Při zdění stěn můžeme maltu nahradit například polyuretanovou pěnou. Avšak pro založení první řady cihel je použití malty nevyhnutelností. Cihly se kladou do vyrovnávacího maltového lůžka z vápenocementové malty nebo ze speciální zakládací malty.
Silikátové hydroizolační materiály s krystalizačními účinky (zkráceně krystalizační hydroizolace) jsou relativně novým typem hydroizolačních materiálů. Jedná se o systém na bázi cementu, určený k aplikaci na nové, ale i starší betonové konstrukce. Výsledné hydroizolační vlastnosti tohoto systému jsou velmi dobré, jsou však závislé na kvalitě provedení a zejména na následném ošetřování betonu.
Nevyhnutelným předpokladem důvěryhodného hodnocení existující stavby je prověření aktuálního stavu konstrukce a vlastností stavebních materiálů. K tomuto účelu se používají destruktivní a nedestruktivní zkušební metody. Často je účelná kombinace obou metod – té se využívá např. v diagnostice podmínek vzniku koroze výztuže v betonu.
Radon je přírodní radioaktivní plyn, který se přirozeně vyskytuje v prostředí kolem nás. Trhlinami a netěsnostmi v základových deskách a podsklepených obvodových stěnách dokáže proniknout z podloží budov do místností objektu, kde se může hromadit a negativně ovlivňovat zdraví lidí. Proto existují různá opatření, jak se proti průnikům radonu do pobytových prostor bránit.
Vysoké budovy mají obvykle několik podzemních podlaží a značné hloubky založení, takže se u nich většinou nevyskytují problémy se splněním podmínek stability pro první skupinu mezních stavů, související s únosností základové půdy, a to ani při zohlednění seizmických účinků a nárazů větru. Hlavním problémem se proto stává druhá skupina mezních stavů, která souvisí se sedáním a jeho nerovnoměrnými složkami.
Schodiště jsou jedním z nejexponovanějších prvků stavby. Měla by proto splňovat určitá kritéria. Jiné nároky jsou kladeny například na schodiště v rodinném domě, jiné v případě jeho využití v průmyslovém objektu či v budově školy. Konstrukce by však měla být vždy vytvořena z vhodného materiálu zvoleného s ohledem na budoucí provozní zatížení.
V každodenní praxi, ať už v projekci, nebo přímo na stavbě, se setkáváme s problémem připojení různých prvků k nosným konstrukcím – s kotvením. Mohou to být kotvení ocelových nebo dřevěných nosných prvků, upevnění zábradlí a jiných doplňků či připevnění instalací a technologie. Kotevní techniku využijeme i při realizaci kontaktní izolace nebo při napájení starých a nových zděných konstrukcí. Kotvení musí být v prvé řadě spolehlivé, ale u sériových aplikací je třeba myslet i na efektivnost.
Jedním z největších dědictví z období socializmu jsou panelové domy se všemi jejich nedokonalostmi. Ty vyplouvají s postupujícím časem stále výrazněji na povrch. K závažnějším vadám patří statické poruchy lodžií a balkonů. Diagnostika a včasná sanace může zabránit jejich postupné degradaci.
Broušené cihly se na stavbách objevují již poměrně často. Dodržení správného postupu při zdění s tímto stavebním systémem je pro konečnou kvalitu zdiva zásadní.
Beton je materiál obsahující cement, který neodmyslitelně vyžaduje pečlivý přístup při zpracování a zejména ošetřování po provedení.
Průzkumy jsou zásadní podmínkou a současně nejdůležitější fází celého procesu rozhodování o způsobu sanace. Návrh sanačních opatření by měl směřovat v první řadě k odstranění příčin vlhnutí zdiva a teprve posléze k řešení jejich důsledků. Pro návrh optimální technologie sanace objektu je třeba na základě výsledků všech částí průzkumu včetně laboratorních rozborů zjistit především příčiny vzniklých poruch.
Obvodová konstrukce každé spodní stavby je místo, kde je možné uspořit nezanedbatelné množství energie a zároveň zvýšit hodnotu objektu. Vhodná tepelná izolace, drenáž a mechanická ochrana hydroizolace suterénního zdiva představují tři velmi důležité kroky k dosáhnutí tohoto cíle.
