Montáž představovaných sloupů a průvlaků při rekonstrukci výškové budovy City Tower umožnila realizovat nejpodstatnější úpravu konstrukce stávajícího objektu, tj. doplnit původní trojtrakt, s mírně vykonzolovanými stropními tabulemi u východního a západního průčelí, čtvrtým traktem u západního průčelí a rozšířit krajní pole u severního a jižního štítu, dosud široká půl modulu, na celý modul.
Citlivá rekonstrukce vdechla nový život zchátralé budově Uhelného mlýna v areálu bývalých Šroubáren. Ocel, dřevo a sklo jsou základní elementy, které proměnily zapomenuté místo v moderní industriální prostor, který rozhodně stojí za návštěvu. Budova je nyní domovem současné architektury, umění a designu i místem setkávání.
Dřevěné stavby v rámci individuální (rodinné, rekreační, podnikatelské a jiné objekty), ale také společenské výstavby (sportovní, kulturní a jiné objekty) mají i v současnosti mezi stavbami na bázi silikátů, železobetonu a kovu významné místo. Příčinou jejich výstavby v různých účelových a stavebních situacích jsou požadované rozličné výhody spojené s přednostmi dřeva.
Ve stavební praxi se můžeme denně setkat s chybami nebo přímo poruchami staveb. Ty zasahují do životního cyklu stavby. Podle původu vzniku se rozdělují do čtyř velkých oblastí. Jsou to chyby projektové přípravy, materiálů, realizace a chyby užívání, respektive údržby stavby.
Jedním z hojně diskutovaných témat v oblasti stavebnictví je již několik desetiletí revitalizace panelových domů a sídlišť. Pod tímto zásadním pojmem si však spousta investorů, architektů i realizačních firem často představuje pouze zateplení fasády, výměnu oken nebo rekonstrukci bytových jader. V Sudoměřské ulici se komplexně revitalizoval obytný panelový dům – výsledek překonal očekávání.
Rychlý a bezproblémový průběh měla komplexní revitalizace panelového domu s novou střešní konstrukcí – šikmou střechou s lehkou plechovou krytinou – na osmipodlažním domě na brněnském sídlišti. Tam, kde nejsou projektantovi kladeny překážky ze strany stavebního úřadu, se taková rekonstrukce ploché střechy panelového domu na šikmou nabízí jako radikální, nicméně spolehlivé a trvalé řešení.
Projekt sanace zdiva byl proveden v rámci projektu celkové rekonstrukce zámeckého areálu na Mezinárodní vzdělávací a environmentální centrum Zámek Vimperk. Sanace vlhkého zdiva se týká všech, dlouhá léta neudržovaných stavebních objektů.
Paneláky, u nichž proběhlo zateplení na počátku 90. let, vykazují konstrukční nedostatky, závady či poškození. Jak získat výkonnější zateplení fasády panelových domů?
Historické budovy mají své unikátní kouzlo. Z hlediska údržby ale kladou na své majitele mnohem větší nároky než novostavby. Uzpůsobení dnešním požadavkům a standardům navíc vyžaduje specifické a mnohdy velmi nákladné stavební úpravy.
V poslední dekádě se v České republice zhoršuje kvalita prací při výstavbě pozemních komunikací. Čerstvým příkladem je zvlněná vozovka úseku dálnice D47. To je ale pouze vršek ledovce; nepřípustné kvalitativní závady se vyskytují na mnoha dalších stavbách – například nepřípustné vady svarů na mostě Lochkov na dálničním okruhu Prahy.
Když jsme byli malí, chodili jsme si na půdu hrát, ale jenom za světla. Jakmile se sešeřilo a vítr, proplétající se škvírkami ve střeše, si začal pohvizdovat svoji tklivou melodii, už se nám tam moc nechtělo. Prostor pod střechou – suchý se slabým průvanem, skýtá dobré podmínky pro sušení hub, bylin, květin, ale také prádla.
Každá stavba je složitý organismus, který podléhá zubu času a také povětrnostním vlivům. Důsledkem opotřebování jsou různé poruchy. Mezi nejčastěji řešené stavební poruchy patří ty, které snižují komfort vnitřního prostředí a zároveň mají vliv na tepelné ztráty, jež se následně promítají do vysokých finančních nákladů na vytápění. Základními symptomy jsou chlad, vlhko a průvan. Odhalit příčiny není ve většině případů těžké.
Australsko-německá architektonická kancelář LAVA nedávno dokončila proměnu stávající budovy hostelu v moderní nízkoenergetickou stavbu. V interiéru vznikly nové prostory a různé typy pokojů. Cílem projektu však nebyla jen modernizace konceptu vnitřního prostoru, ale také jeho udržitelnost. Projekt využívá podlahové vytápění napojené na ekologickou peletovou vytápěcí soustavu a na jeho stavbu i vybavení byly použity výhradně lokální materiály, především dřevo.
Pokud byste přijeli do třetího největšího města Nizozemska (Haagu) vlakem, první budova, na kterou narazíte, je Stichthage – multifunkční objekt integrovaný do haagského hlavního nádraží. Budova po téměř 40 letech provozu nesplňovala požadavky na energetickou úspornost a v letošním roce prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Zcela nevyhovující byl i systém regulace, pro jeho rekonstrukci byl na základě požadavků investora vyvinut nový regulátor UC230.
Stávající budova řešovské filharmonie byla navržena skupinou varšavských architektů, známých jako Tygři (Waclaw Kryszewski, Jerzy Mokrzyński a Eugemuis Wierzbicki) a pochází z konce 60-tých let 20. stol. Díky použití současných technologií byla původní řešení modernizována při zachování atmosféry funkcionalistického modernismu. Největší předností původní filharmonie byla její akustika a její zachování bylo i jedním z hlavních cílů generální rekonstrukce. Také proto byly všechny závěsné stropy a příčky nového sálu osazeny akustickými panely, vyráběnými na bázi sádrovláknitých desek.
