Anketa: Jak se promění administrativní budovy a kanceláře?

shutterstock 796346002
Zdroj: Shutterstock

Kancelářské prostory prošly v poslední dekádě řadou změn. Minulý rok pak přinesl zcela zásadní přeměnu našich pracovních zvyklostí včetně častější práce z domova. Využití kanceláří se mění, firmy jsou nuceny přehodnotit své potřeby. Do popředí se dostává otázka flexibility a efektivního využití kanceláří. Pro architekty a investory jsou tyto nové požadavky na řešení pracovního prostoru výzvou. Jak budou či nebudou kanceláře využívány? Jak navrhovat administrativní prostory nadčasově?

Otázka
Jak budou vypadat kanceláře budoucnosti?
Anketa Ivo Koukol
Ivo Koukol | archiv respondenta

Ivo Koukol

architekt

Společná firemní kancelář zcela jistě zůstane i nadále pracovním prostorem a prostředím. Bude však čím dál více spíše základnou, těžištěm, středobodem společné aktivity a zároveň rozhodujícím prostředím pro osobní kontakt.

Tedy místem neformálního sdílení myšlenek, zkušeností, nápadů, interakcí. Zůstane zároveň místem socializace, harmonizace komunity či pracovního týmu, jeho naladění nejen díky sdělování informací, ale stejně tak prostřednictvím emotivních či jiných neformálních interakcí. Klasický stůl a židle budou stále důležitou, ale jen jednou z řady jejích součástí.

Pracoviště bude, jinými slovy, místem s nejvyšší pravděpodobností výskytu a aktivity člověka i spolupracujícího týmu, avšak bez striktního ohraničení – týmová zóna bude přecházet v další prostory v budově, jak to již dnes mnohdy bývá, neboť odstřižením od drátů se radikálně zvýšila mobilita, kterou lze využít ke změně módu práce včetně komunikace.

Vedle rozličných alternativních prostor v samotné budově pro pobyt = práci, měnitelných v průběhu dne podle okamžitých potřeb, budou dalšími místy, avšak již řidčeji využívanými např. huby či kavárny kdekoli jinde, a nakonec samozřejmě home office.

Platí, že člověk potřebuje být v průběhu dne nejen v interakci, ale také střídavě sám – ke koncentrované činnosti, k soustředění, studiu či usebrání, aby zase následně mohl podle potřeby komunikovat. K tomu může využít jak možnost alternativního, izolovaného místa v budově, tak právě odlišného místa včetně home office, pokud to bude považovat za efektivní.

Viktor Peška

obchodní ředitel společnosti Crestyl

Odhaduji, že drtivá většina zaměstnanců bude opět pracovat převážně z kanceláří s tou výjimkou, že oproti časům před pandemií část své pracovní kapacity budou moci svobodně využívat i pro práci z domova.

Viktor Peska
Viktor Peška |  archiv respondenta

Dojde tak k propojení společného a vzdáleného pracovního prostředí, ne z pohledu nutnosti, ale volby. Práce z kanceláře bude u většiny oborů převažovat, protože oproti práci na dálku nese nesporné výhody – týmovou spolupráci, inovaci, zapojení lidí a nespornou produktivitu.

Dojde ke změně designu pracovního prostředí, vzniknou hybridní pracovní místa. Část pracovních míst bude sdílena, kolaborativní část pro agilní práci v týmech bude zabírat větší plochu než doposud. Bude docházet i k decentralizaci kanceláří a diverzifikaci lokací – lidé budou pracovat na více místech, aby neztráceli tolik času přesunem. Nové trendy podpoří i další nárůst co-workingových kanceláří, které budou firmy využívat pro vykrytí dočasných potřeb.

Změny v systému práce budou podpořeny i novými technologiemi – budou hrát ještě významnější roli v propojení digitálního a fyzického světa tak, aby zaměstnanci mohli efektivněji „přepínat“ mezi fyzickou kanceláří a prací na dálku.

Provozovatelé kanceláří a developeři budou muset ještě více investovat do „well being“ prvků pro své nájemce, aby lidé byli motivováni a chtěli do kanceláří jezdit, protože kromě odpovídajícího pracovního prostředí a designu v samotné firmě najdou v budově a okolí i možnosti pro efektivní a příjemné trávení mimopracovního času.

Jana Mastíková

hlavní architektka, LOXIA

Kanceláře se v budoucnu budou stavět určitě i nadále, protože lidský kontakt je nezbytný, lidé spolu potřebují pracovní záležitosti diskutovat a mnoho věcí prostě vyřešíte osobně daleko efektivněji, ale budou se stavět jinak. Zatímco v uplynulých letech se velmi silně projevoval trend open space kanceláří, tak vlivem zkušeností s pandemií koronaviru tomu do budoucna bude právě naopak. Bude se klást důraz na oddělené a uzavíratelné kanceláře pro menší skupinky lidí.

Anketa Jana Mastikova
Jana Mastíková |  archiv respondenta

Zároveň jsem přesvědčena, že se začne prosazovat trend multifunkčních setkávacích prostorů, které do jisté míry nahradí klasické kanceláře, a dále systém plovoucích pracovních míst, kdy se na jednom místě bude střídat více lidí, kteří mohou jinak pracovat ze svých domovů. Aktuálně dochází k tzv. přelévání hmoty – nějaká pracovní místa mohou zaniknout, ale jiná zase vzniknou. Kdo bude umět reagovat pružně, bude mít navrch.

Martin Stára

architekt, spoluzakladatel ateliéru Perspektiv

V minulosti, kdy práce na dálku nebyla tak obvyklá, bylo trendem zprostředkovat „domácí atmosféru“ na pracovišti. Chill zóny, pohodlné gauče, herní konzole. Nyní každý moc dobře ví, jaké je střídat místa a pozice ve svém bytě a že sezení na gauči dlouhodobě nevyhovuje našemu tělu.

Anketa Martin Stara
Martin Stára | archiv respondenta

Kanceláře budoucnosti budou muset nabídnout zaměstnancům víc. Budou to muset být zejména pracoviště, která podporují interakci mezi lidmi. Jde o vytvoření různorodého pracovního prostředí, kam se zaměstnanci budou chtít vracet, jelikož uspokojuje požadavky na soustředěnou práci, kreativní brainstorming či komunitní zóny. Výhledy počítají také s tím, že se poměry pracovních míst a společných zón začnou přelévat.

Díky flexibilnímu rozvržení práce z domova a z kanceláře nebude každý zaměstnanec potřebovat mít své dedikované místo, což usnadňuje rotaci v týmu. Od velkých open spaců se začíná opouštět a kanceláře budou koncipované pro menší počet zaměstnanců. Díky tomu se eliminuje riziko přenosu nákazy napříč celou firmou a místo se tak stává bezpečnějším. Pracovníci také nejsou tak často rušeni, jako tomu je v případě velkých open spaců.

Firmy by měly věnovat pozornost i dalším detailům, které mohou přispět k budování inspirativního a inovativního pracoviště. Pracoviště byly, jsou a budou pro firemní kulturu nezbytnou součástí a i nadále místem, kde se lidé budou setkávat a socializovat. Žádný z konferenčních hovorů totiž nedokáže kompenzovat lidskou potřebu interakce s dalšími.

Zeptali jsme se…
architekta Ivo Koukola
Architekt Ivo Koukol úspěšně vedl realizaci velkých investičních projektů administrativních budov jako jsou centrála NHQ ČSOB v Praze Radlicích od architekta Josefa Pleskota, rozšíření radlické centrály SHQ ČSOB od ateliéru Chalupa architekti, probíhající výstavbu regionální centrály ČSOB v Hradci Králové od Projektil architekti a Roman Brychta architekti nebo také revitalizaci zámeckého návrší v Litomyšli dle návrhu ateliéru Josefa Pleskota, HŠH, Burian-Křivinka a Marka Štěpána.

Otázka
Jak se promění administrativní budovy?

Jistě se vyhneme tomu, abychom ve stále intenzivněji zasíťované společnosti žili stále osamělejším pracovním či soukromým životem. O roztržení vědomí na část virtuální a část fyzickou, vedoucí ke ztrátě spojitosti a odloučení od vlastních smyslů a těla, se vedou diskuse odpradávna, a v aktuálních souvislostech s novou intenzitou.Osobní dialog je efektivní cestou k překlenutí a vyřešení rozporů – bez vzájemného kontaktu zůstávají jen předávané argumenty a protiargumenty, a při videokonferenci se lze v lepším případě dívat kolegům do tváře, do očí však již nikoli a sklenici vody jim nabídnout také nelze.To vše si vyžádá pestré a členité uspořádání budov, které nabídne volby nejrůznějších typů interakcí a způsobů práce, přičemž zůstane na člověku, jak účelně a dovedně je bude schopen využívat.

Nejsou tím myšleny fotogenické zóny s barvotiskovou dekorací, určené spíše k firemní prezentaci, nýbrž struktura reflektující psychologickou a sociální dynamiku spolupráce i individuální práce v průběhu dne.

Zkusil bych přitom rovněž odhadnout, že největších změn dozná obálka domu, zejména v příznivých klimatických pásmech, ať již ve formě aktivních fasád, či zcela odlišně koncipované prostorové struktury objektu.

Může dojít k zásadnímu rozostření hranice interiér/exteriér, neboť si stále více zpětně uvědomujeme, nakolik jsme biologicky nastavení na denní světlo, transparenci – tedy vizuální mapování značného prostoru, akustiku prostředí, vnímání vzduchu a vůní, průběhu teplot a způsobů cirkulace tepla…

Takto to máme zakódováno po tisíce generací a proti tomu je těch pár posledních století, kdy jsme začali trávit většinu času v místnostech a budovách, pouze zlomkem. Dům vznikl jako praktická ochrana před nepřízní, nikoli k vyloučení přirozeného prostředí.

Jolana Říhová
Článek byl publikován v časopise ASB 01/2021.