vodní elektrárna

Megaprojekt na Brahmaputře: Čína staví v Tibetu největší vodní elektrárnu světa

Na východním okraji Tibetské náhorní plošiny odstartovala výstavba dosud největší vodní elektrárny na světě. Projekt o odhadované hodnotě 170 miliard dolarů (přibližně 3,6 bilionu korun) oznámil čínský premiér Li Čchiang. Jak informovala agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu Nová Čína, přehrada bude stát na dolním toku řeky Jarlung Cangpo, která po opuštění Tibetu teče dále do Indie a Bangladéše pod názvem Brahmaputra.

Elektrárna má podle čínských úřadů hrát klíčovou roli v přechodu země k obnovitelným zdrojům energie a přispět k dosažení uhlíkové neutrality. Očekává se, že její roční produkce dosáhne až 300 miliard kilowatthodin, což má pokrýt energetické potřeby nejen Tibetu, ale i dalších regionů Číny.

Politický a ekologický rozměr projektu

Čínská vláda označuje přehradu za „projekt století“, přičemž premiér Li Čchiang zdůraznil potřebu důsledné ochrany životního prostředí během celé výstavby. Podrobnosti o tom, kolik obyvatel bude muset kvůli stavbě opustit své domovy, ani jaké konkrétní dopady bude mít přehrada na místní ekosystém, však zatím zveřejněny nebyly.

Oficiální vyjádření čínských představitelů tvrdí, že projekt nenaruší životní prostředí ani vodní režim oblastí dále po proudu. Přesto Indie a Bangladéš, které se nacházejí níže na toku řeky, vyjádřily obavy z možných dopadů.

Kritika ze strany organizací a potenciální rizika

Ekologické a lidskoprávní organizace, včetně Mezinárodní kampaně za Tibet (ICT), varují, že stavba může nenávratně poškodit křehký ekosystém Tibetské náhorní plošiny. Kritici upozorňují také na ohrožení obživy milionů lidí žijících po proudu řeky.

Poloha elektrárny v oblasti s dramatickým výškovým spádem – řeka zde klesá o 2000 metrů na pouhých 50 kilometrech – z ní činí výjimečně výkonné zařízení z hlediska hydroenergetického potenciálu. Čína na horním toku Jarlung Cangpo v minulosti vybudovala již několik přehrad, tento nový projekt je však nejrozsáhlejší.

Podle Nové Číny má stavba kromě energetického významu také přinést pracovní místa a stimulovat hospodářský rozvoj Tibetu.