Ráj pro malé i velké čtenáře. Nová knihovna v Červeném Kostelci může inspirovat ostatní města

Rekonstrukce Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci představuje příklad velmi zdařilého přístupu menší veřejné instituce k revitalizaci historického objektu. Jelikož na začátku stálo zadání, které by se mohlo opakovat (a opakuje se) v dalších desítkách okresních i menších měst, stojí za to se na něj – zejména s ohledem na zdařilý výsledek – podívat blíže.

Projekt, jehož autory jsou Jan Bárta, Šimon Bierhanzl a Marek Fischer ze studia Papundekl Architekti, reaguje na potřebu modernizace technicky i provozně zastaralého objektu knihovny v osmitisícovém východočeském městě nedaleko Náchoda.

Současně usiluje o posílení role knihovny jako otevřeného komunitního centra města. Již svým názvem je totiž velmi silně zasazena do dané lokality – místní rodák Břetislav Kafka (1891–1967) byl totiž nejen sochař a řezbář, ale také hypnotolog, léčitel a badatel v oblasti parapsychologie. Podobné směry byly přitom v minulosti s našimi horskými a podhorskými odlehlými oblastmi nerozlučně spjaty.

V knihovně jako doma

Původním zadáním investora, tedy města, byla relativně omezená úprava interiéru knihovny, jejíž vybavení již dosloužilo. Během projektové přípravy se však ukázalo, že technický stav budovy vyžaduje komplexnější zásah. Výsledkem byla proto rozsáhlá a mnohem ambicióznější rekonstrukce zahrnující nejen nové interiérové řešení, ale také stavební úpravy objektu včetně zateplení a modernizace technického zázemí.

Architektonický koncept vyšel z respektu k historickému domu, který byl postupně adaptován pro potřeby knihovny. Autoři návrhu usilovali o zpřehlednění a prostorové sjednocení („kultivaci prostoru“, jak uvádějí oni sami) jednotlivých částí budovy, přičemž klíčovou ambicí bylo zachovat určitou „domáckost“, jež je pro menší městské knihovny typická. Knihovna tak není chápána pouze jako depozitář knih, ale jako živý veřejný interiér, který umožňuje různé formy využití – od studia a četby až po komunitní a kulturní aktivity.

Otevřeno veřejnosti

Velice důstojně je řešen i vstupní prostor budovy a veřejný parter. Architekti zdůraznili vstup do objektu tak, aby bylo již při pohledu z ulice zřejmé, že se zde nachází významná veřejná instituce. Předprostor knihovny byl proto nově upraven a výrazně barevně akcentován. Samotný průjezd objektu je osazen velkorysými vraty, která fungují nejen jako vstupní prvek, ale také jako vizuální orientační bod a symbolická „brána“.

Prostor průjezdu byl zároveň architektonicky citlivě očištěn. Byly odkryty původní pilastry historické konstrukce a mezi ně vloženy nástěnné panely, které mají umožnit příležitostné výstavy. Prostor tak získal novou funkci, de facto veřejné galerie, která rozšiřuje program knihovny i mimo vlastní čtenářské prostory. Za vstupem do pasáže se nachází velkoformátové okno, které ji propojuje přímo s interiérem knihovny, což vhodně posiluje u návštěvníků pocit instituce otevřené veřejnosti.

Praktický, ale kvalitní design

Dispoziční řešení interiéru je přehledné a uzpůsobené praxi. V přízemí se nachází hlavní výpůjční pult s potřebným zázemím pro personál, zatímco jednotlivé části knihovny jsou rozděleny podle věkových skupin čtenářů. Prostorová organizace je koncipována tak, aby jednotlivé zóny – oddělení pro dospělé, dětské oddělení či místa pro studium – mohly fungovat samostatně, ale zároveň tvořily soudržný celek.

Významnou roli v projektu hraje také materiálové a vizuální řešení interiéru. Architekti pracují s kombinací jednoduchých, ale kvalitních materiálů a výrazných barevných akcentů. Cenným doplňkem je autorský textilní strop vytvořený ve spolupráci s výtvarnicí Lindou Retterovou a dětmi ze základní umělecké školy v Červeném Kostelci.

Dobře vynaložené peníze

Knihovna disponuje užitnou plochou přibližně 649 m² a obestavěným objemem okolo 3650 m³. Investiční náklady projektu dosáhly zhruba 35 milionů korun, realizace byla dokončena v roce 2025. Stavba tak představuje relativně úsporný, ale promyšlený koncept, který dokazuje, že i menší veřejné investice mohou přinést obcím kvalitní a nadčasovou architekturu.

Studio Papundekl Architekti je český architektonický ateliér zaměřený na návrhy veřejných staveb, rekonstrukce historických objektů i současnou bytovou architekturu. Ateliér založili architekti Jan Bárta, Šimon Bierhanzl a Marek Fischer. Věnují se jak novostavbám, tak adaptacím stávajících budov, přičemž často pracují s veřejnými institucemi a komunitními projekty.