Konec levných balíčků z Číny? Evropská unie přitvrzuje vůči mikroobjednávkám

Nové paušální clo 3 € na každou položku z Číny může výrazně proměnit i způsob, jak Češi nakupují vybavení do domácnosti. Levné dekorace, drobný nábytek, svítidla, kuchyňské doplňky nebo koupelnové vybavení z e-commerce platforem mohou od roku 2026 citelně zdražit. Změna tak nezasáhne jen online tržiště, ale i rozpočty domácností plánujících rekonstrukci či zařizování bydlení – a může vrátit část poptávky zpět k českým a evropským prodejcům.

Doposud platilo v Evropské unii pravidlo výjimky z cla pro zásilky z třetích zemí (tj. mimo EU) s deklarovanou hodnotou do 150 eur. To znamená, že i když zásilky pocházely například z Číny a obsahovaly zboží, které by vesměs podléhalo clu či DPH, při dovozu menších objednávek nebyla uplatněna cla podle celních sazeb EU. Tento režim přispěl k prudkému nárůstu malých zásilek — podle údajů evropských institucí jich do EU přišlo v roce 2024 přibližně 4,6 miliardy (ekvivalent 12 milionů denně) a 91 % z nich bylo z Číny; vývoj následně pokračoval i v roce 2025 s odhadem 5,8 miliardy zásilek.

Hlavním problémem přitom nebyl ani samotný objem zásilek, jako spíše jejich skutečná hodnota. Významná část zásilek je v deklarované hodnotě podhodnocena, aby se využilo osvobození od cla. Kvalita zboží ne vždy odpovídá evropským normám a očekávané kvalitě a bezpečnosti. Množství dováženého levného zboží navíc vytváří nepřiměřený konkurenční tlak na evropskou produkci a maloobchod.

Pro ČR bohužel neexistují ucelené veřejné statistiky celkového počtu zásilek, ale podle dat Celní správy ČR bylo v letech 2021–2024 procleno téměř 11 milionů malých zásilek z Číny s hodnotou cca 5,7 mld. Kč. Evropská unie takto eviduje, že v roce 2022 bylo do EU dovezeno cca 1,4 mld. malých zásilek, v roce 2023 cca 2,3 mld., v roce 2024 již 4,6 mld. a v roce 2025 cca 5,8 mld. zásilek. Jejich celková hodnota není vyčíslena, trend ale jasně ukazuje exponenciální růst importu malých zásilek.

Zavedení paušálního cla

Rada EU se proto 12. prosince 2025 dohodla na zásadní právní úpravě: od 1. července 2026 bude uvaleno paušální clo ve výši 3 EUR (asi 75 Kč) na každou jednotlivou položku v zásilkách dovážených z třetích zemí, které mají deklarovanou hodnotu do 150 EUR a vstupují na území EU. Platí to i pro zásilky z Číny objednané přes e-commerce platformy a tržiště. Tato změna je ale dočasným opatřením, které má platit do schválení trvalého celního systému (součást komplexní celní reformy EU). Trvalé řešení by mělo odstranit bezcelní limit a vztahovat clo od prvního eura hodnoty podle běžných celních sazeb EU pro jednotlivé produkty.

V praxi to tedy znamená, že nezáleží, kolik balíčků bude poštou zasláno, ale kolik položek budou obsahovat – poplatek 3 € se vztahuje na každou jednotlivou položku deklarovanou v zásilce. Clo neodstraňuje povinnost platit DPH, ta zůstává podle běžných pravidel EU a je vybírána často prostřednictvím IOSS.

Lze clo obejít?

Podhodnocování deklarované ceny, aby se snížila daňová zátěž, bylo dříve běžné, nové pravidlo s paušálem 3 € na položku však jeho výhodnost snižuje, protože clo nelze obejít prostým zmenšením deklarované hodnoty. Dalším řešením bylo objednávat jednotlivé položky zvlášť — tedy například rozdělit objednávku do více zásilek — čímž se na každou aplikuje nižší clo. Nové pravidlo ale clo ve výši 3 € aplikuje na každou položku bez ohledu na celkovou hodnotu jedné zásilky.

Velké e-commerce platformy již nyní často ukládají zásilky v evropských skladech a následně je doručují jako zásilky z EU. V takovém případě není clo nebo poplatek z takového dovozu vybírán, protože zásilka již vstoupila na trh EU – a zatím se proto tato možnost jeví jako jediná možná, jak nová cla obcházet.

Reakce online tržišť

Velká tržiště a platformy z Číny sice oficiálně neoznámily jednotné strategie konkrétně s cílem „vyhnout se clu“, ale jejich obchodní model se dlouhodobě – a to již před zásahem EU – vyvíjí tak, aby minimalizoval riziko celních nákladů. Již nyní tak významně rostou evropské sklady a distribuční centra, kde je zboží celně odbaveno před doručením zákazníkům, a některé firmy rovněž zvyšují transparentnost informací o právě probíhajících celních a daňových pravidlech v EU. Ze strany tržišť je rovněž snaha integrovat všechny dodatečné náklady již v rámci ceny naúčtované tržištěm, aby se předešlo dodatečným nákladům. Prozatím tak nejsou známy oficiální snahy „obejít“ nové clo systémově, jedná se spíše o dlouhodobou snahu usnadnit a urychlit celý proces od nákupu po obdržení zásilky.

Jaký EU očekává výsledek?

Zavedení paušálního cla ve výši 3 EUR na položku zásadně mění cenovou strukturu levných dovozových produktů z Číny. Největší relativní dopad se projeví u zboží s nízkou jednotkovou cenou – například pro produkt za 2–5 EUR (50–125 Kč) clo ve výši 3 EUR znamená navýšení ceny o 60–150 % ještě před započtením DPH. U produktu za 10 EUR clo představuje přibližně 30 % ceny a až u cen kolem 30–50 EUR se pohybujeme v marginálních jednotkách, které mají na celkovou cenu pramalý vliv, řádově jednotky procent. Z ekonomického hlediska se tak narušuje extrémní cenová výhoda mikroobjednávek, které byly dosud typické pro platformy typu Temu, Shein, Alibaba nebo AliExpress. Spotřebitel proto bude více motivován slučovat nákupy a investovat do kvalitnějších a dražších položek, využívat zboží expedované z evropských skladů anebo se vracet k domácím nebo evropským e-shopům.

Dopad na české a evropské obchodníky

Z pohledu trhu EU představuje nové clo částečné narovnání konkurenčního prostředí. Dosavadní nastavení dovozu zboží do Evropské unie vytvářelo výrazně nerovné konkurenční prostředí. Zatímco dovozci a prodejci působící v EU byli povinni hradit clo a DPH, plnit technické, bezpečnostní a environmentální normy a nést odpovědnost výrobce, přímý dovoz z Číny prostřednictvím zahraničních online platforem se těmto nákladům často vyhýbal nebo je minimalizoval. Tento rozdíl se promítal zejména do extrémně nízkých koncových cen u drobného spotřebního zboží, kterému evropský trh nebyl schopen dlouhodobě konkurovat bez ztráty marží nebo kvality.

Nově zaváděný celní režim tento stav částečně narovnává. Zavedení paušálního cla na nízkovýznamové zásilky snižuje cenový rozdíl u nejlevnějších produktů dovážených přímo z třetích zemí, zvyšuje relativní atraktivitu lokálních a evropských e-shopů a omezuje dumpingové ceny u zboží nízké kvality, které dosud dominovalo zejména v segmentu mikroobjednávek. Cenová výhoda dovozu z Číny se tím neposouvá do ztráty, ale přestává být automatická a bezriziková.

Pro české obchodníky tato změna znamená zlepšení konkurenční pozice zejména v oblasti drobného spotřebního zboží, kde byl dosud tlak zahraničních platforem nejsilnější. Zároveň lze očekávat snížení tlaku na marže u základního sortimentu a vytvoření prostoru pro investice do kvality produktů, dostupnosti zboží, zákaznického servisu a dlouhodobé důvěry zákazníků. Celní úprava tak nepředstavuje ochranné opatření v pravém slova smyslu, ale krok směrem k vyrovnanějším podmínkám na evropském trhu.

Efekt v horizontu několika let

Zavedení paušálního cla na nízkovýznamové zásilky má v makroekonomickém horizontu několika let význam, který přesahuje jeho přímý fiskální přínos. Toto opatření lze chápat především jako nástroj s relativně nízkým výnosem na jednotlivou zásilku, jehož hlavní efekt neleží v samotném objemu vybraných prostředků, ale jako regulační nástroj s výrazným behaviorálním dopadem na chování spotřebitelů i obchodních platforem.

V praxi lze očekávat postupný pokles extrémně levných mikroobjednávek, které byly dosud ekonomicky životaschopné pouze díky absenci cla a minimálním regulatorním nákladům. Současně dojde ke konsolidaci e-commerce trhu, kdy část nejagresivnějších cenových modelů založených na masovém dovozu levného zboží z třetích zemí ztratí svou konkurenceschopnost. Poroste význam regionální distribuce a skladování zboží na území Evropské unie, což povede k posunu od individuálních zahraničních zásilek k centralizovanějším logistickým tokům. Tento vývoj má zároveň potenciál snížit administrativní a kontrolní zátěž celních orgánů, které se dnes potýkají s extrémním počtem jednotlivých zásilek nízké hodnoty.

Z dlouhodobého hlediska lze paušální clo vnímat jako přechodné opatření, jehož cílem není definitivní řešení, ale vytvoření prostoru pro hlubší reformu celního systému. Slouží jako přípravný krok k plnému zrušení bezcelního limitu a k zavedení standardního celního režimu uplatňovaného od prvního eura hodnoty dováženého zboží, což by mělo zajistit stabilnější, transparentnější a lépe vymahatelné podmínky na jednotném evropském trhu.

Zdroje: CelníSpráva, EcommerceBridge, EuropeanParliament, SeznamZprávy, Euronews, icecat, Forbes, European Commision, BussinessInfo, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR