Česká pravidla brzdí rozvoj energetiky více než EU, tvrdí firmy

Česká legislativa podle Svazu energetiky ČR zpomaluje přípravu a povolování energetických staveb. Problémem mají být zejména limity pro posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), které jsou v řadě případů přísnější než požadavky evropské směrnice. Svaz to uvedl v tiskové zprávě, podle níž současné nastavení pravidel prodlužuje povolovací procesy o měsíce.

Podle zástupců energetických firem obsahují tuzemské předpisy množství limitů, které jdou nad rámec evropské legislativy. Zjišťovací řízení se tak vztahuje i na projekty, jež evropská směrnice vůbec nevyžaduje posuzovat. Týká se to například vedení velmi vysokého napětí, výroby vodíku elektrolýzou nebo geotermálních vrtů.

Přísnější pravidla než v EU

Důsledkem je podle svazu zpomalování přípravy projektů. Ačkoli by zjišťovací řízení mělo trvat 45 až 70 dní, v praxi se proces často prodlužuje. K tomu je navíc nutné přičíst čas na přípravu žádostí a podkladů. Energetické firmy tak upozorňují na rostoucí administrativní zátěž, která podle nich nemá oporu v evropské praxi a dopadá i na projekty s minimálními vlivy na životní prostředí.

„Naším cílem není oslabovat ochranu životního prostředí, ale zbytečně nejít nad rámec evropské legislativy a praxe. Environmentální legislativa je v Evropské unii už tak nejpřísnější na světě. Pokud chceme modernizovat energetiku rychleji, snižovat ceny energií a být konkurenceschopní, musíme mít pravidla, která odpovídají praxi,“ uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky Josef Kotrba.

Sporné posuzování některých staveb

Za problematické označuje svaz například posuzování distribučního vedení o napětí 110 kV. Evropská směrnice EIA podle něj takové hodnocení nepožaduje. Česká úprava je v tomto případě podle svazu pravděpodobně důsledkem chybného překladu směrnice, přičemž výklad Evropské komise vztahuje povinnost posuzování pouze na přenosovou soustavu. Podobné komplikace se podle svazu objevují i u výroby vodíku elektrolýzou nebo u geotermálních projektů.

Přísnější pravidla zároveň komplikují investiční přípravu. Každé dodatečné zjišťovací řízení znamená pro investory další měsíce práce navíc, a to i u staveb s minimálními dopady.

Výzva ke změně legislativy

„U takových staveb jde o administrativu, která nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Odstranění zbytečných legislativních bariér, které nezohledňují realitu a někdy ani požadavky EU, považujeme za relativně snadný a současně významný krok ke zlepšení situace,“ doplnil Kotrba.

Svaz energetiky proto vyzývá k úpravě legislativy. Zdůrazňuje přitom, že i po případných změnách by všechny projekty musely nadále splňovat požadavky na ochranu ovzduší, vod a krajiny. Cílem je podle něj nastavit pravidla tak, aby odpovídala evropské praxi. Organizace na to upozornila i při připomínkování návrhu novely stavebního zákona.