Především po roce 1989 si Pražané začali zvykat, že součástí městské hromadné dopravy jsou i vlaky. Trend jejich využití v čase neustále sílí a měl by vyvrcholit gigantickým projektem „Železniční uzel Praha“ (ŽUP). Na co se tedy mohou obyvatelé Prahy a její návštěvníci těšit v oblasti vlakové přepravy?
Praha se chystá na zásadní proměnu železniční dopravy. Vzniknou dva podzemní tunely o celkové délce 10,6 kilometru s pěti stanicemi, které pomohou řešit přetížení současných železničních tratí i městské hromadné dopravy. Vítěznou variantu projektu vybrala centrální komise ministerstva dopravy, přičemž se počítá s náklady ve výši 185 miliard korun.
V roce 2025 plánuje stát významné investice do dopravní infrastruktury. Modernizovat se má 47 kilometrů železničních tratí a zprovoznit více než 50 kilometrů nových dálnic. Plány představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na tiskové konferenci.
Evropská unie podpoří deset projektů Správy železnic (SŽ) na modernizaci české železnice částkou 11,5 miliardy korun. Peníze půjdou na přestavbu železničního uzlu Česká Třebová, zpracování projektu vysokorychlostní trati (VRT) Praha - Brno - Břeclav, přípravu modernizace úseku z Kolína přes Mělník do Děčína, instalaci automatického vlakového zabezpečovače ETCS nebo rozvoj zabezpečovacího zařízení.
Správa železnic vypsala architektonickou soutěž na terminál vysokorychlostní železnice (VRT) v Jihlavě-Pávově. Cestujícím umožní využít chystané rychlé spojení mezi Prahou a Brnem. Výsledkem soutěže bude zpracování architektonicko-urbanistického návrhu nového přestupního uzlu. Vítěze by chtěla Správa železnic představit v první polovině příštího roku.
Úsek tratě z Prahy na letiště mezi Prahou-Bubny a Výstavištěm postaví za 3,8 miliardy korun sdružení firem Metrostav TBR, OHLA ŽS a Elektrizace železnic Praha. Projekt bude z 85 procent financovat EU a zbytek poskytne stát. Cílem je modernizace stanice Praha-Bubny, zdvoukolejnění trati v délce zhruba 1,3 kilometru, její elektrizace a zřízení zastávky Praha-Výstaviště. Stavba začne v květnu 2023 a skončit má v roce 2025.
Dopravní infrastruktura v České republice je nedostatečná a ve špatném stavu, na tom se shoduje většina oslovených stavebních firem. Novou výstavbu komplikuje především nedostatek financí a zdlouhavá a složitá stavební legislativa. Ve srovnání s okolními státy byla výstavba nových silnic a dálnic v Česku v posledních letech velmi pomalá, a i přes rekordní výstavbu infrastruktury v roce 2022 nedostatečná.
Společnost SWIETELSKY dokončila v srpnu 2021 hlavní část loňských prací na stavbě Poříčany–Velim na I. koridoru mezi Prahou a Kolínem. Počet výlukových dnů se přitom na traťových úsecích Velim–Pečky a Pečky–Poříčany podařilo zkrátit při čtyřech výlukách, kdy byl provoz omezen na jednu kolej.
Příprava železniční trati z centra Prahy k ruzyňskému letišti se dál posunula. Správa železnic vypsala tendr za 3,8 miliardy korun na modernizaci trati z Bubnů na Výstaviště včetně nádraží, což by mělo být součástí i velké přeměny pražských Holešovic. Projekt je součástí železnice z Prahy do Kladna, která bude mít odbočku k Letišti Václava Havla.
Nestává se každý den, aby se v Česku stavělo nové nádraží. A nejen to. Po mnoha letech diskusí, jakou že má železnice ještě budoucnost, se mají začít stavět tratě nové, vysokorychlostní.
Jaký je aktuální stav přípravy vysokorychlostních tratí v České republice na jednotlivých sledovaných ramenech? Jak to vypadá s technickým řešením infrastruktury, systému projektové přípravy a následné realizaci jednotlivých staveb včetně organizačního a personálního zajištění v rámci Správy železnic?
Modernizace trati mezi vinohradskými tunely a Hostivaří je považována za železniční stavbu desetiletí, protože promění dvoukolejnou trať na první čtyřkolejnou železnici v Česku. Stavbu, která je v závěrečné třetině, realizuje Sdružení firem Metrostav, Swietelský Rail CZ a SMP CZ.
Bezpečnost drážního provozu, a tedy i otázka bezpečnosti na přejezdech, je jednou z hlavních priorit Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Neúprosné statistiky nehod a tragické následky střetů silničních vozidel s vlaky na přejezdech si vyžadují další technická zajištění jako detektory překážek, inteligentní kamerové systémy nebo v ideálním případě nahrazení úrovňového křížení mimoúrovňovým.
