Co týden dal: Města hledají nový život pro veřejný prostor
Uplynulý týden na ASB přinesl několik článků, které spojuje jedno výrazné téma. Architektura se dnes stále častěji neodehrává pouze v rovině jednotlivých staveb, ale ve způsobu, jak města pracují s veřejným prostorem.
Revitalizace náměstí, hledání nového centra sídliště i experimentální zásah do dopravního uzlu ukazují různé cesty, jak může architektura ovlivnit každodenní život ve městech. Vedle aktuálních projektů se zároveň znovu otevřela debata o jedné z nejvýznamnějších staveb moderní architektury.
Plzeň chystá proměnu Jiráskova náměstí
Jedním z nejvýraznějších témat týdne se stala připravovaná revitalizace Jiráskova náměstí v Plzni. Prostor na Slovanech patří dlouhodobě mezi místa s velkým potenciálem, současná podoba však působí roztříštěně a ztrácí přirozenou funkci městského centra. Připravovaný projekt má situaci změnit. Plán počítá s úpravou dopravního řešení, obnovou technické infrastruktury i výrazným posílením zeleně. Součástí proměny se stane také klášterní zahrada, jež se více otevře veřejnosti. Ambicí města je vytvořit přehledné a živé náměstí, schopné sloužit nejen jako dopravní prostor, ale především jako místo každodenního setkávání. Pro mě osobně velmi zajímavá regionální realizace, článek jsem přečetl jedním dechem.
Lázně uprostřed kruhového objezdu
Pozornost v ohlasech vzbudil také neobvyklý projekt ze španělského Logroña. Architekt Leopold Banchini zde proměnil kruhový objezd s fontánou v dočasné veřejné lázně. Instalace s názvem Round About Baths přináší parní lázeň, studené bazény i jednoduché zázemí pro návštěvníky. A fotky opravdu lákají k relaxu mezi silnicemi.
Dřevěná konstrukce obepínající stávající vodní prvek proměnila dopravní infrastrukturu v prostor pro odpočinek a setkávání. Projekt připomíná tradici městských lázní, které v minulosti představovaly běžnou součást veřejné infrastruktury (velmi zajímavý point od autorů). Zároveň upozorňuje na potenciál míst, jež dnes slouží téměř výhradně automobilové dopravě. článek doprovázejí pěkné fotografie, protože samo o sobě je to pro městského člověka v dnešní době takřka nepředstavitelné.
Zlín hledá nové srdce největšího sídliště
Proměna městského prostředí stojí také v centru plánů Zlína, byť tedy ne v tak odlehčeném duchu. Město chce využít přibližně sedmihektarové území na sídlišti Jižní Svahy a vytvořit zde nové přirozené centrum celé lokality. Projekt nese název Torzo Zlín a reaguje na dlouhodobě nedokončenou urbanistickou strukturu této části města.
Záměr počítá s doplněním služeb, obchodů i občanské vybavenosti. V návrzích se objevuje sportovně-kulturní hala, zařízení sociální péče i nové veřejné prostory. Cílem není pouze zaplnit prázdné území, ale vytvořit živý městský uzel, jenž nabídne obyvatelům sídliště místo pro každodenní život. Článek sem přidávám, protože je jednak velmi dobře napsaný a pak také ukazuje to, s čím se dnes potýká velká řada českých měst. Jsem rád, že Zlín tuto problematiku aktivně řeší.
Vila Tugendhat a otázka moderního bydlení
Vedle aktuálních projektů se redakce ASB vrátila také k jedné z ikon moderní architektury. Brněnská vila Tugendhat, navržená Ludwigem Miesem van der Rohe, patří mezi nejvýznamnější obytné stavby 20. století a zároveň mezi nejcitovanější příklady modernistické architektury.
Dům proslul především radikálním konceptem otevřeného prostoru. Hlavní obytné podlaží pracuje s plynulou kompozicí bez tradičního členění místností, interiér definují spíše materiály a jednotlivé prvky než pevné stěny. Tento přístup se stal jedním ze symbolů moderní architektury. Zároveň však už od svého vzniku vyvolává otázku, nakolik dokáže takto koncipovaný prostor obstát v každodenním rodinném životě. Co myslíte vy? Umíte si představit v něčem takovém bydlet? Dejte nám na sítích vědět. Váš názor nás zajímá.



