Ocenění bez auditu jsou jen soutěž popularity. ASB GALA to řeší, říká Miroslav Linhart z Deloitte

„Lidé nepracují kvůli cenám, ale když existují, tlačí kvalitu nahoru,“ tvrdí Miroslav Linhart z Deloitte. V rozhovoru vysvětluje, kdy ocenění zvyšují hodnotu nemovitostí i proč trh směřuje k projektům na trávení volného času.

Devatenáct let na Slovensku, tento rok premiéra v Česku. Ocenění ASB GALA si vybudovalo jméno na jedinečném přístupu. Neoceňuje budovy, ale lidi, kteří dlouhodobě formují architekturu, development a stavebnictví. Aby to nebyla jen „soutěž popularity“, výsledky procházejí forenzním auditem Deloitte.

„Po auditu se může stát, že vítěz bude jiný, než byl před kontrolou. Dohlížíme i na integritu databáze odborné poroty, aby se zamezilo dodatečnému přidání jakýchkoliv porotců po začátku hlasování,“ přibližuje Miroslav Linhart, vedoucí partner finančního poradenství v Deloitte.

V rozhovoru uvádí, že ocenění umějí zvýšit „hodinovku“ architektům, ale s cenou nemovitosti moc nehýbou. Přibližuje, o jaké typy staveb bude v budoucnosti zájem i jak se mění pohled developerů na podnikání.

Jaký význam má podle vás pro trh oceňování architektury?

Každý tým či firma potřebuje občas pochválit. Platí to i pro architekturu a lidi ve stavebnictví. Soutěže a ocenění jsou dobrá zpětná vazba, podobně jako u sportovců, herců či zpěváků. 

Vnímáte díky tomu snahu po vyšší kvalitě?

Nemyslím si, že lidé pracují kvůli oceněním. Ale když existují, ačkoliv jsou vždy trochu subjektivní, přirozeně vás to vede k tomu udělat něco lépe. Když vás za to někdo ocení, je to taková třešnička na dortu. Dodá vám to potvrzení, že věci děláte dobře, a také motivaci do budoucna. Zároveň věřím a doufám, že když někoho za práci pochválí, méně si dovolí dělat neetické nebo problémové věci. Peníze jsou sice často až na prvním místě, ale je dobré, když věci mají přesah a slouží k něčemu dobrému.

Dokáží ocenění zvýšit hodnotu stavby nebo „hodinovku“ jednotlivce?

Někde ano. Když má architekt mnoho ocenění, jeho cena zpravidla stoupá. U stavebních firem či developerů však podle mne přímá úměra neplatí. Většina cen je ex post a hlavně jsou dost subjektivní.

Neplatí to ani u nemovitostí?

Může se to projevit nepřímo. Když nemovitost dostane nějakou cenu, nepřidá jí to automaticky na hodnotě a nepřinese ani bod navíc v posudku. Ale může se stát, že pokud se budova opravdu podařila, což už není jen subjektivní názor, bude se lépe pronajímat a někdy i za vyšší nájem. Z toho vyplývá, že vyšší vstupy se následně promítnou do vyšší hodnoty. Ale abych si při oceňování nemovitosti řekl, že získala cenu, tak jí přidám čtvrt procenta, tak to se neděje.

Jedním z ocenění této komunity je i projekt ASB GALA, který existuje na Slovensku už devatenáct let, a Deloitte s ním spolupracuje při auditování hlasování. Tento rok přichází i do Česka. Jak to vnímáte?

Jako přirozené rozšíření spolupráce. Na Slovensku má akce tradici, tak proč to nezkusit i v Česku? Vítám to, protože ocenění podle mne kultivují podnikatelské prostředí, navíc toto má na Slovensku dobré jméno. Přišlo nám logické být partnerem i v Česku.

Projekt neodměňuje stavby, ale konkrétní lidi. Je to podle vás dobrý přístup?

Řekl bych, že je to unikátní. Většina soutěží se dívá na stavby, lokality, praktičnost nebo krásu a osobnosti oceňují přes budovy nebo prostory. Ale ASB GALA to otáčí. Dívá se přímo na lidi a jejich dlouhodobé působení. Také proto je to pro nás zajímavé, protože kdyby to byla jen další architektonická soutěž, asi by nás to bralo méně. Zároveň nevím o žádné jiné soutěži, ve které by bylo hlasování auditováno.

Odlišuje se český trh od slovenského? Nebo při hodnocení architektury není co vymýšlet?
V Evropě funguje většina cen velmi podobně. Developeři nebo architekti se přihlašují do soutěží sami a rozhoduje o nich porota, která posuzuje mnoho kritérií. Někdy je to sofistikovanější proces, a někdy spíše subjektivní. V zásadě platí, že čím je to objektivnější a obsahuje více kritérií, tím lépe. Ale zase na druhou stranu čím více kritérií máte, tím snáze se dostanete do slepé uličky a vyjde vám něco, u čeho si řeknete, že to nemůže vyhrát. U architektury a nemovitostí záleží často na kráse, a když jdete příliš do hloubky, tak se to nemusí shodovat s veřejným míněním.

To je v pořádku, ne?

Samozřejmě. Nemusí se to shodovat, to není cíl.

 Alespoň to má potenciál vychovávat, ne?

I to. Každá doba má nějaký směr, který se nemusí líbit široké veřejnosti. Dnes považujeme například brutalismus za něco, co bychom měli chránit, přičemž veřejnost to tak cítit nemusí. Výsledky soutěží proto nemůžeme přeceňovat. Je to součást kultury našeho odvětví a je fajn někoho ocenit.

Vnímáte nějakou výhodu, když za oceněním stojí ověřený proces?

Když je někde hlasování odborné poroty, tak co na tom ověřovat? Naopak, je-li to veřejné hlasování, v té chvíli už má smysl, že někdo dohlíží nad tím, aby byl proces čistý a probíhal podle pravidel. Když to někdo audituje, máte větší důvěru, že to nikdo nezmanipuloval a neovlivnil výsledek. V tom smyslu je auditovaný proces mnohem důvěryhodnější, než kdyby to bylo bez auditu nebo záštity, že nad tím procesem někdo bdí.

Kdo má v Deloitte na starosti audit ASB GALA?

O ASB GALA se stará náš tým forenzního auditu, který dohlíží na metodiku a kontroluje datové uzly či IP-adresy. Není k tomu třeba aparát na úrovni oskarů. V praxi to probíhá tak, že čistíme duplicitní hlasy prostřednictvím několika kontrol, například aby z jedné IP-adresy nehlasovalo více osob. Nakonec se po auditu může stát, že vítěz bude jiný, než byl před kontrolou. Stejně tak dohlížíme i na integritu databáze odborné poroty, aby se zamezilo dodatečnému přidání jakýchkoliv porotců po začátku hlasování.

Deloitte výrazně investuje do auditních technologií, včetně platformy Omnia a jejích modulů AI/GenAI, které získaly ocenění za inovaci v auditu. Co to je a využíváte jich i při auditu ASB GALA?

Ne úplně. Týká se to spíše finančního auditu výročních zpráv a účetních uzavírek. Tam nastal obrovský posun. Data od klientů zpracováváme z velké části automaticky. Naučili jsme AI číst velké soubory, najít odchylky a odhalit i potenciální podvody. Papír a tužku už nepotřebujeme.

Ani při auditování ASB GALA?

Ani tam. Ono je to jednodušší, než to možná vypadá. Dohlížíme na to, aby výsledky nebyly zkreslené, započítávaly se jen správné hlasy a nebyly v nich žádné duplicity. Je to nutné především proto, že bez objektivizace by mohla vyhrát největší firma, která by si naklikala popularitu vlastními lidmi. To by soutěži vzalo smysl.

O co je v soutěžích aktuálně zájem a jak se vyvíjí trh s architekturou?

Velký posun vidím v šetrnosti k životnímu prostředí, zároveň přibývají nové kategorie, které se na toto zaměřují. Například nájemní bydlení, rekonstrukce, brownfieldy, veřejný prostor či volnočasová zařízení. Kanceláře zčásti ustoupily bytům a některé kategorie dokonce mizí úplně. Nákupní centra se téměř přestala stavět a za poslední roky nepřibyly ve velkém ani hotely. Trendy se tedy přirozeně propisují do toho, koho a co oceňujeme. 

Jaká volnočasová zařízení máte na mysli?

Různá rekreační zařízení v horách, u moře nebo jiných vodních ploch. Fenomén trávení volného času bude růst a hotely či zařízení tohoto typu budou stále populárnější. Zábava a trávení volného času už nejsou jen trendy, které očekáváme v budoucnosti, jsou tu už nyní.

Celosvětově?

Ano. Před dvaceti pěti lety bylo cestování luxusní statek a týkal se horních patnácti procent obyvatel. Dnes je to ve vyspělých zemích horních sedmdesát procent. Segment „wellness“ a „wellbeing“ se zvětšuje a lidé už nechtějí být jen na chatách pár kilometrů od domu. Cestují do zahraničí a hledají, jak trávit volný čas s dětmi, v párech nebo sami. Byznys i nemovitosti na to musejí reagovat.