minimalizovat ekologickou zátěž života ve městech: využitím toho, co už stojí, zvýšením hustoty městské zástavby a snižováním energetické náročnosti,“ říká architekt Carlo Baumschlager.

Novodobé bastiony ve stříbrném plášti

Novodobé bastiony ve stříbrném plášti

Pražský Žižkov skýtá pro stavitele stále ještě zajímavá území. Důkazem je i lokalita na Vackově v sousedství parku Židovské pece, kterou získal Metrostav Develop­ment, respektive jeho dceřiná společnost Metrostav Vackov. Po vyzvané soutěži developera byl rezidenční komplex rozdělen mezi tři architektonická studia. ASB zaujal projekt pracovně nazvaný zóna D1 navržený ateliérem 4A architekti.

Vertikální ves na zeleném pahorku

Vertikální ves na zeleném pahorku

Central Park Praha je naprosto čerstvý projekt obytného souboru v širším centru Prahy. Bytový projekt není průlomový co do výšky budov, o což původně usilovali autoři konceptu z ateliéru A69. Mnohem více zaujme ojedinělou kombinací řadových domů, strmými zelenými střechami a vtažením krajinné morfologie do architektonického konceptu.

Městské bydlení u sadu

Městské bydlení u sadu

V blízkosti centra města Ostravy vyroste nový bytový dům s šedou fasádou kontrastující se dřevěnými prvky. Vznikne tak příjemné bydlení v jednoduché moderní stavbě, citlivě zasazené do okolní cihlové zástavby v sousedství městských sadů. Autorem projektu je Daniel Labuzík z ostravského architektonického studia Kohl architekti.

Přestavba Západního přístavu v Malmö

Přestavba Západního přístavu v Malmö

Významnou rozvojovou aktivitou třetího největšího švédského města Malmö je v současnosti revitalizace bývalého průmyslového areálu přístavu v těsné blízkosti městského centra. Město, které leží na jižním pobřeží Švédska u Öresundské úžiny v těsném sousedství Kodaně, upustilo koncem minulého století od tradiční průmyslové báze hospodářské výroby. Loděnice byly zavřeny a velké plochy Západního přístavu zpustly. Úpadek průmyslových aktivit ve městě podnítil politiky a představitele města vytvořit novou vizi pro budoucí rozvoj města se dvěma hlavními cíli: založit univerzitu v centru Malmö a vytvořit atraktivní městskou čtvrť v Západním přístavu nedaleko univerzity. Jedním z výsledků tohoto strategického záměru je vytváření nové obytné čtvrti pro deset tisíc obyvatel s pracovními a školskými zařízeními s kapacitou dvacet tisíc osob.

Vila v Kroměříži

Vila v Kroměříži

Odborníkům připomíná díla architekta meziválečného období Františka L. Gahury, který své domy koncipoval jako sochařská díla. Podobné blízkosti výtvarného umění se nevyhnul ani brněnsko-zlínský architekt Svatopluk Sládeček. Záměrně. Tvary podobné lidem, zvířatům nebo věcem se stanou někde na cestě mezi prvními myšlenkami a posledním tahem ruky na výkresu. Stanou se v jeho specifických návratech k funkcionalizmu. Ve své tvorbě se od první chvíle soustřeďuje na vytvoření funkčního objektu; tvarování domů do figur přichází jakoby mimochodem.

Bytový dům na Barrandově

Bytový dům na Barrandově

Není překvapení, že jedna z posledních realizací Pavla Hniličky, autora v urbanistické studii Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005) vyniká kromě jiného tím, jak důmyslně a úsporně využívá zastavěnou plochu. Realizace domu, v jehož interiéru jsou celkem čtyři mezonetové byty, vznikla na místě původního staršího domku, jehož užitná plocha byla pouze čtvrtinová oproti stávajícímu efektivnímu řešení.

Kam kráčíš, bydlení?

Kam kráčíš, bydlení?

Dá se říci, že se pomalu naplnila první kapitola porevolučního vývoje urbanismu a charakteru bydlení. Ve hrubém zjednodušení lze konstatovat, že končí první fáze proměny stávajících měst a první fáze vzniku satelitního bydlení. V následujících řádcích se pokusme shrnout budoucí výzvy pro developery a architekty v obou těchto situacích.

Odzvoní satelitům na polích?

Odzvoní satelitům na polích?

Středočeský kraj už poněkolikáté doplácí na to, že obklopuje hlavní město Prahu. Ve třicátých letech, ale i později zhyzdila romantická zákoutí živelná výstavba chat, v 90. letech pak přišla móda satelitních městeček sestavených z domků tzv. podnikatelského baroka. Vyrostly nejen na okraji měst a obcí, ale i ve volné krajině, na polích a lukách. Přírody tak najdeme ve středních Čechách už opravdu poskrovnu. Nyní ale svitla naděje, že se živelné výstavbě postaví do cesty překážka.

Program na obnovu předměstských aglomerací

Program na obnovu předměstských aglomerací

Ředění zástavby není možné donekonečna. Překročením určité meze se kvalita bydlení na okrajích měst rapidně zhoršuje. Při posuzování kvality bydlení není možné brát v úvahu pouze obytnou jednotku jako takovou bez širších vztahů k sídelnímu celku. Samostatný dům s pozemky pro vlastní obživu jeho obyvatel je v postindustriální společnosti výjimečný. Současný dům je závislejší na svém okolí, stejně jako jeho obyvatelé, kteří jsou nuceni ho daleko častěji opouštět. Život v dnešní postindustriální společnosti je ve své podstatě městský. Sociolog Henri Lefebvre dokonce používá pro postindustriální společnost termín „městská společnost“.

Snesitelná tíže startovní levitace

Snesitelná tíže startovní levitace

Osudem mnoha startovních bytů v České republice je, že nejsou odrazovým můstkem, ale velmi často konečným doskočištěm. Jinými slovy v bytech pro mladé často bydlí důchodci. To však naštěstí není případ startovního bydlení v Polici nad Metují od Davida Chmelaře.

Bydlení v Lánech

Bydlení v Lánech

Satelitní městečka kolem Prahy již netáhnou. Ten, kdo chce dát velkoměstu vale, netouží po uzavřeném „ghettu“ bez služeb a infrastruktury. Nové projekty tento trend zachytily, a developeři se proto snaží integrovat novou výstavbu v předměstských obcích do stávajícího osídlení. To je i cílem projektu, díky němuž se významně rozroste obec Lány, známá především jako letní sídlo našich prezidentů.