Vysokorychlostní tratě čekají na klíčové rozhodnutí z Bruselu. Hraje se o stovky miliard

Rozhodnutí o míře spolufinancování vysokorychlostních tratí (VRT) z evropských fondů by mělo padnout letos na podzim. Právě tato informace bude podle ministerstva dopravy zásadní pro další plánování a harmonogram výstavby jednotlivých úseků. Vyplývá to z aktuální informace o stavu příprav, kterou resort předložil vládě.

Celkové náklady na páteřní síť VRT se podle generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha odhadují přibližně na 600 miliard korun. Projekt tak patří k finančně i organizačně nejnáročnějším infrastrukturním záměrům v novodobé historii Česka.

Klíčová bude konkurence mezi státy

Na evropské úrovni zároveň pokračují jednání o podobě rozpočtu po roce 2028, která zásadně promění způsob rozdělování prostředků. „Členské státy už nebudou dostávat peníze pro své vlastní projekty, ale vznikne mezi nimi konkurence v evropském měřítku. Proto musíme nyní napnout síly do přípravy takových projektů, které mají největší ekonomický i mezinárodní přínos a mohou v tvrdé konkurenci obstát,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik.

Podle něj představuje budování vysokorychlostních tratí v nové stopě jeden z nejambicióznějších projektů v historii země. Důraz je proto kladen na kvalitní přípravu a mezinárodní význam jednotlivých úseků.

Páteřní síť ve tvaru „ypsilon“

Přípravy se soustředí především na páteřní síť, která má propojit Česko se sousedními státy. Jde zejména o trasu z Drážďan přes Prahu, Brno a Ostravu do polských Katovic a dále o spojení z Brna směrem na Bratislavu a Vídeň.

Tyto hlavní větve vytvářejí systém ve tvaru písmene Y, který stát považuje za prioritní. U projektu VRT Moravská brána směrem na Katovice se navíc počítá se zapojením soukromého kapitálu prostřednictvím PPP modelu.

Vládní hospodářská strategie počítá s dokončením základní sítě do roku 2040. Vedle zkrácení cestovních dob má projekt přinést také uvolnění kapacity na stávajících železničních tratích.

Pokračující příprava a investice

Správa železnic letos investuje do přípravy vysokorychlostních tratí 1,49 miliardy korun, z čehož 0,53 miliardy tvoří prostředky z fondů EU. „Letos bude pokračovat systematická příprava vybraných vysokorychlostních úseků se zaměřením na klíčové průzkumy v terénu, dokončení územní přípravy a projednávání dokumentací EIA.

Očekáváme také posun v majetkoprávní přípravě a další dopracování projektové dokumentace. Budeme také pokračovat v přípravě PPP projektů a komunikaci s veřejností,“ uvedl Tóth.

Součástí příprav je i intenzivnější komunikace s dotčenými obcemi a veřejností, která má přispět k hladšímu průběhu povolovacích procesů.

Útlum vedlejších tras a modernizace stávajících tratí

Kvůli omezeným finančním zdrojům dochází k utlumení přípravy některých vedlejších tras. Týká se to například spojení mezi Kralupy nad Vltavou a Mostem nebo plánované osy na Hradec Králové s pokračováním do Podkrkonoší.

Namísto toho se Správa železnic zaměří na zvyšování kapacity existující infrastruktury. V plánu je například ztrojkolejnění úseku Poříčany – Kolín, zdvoukolejnění trati Libice nad Cidlinou – Hradec Králové – Choceň – Ústí nad Orlicí či modernizace spojení z Hradce Králové přes Jaroměř a Náchod směrem na polskou Vratislav.