Veřejná debata o ekologii stavebních materiálů často sklouzává ke zjednodušeným soudům, které špatně interpretují nejen samotnou materiálovou podstatu, ale nereflektují ani životní cyklus stavby. Právě ten však rozhoduje o skutečném dopadu na životní prostředí – od dostupnosti surovin přes energetickou náročnost až po recyklaci a životnost stavby.
Architekt, urbanista a náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlaváček přibližuje, proč stavební povolení trvají tak dlouho, co je v české komunální politice náročnější než v zahraničí či v jakém stavu je práce na nové Vltavské filharmonii. A také proč Praha poskytla záštitu prvnímu ročníku soutěže ASB GALA 2025?
„Lidé nepracují kvůli cenám, ale když existují, tlačí kvalitu nahoru,“ tvrdí Miroslav Linhart z Deloitte. V rozhovoru vysvětluje, kdy ocenění zvyšují hodnotu nemovitostí i proč trh směřuje k projektům na trávení volného času.
Perfekcionismus jako mentální hygiena. Pro novinářku Janu Peroutkovou je pořádek priorita. Umývá dokonce i umyté. Když něco není na svém místě, ráda to vrací nazpět a napravuje i vázy, když jsou náhodou otočené jinak. „Pro partnera je to náročné, pro mne ne,“ usmívá se tvář České televize.
V roce 2017, dva roky po skončení studia a posbírání zahraničních zkušeností, spoluzaložila architektka Tamara Horová Kolaříková ateliér RDTH. Má ráda pořádek a efektivitu a její přinesení do procesu práce.
Estetika, konstrukční i mechanické kvality, ekologie. To jsou důvody, proč se tradiční technologie dusané hlíny dostává s poslední době stále více pozornosti. Z dusané hlíny se dělá interiérové vybavení, podlahy i nosné konstrukce a fasády. S představiteli platformy Kolemhlíny, která se věnuje výzkumu i popularizaci dusané hlíny, jsme se bavili o předsudcích, potenciálu i limitech této technologie, která můžu pomoci efektivně využívat stavební odpad.
Říkají si PROGRES architekti a své studio v pražských Holešovicích založili Vojtěch Kaas (VK) a Jan Kalivoda (JK) v roce 2006. Krok do nejistoty se zúročil, za své realizace obdrželi řadu ocenění, včetně Red Dot Design Award, letos za návrh Základny technických služeb Lysolaje získali Českou cenu za architekturu 2024.
Peter Sticzay-Gromski, zakládající společník kanceláře Praha Grido, architektura a design s pobočkami na Slovensku, je v oboru zkušený matador, ověnčený mnoha oceněními, včetně letošní České ceny za architekturu za návrh sportovní haly v Řevnicích.
Před šesti lety se spolužáci Tomáš Hanus a Jan Holub rozhodli opustit svá místa v zavedených architektonických studiích a založit BYRÓ architekti. Jejich spolupráce jim přinesla již několik úspěchů. Stojí například za vítězným návrhem na přebudování nymburského nádraží na moderní dopravní uzel, a letos se díky kompletní rekonstrukci domu v historickém jádru Kutné Hory dostali mezi nejúspěšnější oceněné Českou cenou za architekturu 2024.
Přestože jsou středočeské Mnichovice spíše menší obcí s přibližně 4000 obyvateli, mají vlastního městského architekta. V čem vidí hlavní úkoly své pozice a co považuje za největší výzvy? O tom jsme si povídali s Ing. Arch. Tomášem Klapkou, architektem města Mnichovice.
S technickým ředitelem značky Fermacell Jaroslavem Benákem o dvou dekádách práce se sádrovláknitými, cementovláknitými a vláknocementovými deskami, jejich konkurenčních výhodách a důvěře klientů.
Při přemýšlení o udržitelné architektuře nejde jen o to, jaké zvolíme technologické postupy a architektonická řešení, ale jakým stylem sami žijeme, tvrdí francouzský architekt Mathew Wiggett z kanceláře Valode & Pistre. Jak se snaží o výzkum a co jim přináší projektování v zemích, jako je Saúdská Arábie nebo Čína?
Atraktivitu řemeslných profesí pomáhá zvyšovat nejen fakt, že není nouze o zakázky, ale i nadstandardní výdělky. Proto se řada učňovských oborů vrací zpět na výsluní. Přispívá k tomu i zábavnější forma studia propojená s praxí. Učňové mají možnost „osahat si“ už během studií moderní výrobní technologie, nahlédnout přímo do výroby nebo se seznámit s prostředím realizačních firem a s průběhem zakázek.
Jedno a čtvrt století. Právě takové výročí nedávno oslavila společnost Zehnder, která – ač nyní známá pro své radiátory – začínala výrobou motocyklů. Na českém (a slovenském) trhu firma působí od roku 2009 s průměrným ročním tempem růstu prodeje o působivých 22 %. O začátcích firmy, významných milnících, vytápění obecně, ale i budoucnosti jsme si povídali s Dr. Hans-Peterem Zehnderem, předsedou dozorčí rady Zehnder.
Radek Ondruch začal v devadesátých letech u tesařských prací, dnes vede jednu z nejrespektovanějších konstrukčních firem, která stojí za řadou známých staveb v Česku i v zahraničí. Proč je podle něj nutné podporovat české dodavatele a výrobce? A jak vnímá současný boom dřevostaveb?
