Základy a hrubá stavba

Dostával řadu pozvání k práci v mezinárodních týmech předních světových univerzit, odkud si jako nejcennější poznatek přinesl to, že svou úrovní je česko-slovenské betonové stavitelství s těmito pracovišti srovnatelné. Ve svých jubilejních 70 letech očekává ještě úspěchy mladých spolupracovníků, s kterými má to potěšení pracovat. Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., FEng.

Potřebujete rychle bydlet a chcete za svoje peníze kvalitu pro několik generací? Nová technologie POROTHERM DRYFIX.SYSTEM, která je určena pro zdění z broušených cihel, nabízí rychlé a jednoduché stavění a mnoho dalších výhod. Výstavbu, kde zednickou lžíci nahradila dóza s aplikační pistolí, bez problému zvládnou i ti, kdo staví svépomocí. Nový systém zdění se obejde bez nutnosti zřizovat přípojku vody a elektřiny.  Zdít je možné i v zimě, a to až do -5°C. Speciální pěnu, která je pro zdění potřebná, dostanou stavebníci při nákupu cihel zdarma.

Rozšířený sortiment akustických cihel a nový jednostranný nosný překlad – to jsou novinky, které od konce roku 2008 nabízí firma HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.

Ceny energií jsou jedním z hlavních faktorů ovlivňujících výběr budoucího bydlení. Jejich role je obzvláště patrná při výstavbě rodinných domů. Odráží se nejen na volbě celkového systému vytápění, zvoleného média, ale zejména na výběru materiálu, z něhož bude dům postaven. Energetický štítek, který udává spotřebu energie, dnes přitom nemají jen elektrospotřebiče ale i domy. V případě programu POROTHERM DŮM Wienerberger lze získat informace o energetické náročnosti obálky budovy u všech jedenácti vlastních typových domů tohoto programu.

Asfaltové pásy stále patří v oblasti hydroizolací plochých střech k nejpoužívanějším, především pro vysokou spolehlivost a nízké náklady. I na tomto poli se však neustále zvyšuje kvalita materiálů. Záleží jen na osvícenosti investorů, projektantů či dodavatelů, zda sáhnou po „alternativních“ levných náhražkách, či důvěřují specializovaným firmám a investují více do kvality.

Historie střešních krytin začíná v okamžiku, kdy člověk opouští jeskynní způsob života. Je samozřejmé, že v tomto období byly jedinými krytinami běžně dostupné přírodní materiály. Po mnoha letech budování dlouhodobých sídel začíná člověk zastřešovat svoje příbytky plochými střechami z uměle vyrobených materiálů a objevují se první hydroizolace. Společně s jejich proměnami přichází ke slovu také „rozprava o metodě“.

Od materiálů používaných pro hydroizolace – především asfaltových pásů jako nejrozšířenějšího hydroizolačního výrobku – je vyžadována dlouhá životnost a spolehlivost. Měla by v zásadě odpovídat životnosti celé stavby, v případě spodní stavby tedy asi sto let. Vysvětleme příčiny potřeby vyztužování hydroizolačních materiálů.

V záplavě technických informací o plochých a šikmých střechách, včetně široké škály nových či inovovaných materiálů, jež se věnují těmto konstrukcím, jsou hydroizolace spodní stavby spíše výjimkou. Jednou z možností, jak zhotovit hydroizolaci spodní stavby, jsou stěrkové hydroizolace na bázi asfaltů.

Z jakého materiálu budeme stavět? To je otázka, kterou si položí každý, kdo se rozhodne uskutečnit si svůj sen o rodinném domě. Na trhu je množství různých běžných materiálů, ale co když chceme něco víc, něco ekologického? Z čeho všeho vlastně můžeme stavět?

Stěny se podobně jako v předešlých tisíciletích nejčastěji vytvářejí z maloformátových předem vyrobených zdicích prvků nebo z přírodního kamene, které se spojují do zdí. Stěny beze spár, porovnatelné s prastarými stavbami z nepálené hlíny, se v současnosti stavějí v podobě betonových konstrukcí. Kromě toho se stěny zhotovují kombinováním různých materiálů (beton nebo keramika se dřevem, sklem, plastem), především však v kombinaci s tepelněizolačními materiály. V rámci struktury stavby si stabilita stavebního objektu může vyžádat vytvoření nosných anebo ztužujících stěn. Nenosné stěny slouží jen k rozdělení místností nebo tvoří výplň mezi nosnými prvky například skeletových konstrukcí.

Celkové zatížení objektu se přenáší prostřednictvím nosných stěn a sloupů do základových konstrukcí. Úlohou základů je bezpečně přenést stálé i příležitostné zatížení do základové půdy. Aby byly základy navrženy spolehlivě a zabezpečily stabilitu stavby, je zapotřebí znát velikost zatížení a vlastnosti základové půdy. Skladba horninového prostředí musí být známá už při projektování a před samotným výkopem stavební jámy. Nejdůležitější vlastnosti zemin v tomto případě je únosnost půdy, stlačitelnost a vliv podzemní vody.

Výstavba obchodně-administrativního centra Palladium probíhala v letech 2005 až 2007 v historické části Prahy na Náměstí Republiky. Projekt Palladium zahrnoval kromě bývalého vojenského areálu s dominantní budovou kasáren Jiřího z Poděbrad i přístupové a příjezdové komunikace v podzemní úrovni samotného náměstí Republiky a ulic Revoluční a Truhlářské. V půdorysu původního nádvoří areálu a dvorních objektů byla postavena zcela nová hlavní budova s pěti podzemními podlažími v hluboké stavební jámě metodou top & down. Článek popisuje celkovou přestavbu nadzemní části historické budovy kasáren a vytvoření dvou nových suterénních podlaží ve dvou třetinách jejího půdorysu. Stavební práce na výše uvedených objektech si vyžádaly rozsáhlá zajištění budovy kasáren, jejichž součástí bylo podchycení budovy v téměř celém jejím půdorysu.

Představte si, že nejsme první civilizací, jež přišla s nápadem ponechat materiál, který drží čerstvou betonovou směs, navždy svému osudu. Barbarská část staré Evropy v 5. století používala ztracené bednění z cihlového zdiva nebo tenkých kamenných desek. Po patnácti stoletích znovu objevený princip trvale zabudovaného bednění přece jen o něco pokročil. V našich končinách mnozí budovatelé nakonec neodolali – přesvědčila je jednodušší manipulace, nové technologie i materiály. Tvárnice nebo desky, které v první fázi stavby tvoří formu pro betonovou směs, se po vytvrdnutí betonu navždy stanou součástí vodorovných a svislých konstrukcí objektu. Zatímco betonové jádro zpevňuje konstrukce, ztracené bednění stavbu tepelně a zvukově izoluje.

Nadměrné tepelné ztráty se vyskytují nejen ve starších objektech, ale i v novostavbách. Řešením je zateplení obvodových plášťů budov. Protože tepelné mosty se nacházejí i v oblasti soklů a přechodu na hrubou stavbu, nemělo by se zapomínat ani na ochranu těchto částí konstrukce. Správné konstrukční řešení spolu s použitím kvalitních materiálů dokáže ochránit nosnou konstrukci před působením mrazu a vlhkosti a zároveň zabezpečit dlouhodobé fungování spodní a soklové části budovy.

Rok 2007 byl pro sádrokarton, a tím i pro výrobce a zpracovatele sádrokartonu rokem zlomovým. Zcela zásadní se ukázal nejen kvůli nárůstu objemů realizovaných zakázek, ale především v oblasti platné legislativy.