Energetická rovnováha po bouřlivých letech. Svítá Evropě na lepší časy?
Evropa má za sebou tři zimní sezóny, které přepsaly pravidla energetického trhu. Po šoku z let 2021–2022, kdy došlo k prudkému omezení dodávek ruského plynu a extrémnímu růstu cen, se situace postupně stabilizovala. Přesto se dá říci, že energetická rovnováha je zatím křehká a vývoj v nadcházejících letech bude ovlivňovat nejen geopolitika, ale také nové evropské regulace.
Evropská snaha o snížení závislosti na ruském plynu přinesla výsledky. Denní toky z Ruska jsou dnes zhruba o 90 % nižší než v roce 2020 a chybějící objemy byly nahrazeny rekordním dovozem zkapalněného plynu (LNG). LNG-terminály v Nizozemsku, Belgii či Španělsku dnes zajišťují stabilní přísun komodity z USA, Kataru nebo Nigérie.
České zásobníky vstoupily do letošní topné sezóny naplněny na 93 %, což odpovídá dlouhodobému průměru posledních šesti let. Zima však letos přišla dříve než v předchozích letech, a proto se i dříve zásobníky přepnuly z režimu vtláčení do spotřeby. Přesto jsou aktuální zásoby dostatečné na pokrytí několika měsíců běžné zimní spotřeby.
Ceny energií: prudký pád po krizi, nyní stabilizace
Rok 2022 se do energetické historie zapsal jako období rekordních cen. Panika na trzích, nedostatek surovin i geopolitická nejistota tehdy vyhnaly cenu elektřiny na evropských burzách do závratných výšek. Od roku 2023 však následovalo zklidnění – a pokles byl velmi výrazný.
Podle dat Kurzy.cz cena elektřiny na burze PXE klesla z lednových 215 EUR/MWh (3. 1. 2023) na 71 EUR/MWh v únoru 2024, což představuje pokles na přibližně třetinu původní hodnoty. Šlo o nejnižší cenu za poslední tři roky. Následně, do konce května 2024, se cena opět zvýšila nad 100 EUR/MWh a poslední měsíce se drží kolem 90–95 EUR/MWh.
Podobný vývoj sledujeme u plynu. Jeho cena spadla z 80,65 EUR/MWh na začátku roku 2023 na 30,79 EUR/MWh v únoru 2024. Na přelomu let 2024 a 2025 však plyn opět mírně zdražil – až k hranici 50 EUR/MWh. Tento růst byl způsoben chladnější zimou a pokračující nejistotou v geopolitické situaci. Po skončení topné sezóny však cena opět zamířila dolů a přiblížila se k nejnižší ceně z počátku roku 2024.
Výhled: mírný pokles, ale žádné zázraky
Pokud se podíváme na budoucí vývoj elektřiny a plynu, u obou komodit odborníci očekávají pokles ceny. Kontrakty na elektřinu pro rok 2026 se obchodují kolem 94,5 EUR/MWh, pro rok 2027 za 91 EUR/MWh a pro rok 2028 zhruba za 83 EUR/MWh. Takže lze očekávat pokles ceny elektřiny v jednotlivých letech v jednotkách procent a do deseti procent v roce 2028, oproti letošnímu roku.
U plynu se cena pro rok 2026 pohybuje kolem 33,3 EUR/MWh, pro rok 2027 klesá k 31,7 EUR/MWh, a pro rok 2028 dokonce pod 30 EUR/MWh. Očekává se tedy stabilizace s poklesem v řádu jednotek procent, případně do 10 % během následujících tří let.
Jinými slovy – dramatické výkyvy z let 2021–2023 jsou pryč, ale prostor pro další zásadní zlevnění se vyčerpal. Ceny se usazují na úrovni, kterou odborníci označují za „nový normál“.
ETS II: nové emisní povolenky pro domácnosti
Rok 2027 přinese zásadní změnu v oblasti plynárenství. Do praxe vstoupí systém ETS II (systém pro obchodování s emisemi), který rozšíří platbu za emise CO₂ také na domácnosti a malé podniky využívající fosilní paliva. Zatímco velcí odběratelé už emisní povolenky v ceně plynu mají, od roku 2027 se tento mechanismus dotkne i běžných spotřebitelů.
První derivátové obchody s budoucími povolenkami naznačují cenu kolem 90 EUR/t CO₂. Podle výpočtů odborníků by to znamenalo zvýšení ročních nákladů domácnosti vytápěné plynem zhruba o 6 000 Kč. Aukce povolenek ale začnou až v roce 2027, takže současné odhady zůstávají spíše spekulativní.
Součástí systému má být i dotační mechanismus, který by měl dopady ETS II zmírnit – podobně jako v případě hlavního systému ETS pro průmysl a energetiku. Diskuse se zároveň vede o zavedení cenového stropu, který by omezil maximální cenu povolenky.
Česká republika spolu s několika dalšími státy navrhuje diskutovat výši limitu, např. stanovit pevný limit na 45 EUR/t nebo nižší. Nyní směrnice tento limit obsahuje, ale je v cenách roku 2020, takže skutečný limit se zvyšuje o inflaci. Tento kompromis by mohl tlumit růst cen energií a zmírnit sociální dopady. Současné ceny povolenek se totiž pohybují okolo 90 EUR/t a odhady odborníků předpokládají nárůst nad 100 EUR/t.
Politické zásahy a nejistota kolem POZE a ETS II
Dalším faktorem, který může v příštích měsících zahýbat cenami energií, je politický vývoj. Vítězné hnutí ANO po parlamentních volbách oznámilo záměr zrušit platbu za POZE – tedy příspěvek na podporované zdroje energie. Tento poplatek aktuálně činí necelých 500 Kč/MWh a tvoří zhruba desetinu ceny elektřiny pro domácnosti.
Pokud by skutečně došlo k jeho zrušení, spotřebitelé by to v krátkodobém horizontu vnímali jako úlevu. Reálně se ale dá očekávat, že stát bude muset platby pro výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů (zejména ze starších solárních elektráren) hradit z rozpočtu. Úspora pro domácnosti by se tedy mohla promítnout jinde – například v podobě vyšších daní nebo rozpočtových škrtů.
I v otázce systému ETS II se vítězné strany voleb aktivně vyjadřují a uvádějí, že tento systém v roce 2027 nezavedou. Výsledkem by však byly pokuty od Evropské komise. Ke zvýšení cen plynu by sice nedošlo, ale pokuty by musel zaplatit český stát, tedy daňoví poplatníci. Ti, kteří již platí povolenky v systému ETS I, by tak přispívali dvakrát, a tím by se ještě více prohloubila nerovnováha mezi drobnými spotřebiteli plynu a velkými odběrateli.
Regulace sítě a rostoucí náklady na distribuci
Ani očekávaný pokles cen komodit sám o sobě nezaručuje zlevnění výsledné ceny elektřiny. Významnou část konečné ceny totiž tvoří regulované složky, především distribuce a přenos.
S rostoucím počtem obnovitelných zdrojů se zvyšují nároky na stabilitu sítě, což vyžaduje nové investice do infrastruktury a regulačních služeb. Tyto náklady se promítají právě do distribučních poplatků, které budou v příštích letech spíše růst.
U plynu se k tomu přidává nejistota spojená se systémem ETS II a vývojem ceny povolenek. Pokud se nepodaří prosadit cenový strop, může být dopad na domácnosti výraznější, než současné predikce naznačují.
Zklidnění po bouři, ale ne návrat ke starým časům
Energetické trhy vstupují do zimy 2025/2026 v podstatně stabilnější kondici než před dvěma lety. Ceny plynu i elektřiny se pohybují v předvídatelných mezích, zásobníky jsou naplněné a infrastruktura pro dovoz LNG funguje spolehlivě. Evropa si tak vybudovala základní odolnost vůči výpadkům v dodávkách.
Na druhé straně platí, že éra levné energie, jakou jsme znali před rokem 2020, se už nevrátí. Vysoké investiční náklady na transformaci energetiky, regulační poplatky a nové emisní systémy budou dlouhodobě držet ceny na vyšší úrovni.
Pro spotřebitele to znamená jediné: stabilitu místo nejistoty, ale za cenu, která zůstane vyšší než před krizí. Energetický trh se zklidnil – avšak nikoliv usnul.
Michal Kulig
Autor vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a celý jeho profesní život je spojen s energiemi. Nejprve pracoval pro PRE a následně byl u zrodu značky Yello na českém trhu, kde aktuálně působí jako ředitel. Zároveň je místopředsedou Asociace nezávislých dodavatelů energií.
