Nová zelená úsporám se mění. Stát chce místo dotací nabídnout bezúročné půjčky

Program Nová zelená úsporám (NZÚ), který dlouhodobě podporuje energetické renovace domů v Česku, čekají změny ve způsobu financování. Stát chce nově více využívat bezúročné úvěry místo přímých dotací. Ty zůstanou především pro nízkopříjmové domácnosti v programu NZÚ Light. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) má nový model zajistit stabilitu programu i do dalších let.

Letos stát z Modernizačního fondu uvolní na program čtyři miliardy korun. Podle bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) však změna systému zvýhodňuje domácnosti, které už mají dostatek vlastních prostředků.

„Program jsme v minulých letech zjednodušili a otevřeli tak, aby nebyl jen pro bohaté. Současná vláda ale mění směr a zvýhodňuje ty, kteří už peníze mají,“ napsal Hladík na síti X. Dodal, že pokud stát začne hradit úroky, část peněz určených domácnostem skončí u bank.

Dotace zůstanou hlavně pro nízkopříjmové domácnosti

Přímou dotaci budou moci získat například domácnosti, které dosáhnou na takzvanou superdávku. Ty mohou využít buď bezúročný úvěr, nebo dotaci až 250.000 korun na zateplení a až 150.000 korun na instalaci vhodného obnovitelného zdroje energie.

O podporu mohou žádat majitelé rodinných domů, ale také společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva. Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 a jeho cílem je motivovat vlastníky nemovitostí k renovacím a snižování spotřeby energie. Loni se příjem žádostí o dotace dočasně zastavil kvůli vysokému zájmu žadatelů.

Žádosti v klasickém programu se mají znovu otevřít na přelomu dubna a května, zatímco NZÚ Light začne přijímat žádosti v červnu.

Kompenzace projektů i nové poradenské nástroje

Od 25. března má být zároveň spuštěn systém kompenzací pro projekty připravené v loňském roce. Lidé, kteří si nechali vypracovat projektovou dokumentaci, ale nestihli podat žádost o dotaci a dokumentaci neplánují využít, mohou získat kompenzaci.

U rodinných domů může jít až o 50.000 korun, u bytových domů až o 100.000 korun.
Novinkou má být také nová forma poradenství a takzvané renovační pasy. Ty mají rozdělit renovaci domu do čtyř etap, přičemž si žadatelé budou moci zvolit tempo, jakým chtějí jednotlivé kroky realizovat.

„Uvědomujeme si, že ten projekt musí být dlouhodobě udržitelný finančně, ale i tak, aby pomáhal společnosti. Motorem renovace není dotace. Motorem renovace jsou nižší ceny energií,“ uvedl Červený. Podle něj vláda nechce dopustit situaci, kdy by byl program znovu pozastaven kvůli vyčerpání financí.

Spory o dlouhodobé financování programu

Kritiku vyvolala především koncepce bezúročných půjček, u nichž by stát hradil úroky bankám. Podle Hladíka může tento systém zatížit veřejné finance na řadu let dopředu. Ve Sněmovně uvedl, že by se mohlo jednat až o mandatorní výdaj ve výši 20 miliard korun ročně, který by dopadl i na budoucí vlády.

Modernizační fond, z něhož jsou renovace nyní financovány, je přitom koncipován pouze do roku 2030. Půjčky mají mít splatnost až 15 let.

„Já nebudu řešit, co bude v roce 2031 bez partnerů v EU, dokud si to nedojednáme. Zatím je to zcela jednoznačně hrazeno z Modernizačního fondu, to znamená, že máme krytí do roku 2030. V následujících letech budeme jednat o tom, aby to bylo dál predikovatelné,“ uvedl Červený na plénu Sněmovny.

Hladík zároveň ocenil, že vláda nakonec pokračování programu zachovala a plánuje zachovat dotace pro nízkopříjmové rodiny až do výše 400.000 korun. Kritizoval však právě model bezúročných půjček pro širší veřejnost. „Z lidí děláte dlužníky, z bank vítěze téhleté hry,“ uvedl na adresu vlády.

Program podpořil stovky tisíc domácností

Za dobu svého fungování program Nová zelená úsporám podpořil přibližně 600.000 domácností. Zhruba dvě třetiny z nich získaly podporu od roku 2021. Podle ministerstva životního prostředí dosáhly investice domácností do energetických úspor v tomto období přibližně 55 miliard korun.

Současná vláda ANO, SPD a Motoristů změnu programu zdůvodňuje také vývojem příjmů z emisních povolenek, které směřují mimo jiné do Státního fondu životního prostředí. Podle kabinetu byly jejich budoucí výnosy předchozí vládou Petra Fialy (ODS) nadhodnoceny.

V letošním rozpočtu tak vláda počítá s částkou 5,5 miliardy korun, což je téměř o polovinu méně, než plánoval předchozí kabinet.