Zdroj: BoysPlayNice

Momenty našich dějin v Koridoru času

27. června 2020

Václavské náměstí, původně Koňský trh a jedno z hlavních otevřených prostranství na Novém městě pražském, je klíčovým veřejným prostorem v České republice. Bylo svědkem mnoha významných historických událostí jak oslavných, tak i protestních, tradičním místem zůstává i pro osobní setkávání lidí.

Je proto symbolické a současně přirozené, že právě zde, na křižovatce dějin českého národa, ve spojovací chodbě mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea, byla instalována expozice nazvaná Momenty dějin / Koridor času.

Jak uvádí tvůrci, jde o „příběh dějin na půdorysu jednoho století a příběh vývoje architektury na dvou 720 m dlouhých fasádách náměstí.“ K vytvoření skutečně autentického a dostatečně působivého prožitku se spojily nejmodernější audiovizuální technologie s úctyhodnými technickými parametry.

Chodba dlouhá 82 metrů je vybavena třemi tělesy, každým o délce 56 metrů. Po obou stranách je pokryta spojitou projekční plochou s rozlohou bezmála 270 m², na niž promítá obrazy celkem 38 laserových projektorů se zrcadlovými objektivy s ultra-krátkou projekční vzdáleností, zavěšených v technickém akustickém podhledu. Projekt je unikátní nejen vlastním obsahem, svým rozlišením představuje též největší spojitou projekci v Evropě a výjimečný je i v měřítku celosvětovém.

Momenty zrození velkoměsta

Původní gotické náměstí v průběhu staletí měnilo svou tvář s renesančními a později barokními domy, ke skutečně velkorysé proměně však došlo až v 19. a 20. století, kdy se prostor stal zářícím bulvárem, společenským centrem moderní Prahy.

Ruku v ruce s touto změnou se měnily také zdejší domy a paláce jako odraz ambicí i stylu své doby. Proměna 60 budov dnešního náměstí je zpracována v časosběrné animaci – jedna vteřina projekce jako jeden reálný rok. V letech 1860–1939 se mění 66 domů, v letech 1939–2019 jen čtrnáct. Roku 1875 dochází k vysázení stromů, následně jsou však vykáceny a poté opět vysazovány.

Plynové kandelábry střídají v předvečer elektrifikace Křižíkovy lampy a ty jsou později nahrazeny neonovými fasádami. Temno válečného bombardování přechází v osvětlení komunistických transparentů a dále v současný smog ledkové noci. Zatímco ve 30. letech zářila okna obytných domů životem, dnes zůstávají temná a svítí jen výkladní skříně obchodů.

Mezníky času

Prolog filmu ukazuje prostor Václavského náměstí v době samého počátku vesmíru či prvohorních moří. V části věnované dějinám 20. století se pak návštěvník vrací od přelomu milénia k euforii revoluce 1989, poté do období normalizace, dalším zlomem je okupace 1968, v 50. letech je prostor plný oslav komunistické totality, krátce před nástupem komunismu stojí na náměstí lidé a pod nacistickou nadvládou vynuceně vyjadřují loajalitu. Všemu předchází upřímná víra v Československou republiku po roce 1918.

Materiály natočené na Václavském náměstí jsou vystaveny jako muzejní exponáty. Autoři pracují s obrazem, zvukem i daty v kontextu prostoru, vybírají citlivě jednotlivé události a dějinné předěly. Každé z témat je reprezentováno pásmem osmi situací, které se napříč událostmi opakují. Jednotlivé děje jsou rozděleny do dvou kategorií: akce a reakce, kde akci tvoří záběry symbolu, hybné síly a situace, reakce pak obsahuje záběry jedinců a davu.

Za projektem stojí thinktank designerů, architektů a urbanistů Kolmo.eu, specialisti na animované filmy Loom on the Moon a produkční společnost Pink Productions. Konkrétními autori jsou pak Martin Hejl (režisér, producent, architekt), Lenka Hejlová (architekt, producent), Petr Janák (vedoucí animátor), Ján Nálepa (light art), Karel Poupě (režisér, producent) a Long Phi Trieu (vedoucí ilustrátor).